Centrální plánování, šílenství dotací – takhle vypadá Brusel pod lupou.
Jak budeme v budoucnu v Evropě zacházet se soukromým vlastnictvím?
Z této otázky vyplývá velmi složitá debata, kterou předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek interpretovala svým vlastním, velmi specifickým způsobem. V projevu před francouzskými podnikatelskými lídry na akci MEDEF „La Rencontre des Entrepreneurs de France“ v Paříži hovořila bývalá ministryně obrany o využití bankovních vkladů občanů EU k oživení upadající eurozóny a evropské ekonomiky.
Nezaměnitelný vzkaz: Podle názoru nejvyšší eurokratky EU splnilo soukromé vlastnictví jako ochranná zeď chránící občany před příliš zasahujícím státem svůj účel jako pilíř civilizace.
Centrální plánování, šílenství dotací – tak vypadá Brusel pod lupou.
Jistě: Tváří v tvář obrovskému státnímu dluhu a úniku kapitálu ze starého kontinentu, v jehož důsledku mizí tisíce patentů a desítky tisíc vysoce kvalifikovaných odborníků, bohatství občanů nutně probouzí politické choutky. Bezohledné vyvlastnění nebo nařízená přesměrování finančních prostředků, jak to formuluje nejvyšší německá byrokratka, má vyřešit problémy, které Brusel sám způsobil svou tvrdohlavou klimatickou politikou, nadměrnou regulací a pokračujícím šílenstvím intervencionismu.
Von der Leyenová se před představiteli podnikatelské sféry vyjádřila zcela jasně: Evropa má úspory, řekla, ale bohužel tyto úspory leží ladem. Deset bilionů eur leží jako hotovostní úspory v rukou soukromých domácností na bankovních účtech, poučovala von der Leyenová ve stylu klasického centrálního plánovače, který už nedokáže odtrhnout oči od bohatství občanů. Evropská ekonomika nyní musí tento kapitál zúročit ve prospěch svých podniků, rozhodla hlavní byrokratka.
Nic z toho nezní jen jako Erich Honecker. Von der Leyenová se čím dál více mění v socialistickou duchovní sestru tohoto katastrofálního režimu.
Von der Leyenová kráčí ve stopách německé kancléřky. I Friedrich Merz objevil před více než rokem hotovostní zásoby Němců jako politický kapitál pro sebe – zcela socialisticky, ba téměř diktátorsky poukázal i on na možnosti, které se otevírají díky tomu, co nazval aktivací těchto peněz.
Ursula von der Leyenová a Friedrich Merz neodhalují pouze etickou a ideologickou propast; uvažují o diktátorské kontrole nad soukromým bohatstvím občanů, kteří jsou stále suverénní.
Téměř tragikomická je ekonomická neznalost těchto dvou politických protagonistů v rámci EU, která se nyní otevřeně obrací k neliberální ideologii.
Bankovní vklady nejsou v žádném případě zbytečnou hotovostí. Z pohledu bankovního sektoru představují vklady klientů ústřední zdroj refinancování a likvidity, který je zakotven v peněžním a úvěrovém cyklu a umožňuje poskytování úvěrů. Bankovní úvěry v moderním měnovém systému nevznikají pouze přerozdělováním stávajících vkladů. Komerční banky vytvářejí nové bankovní peníze prostřednictvím poskytování úvěrů, ačkoli tento proces nelze chápat pouze jako mechanické „pákové využití“ stávajících vkladů. Vklady zákazníků tak plní řadu funkcí, od soukromého plánování likvidity a držení hotovosti až po financování a řízení bankovních procesů.
Takový masivní zásah do vysoce komplexní a křehké struktury likvidity a úvěrů bankovního sektoru by nebyl pouze barbarským činem socialismu – byl by to frontální útok na funkčnost bankovního systému jako takového.
Evropská unie se nicméně uchyluje k masivním zásahům – z finančního hlediska se totiž dostala do slepé uličky.
Od roku 2028 začne splatnost eurobondů „NextGenerationEU“ v hodnotě 800 miliard eur. Projev Von der Leyenové před představiteli podnikatelské sféry byl zdánlivě zaměřen na soukromý sektor, ve skutečnosti se však týkal financování evropského dluhového klubu, který se nyní ubírá směrem k čerpání všech finančních zdrojů, které mohou udržet při životě Ponziho schéma evropských úvěrů – aktivace hotovosti se jeví jako jeden z těchto zdrojů.
Francie se ocitla ve spirále zadlužení, přičemž nové půjčky letos dosáhnou 5,7 % HDP a parlamentní patová situace vylučuje jakoukoli formu fiskální konsolidace.
I Německo vykáže v příštím roce nové půjčky ve výši více než 5 procent, pokud se započítá deficit obcí, speciální fondy a fondy sociálního pojištění – čímž se společné financování prostřednictvím eurobondů, konsolidace hory dluhů pod záštitou Evropské komise a za aktivní likvidní podpory ECB stává stále pravděpodobnější.
A tím se kruh uzavírá.
Zatímco kapitál opouští starý kontinent všemi zbývajícími, dosud otevřenými kanály, finanční potřeby ideologického velkého experimentu EU a jejích národních států rostou do neuvěřitelných rozměrů.
Jen samotný stroj na zelené dotace rok co rok pohltí miliardy. Poslední ránu, která nás srazí z ekonomického útesu, však přinese znovuobjevená touha Evropy po militarismu. Vojenský Keynesianismus však není ekonomickou alternativou k volnému trhu. Je to pouze další fiskální hrob, který politické vedení v těchto měsících ve své panice kope.
Následující závěrečná kapitola je v podstatě známá: Brusel se rozhodne pro masivní kapitálové kontroly.
Rámec pro to již nabývá konkrétních obrysů: Za dva roky má být zavedeno digitální euro, zpočátku jako pilotní fáze a v pozdější fázi téměř jistě jako měnový standard, který Bruselu umožní vykonávat úplnou kontrolu nad převody do zahraničí.
Na pořadu dne je také zákaz zahraničních bankovních účtů pro občany Evropské unie, který se zavádí postupně, stejně jako digitální identita a přísná regulace kryptoměnového sektoru. Pomalu, ale jistě se brány uzavírají.
V zásadě to tak v socialismu funguje vždy: Jednoho dne centrálním plánovačům dojdou cizí peníze. Teprve tehdy se rozběhne drtivý stroj represe ze strany mocné centrální autority.
Podpořte Nás A Přispějte Malým Darem Na Chod Aktax.Cz
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
