VIDEO: Ožrala a zloděj zlodějský? Kalousek ve sněmovně lhal o událostech z roku 2006 a chystané vládě s Jiřím Paroubkem za podpory KSČM, známe podrobnosti. Andrej Babiš vybuchl ve sněmovně a přešel do osobní roviny na Kalouska: Ty nebudeš mluvit o mojich dětech! Haveljugend před sněmovnou házela lahve, policie měla zasáhnout, pouze ale přihlížela!
Včerejší rozprava poslanců ve sněmovně měla nečekaně brutální vývoj. Hlasování o důvěře menšinové vládě Hnutí ANO a ČSSD předcházel maratón projevů a proslovů poslanců, který trval bezmála 16 hodin. Od včerejšího dopoledne až do časných ranních hodin dnes jednala poslanecká sněmovna o tom, proč vyslovit anebo nevyslovit důvěru nové vládě. Jenže včera večer už začaly téct politikům nervy. Celé to začalo tím, že v rozporu se zákonem o shromažďování svolali lidé z okolí TOP09 a pražské Haveljugend nepovolenou demonstraci přímo do Sněmovní ulice proti Babišovi a proti KSČM.
Problém je v tom, že zákon explicitně zakazuje demonstrace a protesty před budovou sněmovny ve Sněmovní ulici. Policie však nekonala a není vůbec jasné, proč. Mnoho politiků z Hnutí ANO má teď pocit, že policie úmyslně nechala pražskou havlérku a příznivce TOP09 demonstrovat před poslaneckou sněmovnou a dokonce umožnila demonstrantům dostat se tak blízko, že mohli házet lahve s vodou na Andreje Babiše, který přišel demonstrantům přečíst důkaz o historické pravdě z roku 2006. O co šlo?
Celý včerejší den totiž poslanci za TOP09 a především Miroslav Kalousek ve sněmovně útočili na novou vládu, že prý je to symbol konce demokracie v ČR a návratu komunistů k moci, protože KSČM umožní vznik této nové vládě. Jenže největším paradoxem je, že nejhlasitější kritik, Miroslav Kalousek, má ohledně své vlastní historie obrovský škraloup, pokud jde o jeho ochotu nechat se tolerovat komunisty. Miroslav Kalousek spoléhá na to, že lidé mají krátkou paměť a spoléhá na to, že mladí voliči TOP09 už o tom neví, protože ani nemohou, protože se to stalo kdysi dávno, před 12 lety, tzn. v době, kdy za sebou teprve tahali kačera.
Kalousek spoléhá na krátkou paměť voličů a neschopnost lidí pátrat na internetu
Byl to právě Miroslav Kalousek, který v roce 2006 po skončení parlamentních voleb jako tehdejší předseda KDU-ČSL byl ochotný vytvořit menšinovou vládu s Jiřím Paroubkem a jeho ČSSD, jejíž vznik by byl umožněn díky toleranci KSČM. Tento nápad se setkal s obrovským odporem voličské základny KDU-ČSL (nikoliv však předsednictva KDU-ČSL) a krajské organizace strany si nakonec vydupaly Kalouskovu bleskovou rezignaci na post předsedy strany.
Dne 24. srpna 2006 odpoledne přineslo hned několik českých deníků a také ČTK tuto zprávu, která šokovala celou Českou republiku, pravicové strany ve sněmovně, ale především voliče KDU-ČSL. Po třech měsících neúspěšného vyjednávání o sestavení vlády, kdy ani vítězná ODS a ani druhá ČSSD nedokázaly sestavit vládu, se stalo něco neuvěřitelného. Miroslav Kalousek se 24. srpna 2006 tajně sešel s Jiřím Paroubkem a dohodli se na prolomení povolební patové situace tím, že vytvoří společnou menšinovou vládu ČSSD a KDU-ČSL, která se v zájmu “zachování demokracie v zemi” opře o toleranci komunistů, kteří takové menšinové vládě umožní vznik.
ODS to tehdy považovala za zradu pravicových hodnot, ale největší zemětřesení to vyvolalo v místních a krajských organizacích KDU-ČSL, zejména na jihu Čech a na Jižní Moravě. Předsednictvo KDU-ČSL tehdy zdaleka nebylo k tomuto nápadu v takovém odporu jako členská základna, a dokonce v tomto nápadu svého předsedu předsednictvo podpořilo, ale ten řev od lidovců z krajů a z regionů byl tak obrovský, že to stálo Miroslava Kalouska hlavu a jeho funkci předsedy strany. Česká média totiž tehdy 24. srpna přinesla následující informaci:
Čtvrtek 24. srpna 2006, 15:43 – PRAHA: Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ve čtvrtek souhlasil s výzvou šéfa ČSSD Jiřího Paroubka k jednání o společné vládě. Kalouskovi by nevadila ani tolerance takové vlády ze strany KSČM. Předsednictvo křesťanských demokratů jej v tom podpořilo. Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše by komunisté vznik vlády ČSSD a lidovců zřejmě umožnili. Šéf zelených Martin Bursík je proti jakékoli vládě závislé na komunistech.
