Ukrajina v noci z 26. června zasadila další citelný úder ruské vojenské infrastruktuře na okupovaném Krymu. Podle Bezpečnostní služby Ukrajiny (SSU) zasáhly její drony v kerčské loděnici Zaliv hned tři ruská plavidla: kabelové lodě Volga a Vyatka stavěné pro ruské námořnictvo a osobně-nákladní trajekt Petropavlovsk.
Foto: Ukrajinské drony udeřily v Kerči. V plamenech skončily cenné ruské lodě | Telegram
Útok podle ukrajinské strany vyvolal na všech třech lodích rozsáhlé požáry. V případě trajektu Petropavlovsk je situace o to vážnější, že v době zásahu měl být naložen z 96 procent.
Nešlo přitom o náhodně zvolené cíle. Lodě Volga a Vyatka, budované v rámci projektu 15310, mají podle SSU sloužit k rozmisťování podvodního akustického sledovacího systému Garmoniya. Ten Rusko využívá k podmořskému vojenskému průzkumu. Kromě toho mají být tato plavidla schopna pokládat i bezkontaktní námořní miny určené proti lodím, podmořským potrubím, kabelům a další kritické infrastruktuře. Jinými slovy: nejde jen o pomocná plavidla, ale o součást širší ruské schopnosti kontrolovat a ohrožovat podmořský prostor.
Právě to dává útoku mnohem širší význam. Pokud byly tyto lodě skutečně vážně poškozeny, neznamená to jen ztrátu drahého vybavení, ale i zásah do ruských možností budovat a rozšiřovat námořní dohledové a podmořské bojové kapacity. SSU uvádí, že hodnota každého z těchto plavidel dosahuje stovek milionů dolarů.
Podle ukrajinské rozvědky byl útok součástí čtyřicetidenní kampaně proti Rusku, kterou měl den předtím schválit prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud je toto tvrzení přesné, naznačuje to koordinovanější a dlouhodobější sérii úderů zaměřených nikoli pouze na okamžitý efekt, ale na systematické oslabování ruských vojenských a logistických kapacit.
Samotný průběh noci v Kerči tomu odpovídá. Místní obyvatelé hlásili sérii explozí a střelbu, v různých částech města byl cítit silný zápach kouře a svědci na sociálních sítích popisovali aktivitu ruské protivzdušné obrany. Požár v areálu loděnice Zaliv zachytil také satelitní systém NASA FIRMS, který monitoruje tepelné anomálie a požáry.
Zasažená loděnice Zaliv přitom není okrajový cíl. Jde o jeden z největších loděních podniků na okupovaném Krymu. Od začátku ruské okupace se výrazně podílí na realizaci ruských vojenských programů. Útok na takové místo proto není jen symbolickým gestem. Je to přímý zásah do průmyslového zázemí, které Rusku umožňuje obnovovat a rozšiřovat vojenské kapacity v Černém moři.
Právě v tom spočívá podstata podobných ukrajinských operací. Nejde pouze o ničení jednotlivých cílů, ale o postupné rozkládání infrastruktury, bez níž se moderní válka neobejde. Loděnice, sklady, opravárenské kapacity, trajekty, kabelové lodě nebo specializovaná podpůrná plavidla možná nepřitahují stejnou pozornost jako potopený výsadkový koráb nebo zničený systém protivzdušné obrany, ale pro fungování armády jsou často stejně důležité.
Zásah trajektu Petropavlovsk navíc ukazuje, že Ukrajina se nesoustředí jen na čistě bojové platformy. Trajekty a logistická plavidla hrají v podmínkách Krymu mimořádně důležitou roli při přepravě materiálu, vybavení i zásob. Pokud byl trajekt téměř plně naložen, mohly být sekundární škody ještě výraznější než samotné poškození lodi.
Útok v Kerči tak znovu potvrzuje trend, který je v posledních měsících stále zřetelnější: Ukrajina se snaží přenášet tlak hluboko do zázemí ruských sil, zejména na okupovaném Krymu, a zasahovat cíle, které podporují ruské vojenské operace dlouhodobě a systémově. V tomto případě navíc šlo o cíle s vysokou finanční hodnotou a potenciálně i vysokou strategickou citlivostí.
Kerč a její loděnice mají pro Rusko zvláštní význam nejen logistický, ale i politický a symbolický. Každý úspěšný útok v této oblasti proto vysílá dvojí signál: že ani zázemí na okupovaném Krymu není bezpečné, a že Ukrajina je schopna útočit nejen na frontové cíle, ale i na průmyslové uzly spojené s ruským námořním a bezpečnostním aparátem.
Pokud se informace o rozsahu škod potvrdí, může jít o další významnou ránu pro ruské námořní zázemí v Černomořském regionu. A zároveň o další důkaz, že válka se dávno nevede jen na linii dotyku, ale i v docích, skladech, na trajektech a ve výrobních halách, kde se rozhoduje o schopnosti armády pokračovat v boji.
