Před 250 lety byly vytvořeny základy pro vznik demokratického systému, který předpokládá základní soudržnost společnosti
4. července proběhly po celých Spojených státech i v samotném hlavním městě mohutné oslavy připomínající 250 let od jejího vzniku. Otcové zakladatelé dnešních USA, mezi nimiž byli zástupci 13 tehdy britských kolonií i pozdější američtí prezidenti John Adams nebo Thomas Jefferson v ten památný den 4.července 1776 podepsali Deklaraci nezávislosti, kde vyjádřili svou nezávislost na britské koruně. Podepsalo ji celkem 56 signatářů a je dobré zmínit, že si tímto podpisem také podepsali ortel smrti, pokud by byli Brity zajati.
My zde v Evropě hodnotíme vznik USA většinou jako něco hodně vzdáleného, jak historicky, tak geograficky. Ale jde o velký omyl, to, co se nastartovalo před 250 lety na americkém kontinentu nejprve ovlivnilo a později zásadním způsobem určilo demokratické uspořádání všech civilizovaných národů na zeměkouli.
Vznik politického systému v USA ovlivnil celý západní svět
Aniž si zde v Evropě uvědomujeme, celý systém demokratické vlády, oddělení soudní i výkonné moci je dnes v celém západním světě odvozen od modelu, který vymysleli právě Otcové zakladatelé USA.
Nešlo jen o obyčejnou rebélii vzbouřenců na britské koruně, ale o snahu čestných lidí spravovat věci veřejné spravedlivě. Nezapomínejme, že celá řada poutníků (příchozích do USA) byli v Evropě pronásledovaní z důvodu náboženského přesvědčení. A poněvadž se jednalo často o zbožné učence, moc dobře věděli, že lidé jsou nedokonalí a že vedoucí elity mají tendenci si právo i moc ohýbat pro sebe.
Za pár let z jejich myšlenek postupným vývojem vznikl politický systém, který oddělil moc výkonnou od zákonodárné a navíc ještě byl zřízen institut Nejvyššího soudu (v řadě západních států se nazývá Ústavní soud) , který bude korigovat soudní přehmaty.
Zároveň myšlenka, že bude rozhodovat lid, jehož zástupce si zvolí do Kongresu (americký parlament), byla na tehdejší dobu hodně radikální.
Kritici nového politického uspořádání (dnes ho nazýváme demokratickým) se obávali chaosu, korupce, občanských nepokojů, někteří dokonce věštili nástup anarchie a bezvládí. Ale nové demokratické uspořádání s rozdělením moci a přímého zapojení občanů do vlády přes své volené zástupce stabilně fungoval. Až do poměrně nedávné doby.
Učenci správně upozorňovali na slabiny demokracie parlamentního typu
Jenže posledních 20 let se zdá, že v některých bodech kritici měli částečně pravdu. Dnes již v USA vedle sebe nestojí jen dvě uskupení, které se snaží prosadit svými myšlenkami nebo idejemi, ale dvě politické síly. Jedna woke levicová, co se snaží o totální destrukci demokratického systému a druhá konzervativní, která se jí v tom snaží zabránit. Jde o dva nesmiřitelné tábory, poněvadž těžko můžete navázat komunikaci s někým, kdo vás chce zničit.
Demokratický parlamentní systém totiž může fungovat jen tam, kde existuje soudržnost společnosti na základních hodnotách jako je rodina, víra, svoboda jednotlivce, svoboda podnikání a s ní spojená svobodná ekonomika. Navíc v prvotní americké společnosti byla základním tmelem křesťanská víra a s ní spojené ctnosti jako byla čest, odvaha, patriotismus spolu s vědomím, že jsem součástí širšího křesťanského společenství, které chce vybudovat spravedlivou společnost „na pahorku“.
Ale ukazuje se, že jakmile i v USA se částečně v některých státech původní křesťanská víra odvrhla, namísto ní vlétla do společenského prostoru nenávistná progresivistická ideologie „pokroku“, novomarxistické pseudonáboženství akademických a mediálních levičáků, kteří už v samotném vzniku USA spatřují zlo a nespravedlivý systém.
Následně woke progresivní politici postupně ovládli Demokratickou stranu, jednu ze dvou hlavních stran v USA. Demokratický systém nastavený Otci zakladateli chtějí změnit a v dlouhodobějším horizontu vymazat základní hodnoty, na kterých byla původní americká společnost založena.
Americkou společnost považují od počátku za nespravedlivou a proto je dle nich potřeba zavést feministickou, antidiskriminační inkluzivní politiku zaměřenou na protěžování sexuálních i rasových menšin, genderových kvót a dalších sociálních konstruktů, které vedou k celkovému pokřivení společnosti a ve výsledku i destrukci systému demokracie tak, jak ho vytvořili Otcové zakladatelé.
USA – svobodná společnost v čase absolutistických monarchií
Progresivní levicoví politici v USA i Evropě zapomínají, že koncem 18. a po celé 19.století vládly občanům v tehdejší civilizované Evropě (s výjimkou Velké Británie) jen absolutistické nebo dynastické monarchie. USA byly tehdy jedinou funkční demokracií, která dokázala zužitkovat talent, píli a schopnosti nově příchozích osídlenců. Právě demokratický systém zavedený Otci zakladateli vedl kromě individuální svobody k ekonomickému rozmachu, který se ve 20. století mohl projevit i zásadní vojenskou pomocí při ničivých konfliktech na evropském kontinentu.
Nebýt existence Spojených států, Evropa by si neporadila jak 1. ani ve 2. světové válce i po ní. Ve 20. století to byly právě USA, kdo Evropu zachraňoval. A ten základní kámen položili právě Otcové zakladatelé dnešních Spojených států. Takže těch 250 let je třeba slavit nejen v USA, ale i zde v Evropě.
Vyvstává jen zásadní otázka, zda dosavadní demokratický model v samotných USA vydrží anebo bude muset doznat některých změn? Uvidíme v budoucnu.
Bůh žehnej Americe!
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