“Hovořili jsme o možnosti koaliční spolupráce. Byla by to menšinová vláda, která by hledala podporu napříč politickým spektrem, v případě komunistů předpokládám nějakou formu umožnění vzniku,” uvedl Kalousek po jednání s Paroubkem.
“Je-li to cena za to, že bude zachována politická pluralita a vrátíme-li se k poměrnému systému, je to cena, kterou jsem ochoten navrhnout orgánům strany,” řekl lidovecký předseda na otázku, zda mu nevadí, že by takovou vládu museli tolerovat komunisté. Kalousek přitom před volbami patřil k nejhlasitějším kritikům častého společného hlasování poslanců ČSSD a KSČM.
Předseda ČSSD Paroubek vyjmenoval rozsáhlý okruh programových témat, ve kterých si jsou obě strany blízké. “V těchto oblastech panuje shoda, myslím, že na ni navážeme při dalších jednáních,” řekl Paroubek.
Kalousek uvedl, že základní programovou prioritou lidovců je změna volebního zákona, která by znamenala návrat k čistému poměrnému systému. Předsednictvo KDU-ČSL sice Kalouska pověřilo jednáním, ale hlavní rozhodovací pravomoc má celostátní výbor, který se sejde v pátek. KDU-ČSL také na pondělí svolala celostátní konferenci strany.
Zdroj: Novinky.cz [1]
Když se o Kalouskově nápadu dozvěděli v místních a krajských organizacích KDU-ČSL, vypuklo hotové peklo a povstání. Předčasný sjezd a převolení předsednictva zažehnala Kalouskova rezignace
Jenže už druhý den se spustilo zemětřesení v krajích, místní a krajské organizace KDU-ČSL hrozily vyvoláním mimořádného sjezdu, pokud strana neukončí jednání s ČSSD (za tolerance komunistů), a tak už 25. srpna došlo k nečekané a rychlé rezignaci Miroslava Kalouska na pozici předsedy KDU-ČSL [2]. Tím bylo zažehnáno vnitrostranické lidovecké povstání v krajích. Tyto Kalouskovy výroky o toleranci od komunistů jsou zdokladované všemi tiskovými médii v ČR, nejde o nějaký hoax nebo Babišův výmysl, nebo nějakého novináře, je to záznam informací z tiskového brífinku po jednání Miroslava Kalouska a Jiřího Paroubka z dopoledního jednání ze 24. srpna, které se protáhlo na několik hodin. Dodnes najdete článek na Novinkách [3], na webu Českého rozhlasu [4] a v archivu ČTK. O to děsivější je včerejší Kalouskův výstup ve sněmovně, kde přímo do očí lže nejen přítomným poslancům, ale milionům občanů, ze kterých dělá debily.
Jeho včerejší nestoudné tvrzení, že ani na okamžik v roce 2006 prý nehrozila vláda podporovaná komunisty, je nehorázná lež, protože stejně jako dnes, tak i tehdy v roce 2006 měla vláda získat důvěru sněmovny díky toleranci od KSČM. A stejně jako dnes, tak i tehdy, pokud by vláda vznikla, by se musela opírat o toleranci KSČM po celou dobu fungování takové vlády. A byl to právě Miroslav Kalousek, který s tímto konceptem přišel, souhlasil a přesvědčil pro takový nápad i předsednictvo KDU-ČSL, které ho v tom podpořilo. Z toho se prostě pan Kalousek nevylže, protože každý si to může najít na internetu a v archivech.
Útok na Babišovy děti odkoukal Kalousek z kyjevských reálií tamního parlamentu, kde si mafiáni, grázlové z Majdanu, Pravého sektoru a marionety západních podpindos posílají brutální vzkazy na adresy rodin a dětí
Co je ovšem naprosto neakceptovatelné, to jsou Kalouskovy útoky na děti Andreje Babiše. Tohle svinstvo je známé z Ukrajiny a tamní politické kultury, odkud asi Miroslav Kalousek a jeho pouliční Haveljugend berou inspiraci, ale zatahovat do politiky Babišovy děti a říkat, že Andrej Babiš na ně křivě přísahal, to je na zvracení a vůbec se nedivím, že v Andreji Babišovi doslova bouchly saze a začal Miroslava Kalouska označovat za ožralu a zloděje zlodějského. Když někdo zaútočí na děti, musí nastat jediná reakce, tvrdá obrana vnitřního kruhu. Za obranu své rodiny zasluhuje Andrej Babiš uznání.
