Ruský obranný projekt za stovky milionů skončil ve vzduchu. Peníze určené na klíčovou námořní základnu u Kaspického moře podle vyšetřovatelů nezmizely v betonu, molech ani technickém zázemí, ale v síti falešných dokumentů, nadsazených cen a prázdných firem.
Foto: Ukradli peníze na základnu, kterou už stihla zasáhnout Ukrajina | Telegram
Ruští vyšetřovatelé otevřeli trestní řízení kvůli údajné zpronevěře zhruba 500 milionů rublů, tedy přibližně 6,4 milionu dolarů, které měly být použity na výstavbu infrastruktury pro domovskou základnu Kaspické flotily v dagestánském Kaspijsku. Podle obvinění stáli v centru schématu Alexandr Katser, Maxim Skvorcov a Andrej Ansimov, bývalý zakladatel stavební firmy Uralvoenproekt. Vyšetřovatelé tvrdí, že trojice vytvořila falešnou dokumentaci, díky níž byly rozpočtové prostředky odkloněny z kontraktu, který ruské ministerstvo obrany podepsalo v červnu 2022 s Vojenskou stavební společností.
Mechanismus měl být přitom až překvapivě prostý. Peníze údajně odtekly přes dvě krátce existující skořápkové firmy v Dagestánu, na jejichž účtech se přibližně půl miliardy rublů rozplynulo. Místo aby financovaly výstavbu mol, hydrotechnických konstrukcí a dalšího pobřežního zázemí, zmizely z projektu úplně.
Právě v tom spočívá jádro celé kauzy. Nešlo o okrajovou zakázku, ale o infrastrukturu pro jednu z nejdůležitějších ruských námořních formací v Kaspickém regionu. Kaspická flotila, jejíž historie sahá až do roku 1722, kdy ji založil Petr Veliký během perského tažení, patří k nejstarším nepřetržitě fungujícím útvarům ruského námořnictva. V posledních letech prochází zásadní proměnou: její hlavní základna byla přesunuta z Astrachaně do Kaspijska. Rozhodnutí padlo v roce 2017 za ministra obrany Sergeje Šojgua a samotné přesunutí se stalo operační realitou v roce 2021. Celý infrastrukturní projekt, zahrnující mola, administrativní budovy i vojenské bydlení, měl hodnotu přesahující 1 miliardu rublů.
O to vážněji působí zjištění, jak měl podvod fungovat. Podle souvisejících zjištění vojenských vyšetřovatelů byla klíčovým nástrojem manipulace s cenami základních stavebních materiálů — drceného kamene, štěrku a písku. Právě na těchto komoditách, které se používají při stavbě přístavů, základů a pobřežních konstrukcí, mělo v letech 2020 až 2023 docházet k systematickému navyšování cen. Tento model je v prostředí státních stavebních zakázek mimořádně účinný: ceny podobných materiálů kolísají podle regionu i sezony a jejich přesná kontrola bývá složitá. Právě tato neprůhlednost podle vyšetřování umožnila vytvořit ztrátu ve výši půl miliardy rublů.
Případ se dostal v dubnu 2026 k Chamovnickému okresnímu soudu v Moskvě. Obžaloba tvrdí, že dodavatelé a představitelé vojenských podniků se neobohacovali jednorázově, ale prostřednictvím systematicky nadsazovaných nákladů během několikaletého stavebního programu.
Na celé kauze je však pozoruhodné ještě něco dalšího: nejde zřejmě o ojedinělý exces. Jména Alexandra Katsera a Maxima Skvorcova figurují i v jiné, výrazně větší vyšetřované kauze, která se týká podobných podvodných schémat napříč 20 ruskými regiony, včetně Sevastopolu, Moskevské oblasti a Smolenské oblasti. Mezi poškozenými měla být údajně i ruská vojenská rozvědka GRU. Opakovaný výskyt stejných jmen v několika obranných zakázkách naznačuje, že ruští vyšetřovatelé nevidí problém jen v jedné zkažené smlouvě, ale v širší organizované síti působící uvnitř systému státních obranných zakázek.
Samotná Kaspická flotila přitom zdaleka není jen historickou relikvií. Představuje hlavní ruskou námořní sílu na Kaspickém moři, podílí se na protiteroristických operacích na severním Kavkaze, zejména v Dagestánu, a chrání ruské zájmy v oblasti bohaté na ropu a další strategické suroviny. Její význam navíc vynikl i ve světle nedávného vývoje: Kaspijsk byl v roce 2024 poprvé zasažen ukrajinským útokem, při němž měly být poškozeny raketové lodě Tatarstan a Dagestan. Útok ukázal, že ani základna považovaná dlouho za relativně bezpečné zázemí mimo hlavní frontu není nedotknutelná.
Právě proto nelze případ vnímat jen jako další korupční aféru s několika nulami na konci. Když se z vojenské infrastruktury odčerpají stovky milionů, důsledky se neprojeví jen v účetnictví, ale přímo v operační připravenosti. Ovlivněna může být kapacita mol, možnost zásobování lodí, kvalita pobřežních zařízení i celá logistická síť, na níž flotila stojí. U technicky náročného přístavního projektu, jakým je Kaspijsk, znamená každý odkloněný rubl méně skutečné obranné schopnosti.
Kauza zároveň zapadá do širšího obrazu ruského válečného hospodářství po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022. S rostoucími obrannými výdaji přibývá i korupčních stíhání, která odhalují slabou kontrolu, přetížený systém a vysokou motivaci vytěžit z války soukromý zisk. Případ Kaspické flotily možná není největší v absolutních číslech, ale jeho symbolika je mimořádně silná: peníze určené na posílení základny, která se sama stala zranitelným cílem, podle vyšetřovatelů nikdy neposílily molo, přístav ani obranu. Zmizely dřív, než se mohly proměnit v cokoli, co by skutečně plavalo, chránilo nebo vydrželo první úder.
Zdroj: The Moscow Times