Andrej Babiš opravdu má v rodině emigrace, to samo o sobě neznamená, že nemohl být v hledáčku StB, protože tyto osoby byly velmi často terčem zájmů operátorů 2. správy SNB, protože na ně šlo vytvářet nátlak s cílem navázání spolupráce. Jenže o to přece vůbec včera nešlo. Včera totiž Miroslav Kalousek vyvolal ve sněmovně hysterii, že prý končí demokratické zřízení v ČR, a to kvůli tomu, že se Babišova vláda bude opírat o komunisty a tím prý nastane konec demokracie v zemi. Tohle je nejbrutálnější Kalouskovo pokrytectví za celou jeho kariéru, protože jestli by měl někdo mlčet a šoupat nohama, pokud jde o nápady ohledně vzniku menšinové vlády za tolerance komunistů, tak je to právě Miroslav Kalousek, průkopník převratné myšlenky menšinových vlád opřených o KSČM. Jak by řekli Kalouskovi hipsteři: “Featured by Mirda!”
Útoky na vnitřní kruh, Haveljugend a zfašizovaná ulice plná neomarxistických dětí, ovšem budoucích mainstreamových voličů!
Všimněte si, že Miroslav Kalousek zaútočil na vnitřní kruh Andreje Babiše, na rodinu. Tohle je osvědčená taktika právě na Ukrajině, kde právě v ukrajinském parlamentu si poslanci posílají výhrůžky a vzkazy směrem k rodinám a dětem oponentních politiků, je to takový ukrajinský politický koloryt, kdy poslanci předčítají jména dětí jiných poslanců a jejich adresy a bydliště, což jsou de facto pozvánky pro gangy a výhrůžky osobní likvidací rodinných příslušníků. Nemusíme mít v oblibě Andreje Babiše, ale jako alternativa musíme ctít fakta a potvrdit, že Andrej Babiš měl pravdu, když ve sněmovně včera ukazoval papír s článkem z roku 2006.
A musíme k tomu dodat informaci, že tuto spolupráci a dohodu o případné toleranci KSČM posvětilo tehdy v roce 2006 dokonce i tehdejší předsednictvo KDU-ČSL, tzn. nejvyšší vedení strany, což byl a dodnes je největší podraz na řadové voliče jakékoliv strany, která se etablovala jako proti-komunisticky založená. A v čele tohoto podrazu na vlastní voliče, lidovce, stál právě Miroslav Kalousek, který dnes burcuje a varuje, že končí demokratické zřízení kvůli toleranci Babišovy vlády ze strany komunistů.
Znovu zde můžete spatřit klasickou ukázku mocenského tenzoru. Teď vidíte, co by se stalo, kdyby u moci nebyl Andrej Babiš, ale třeba Miroslav Kalousek. Neměl by problém s komunisty, pokud by byl ve stejné pozici jako Andrej Babiš a jeho hnutí. Už jednou to zkusil a neměl problém. Ani jeho tehdejší vedení strany.
Otázkou teď je, jak v rámci mocenského tenzoru se dokážete pohybovat v množině prvků a voleb, kdy na jedné straně máte na výběr bláto a na straně druhé máte louži. Kam se postavíte? Co bude lepší? A co bude horší? Národ hlasuje ve volbách tak, jak hlasuje. Kdybychom chtěli jít třetí cestou, ani cestou do louže, a ani cestou do bláta, prostě jinam a lépe, museli by lidé a celý národ volit pro-národně, proti-globalisticky, proti-transatlanticky. Dokud společnost nedospěje do takového stádia prozření a poznání, bude se muset pohybovat jen v rámci mocenského tenzoru, tzn. vybírat mezi dvěma a více variantami, které nevzbuzují nadšení, ale vedou různými cestami (způsoby) ke stejnému cíli, k evropské integraci. Ty způsoby se liší v tom, kdo tu českou cestu do Nové Evropy bude ovládat, jestli Kalouskovi a potažmo Havlovi pro-US pohrobci, anebo pro-berlínská a pro-globalistická lobby reprezentovaná globál tandemem Zeman-Babiš. A co z toho prefereujete, to si každý musí uvážit čistě sám, v tom vám nikdo neporadí. Česká politika je jedno velké údolí slz, bohužel.
-VK-
Šéfredaktor AE News
