Žije na Ukrajině, přijede pro dávku, odjede. Podvody za desítky milionů korun

V Brně, kde jste zahajovali kampaň ke komunálním volbám, bylo jako hlavní téma komunální agendy vnímáno bezdomovectví a celkově zajištění bezpečnosti ve městě. Jak moc intenzivní je podle vás tento problém celostátně?

SPD je velmi tvrdě proti dalšímu vyplácení dávek Ukrajincům, kteří zde mají statut válečných azylantů. Nehrozí ale potom sociální katastrofa na ulicích, kde lidé bez prostředků budou žebrat, krást a tak podobně?

Stejně jako čeští občané, tak i občané v režimu mezinárodní ochrany mají podobně jako u nich doma pracovat. Není možné podporovat z peněz českých občanů osoby zneužívající sociální dávky v režimu mezinárodní ochrany. U podvodů s neoprávněnou výplatou dávek, které byly odhaleny policií v tomto roce, se jedná o částky v rámci desítek milionů korun. V mnoha případech se tyto osoby ani nezdržovaly na území ČR a pro dávky si jen jednou za 3 měsíce přijížděly právě z Ukrajiny. Odhalená trestná činnost tak zůstává bohužel díky benevolenci minulé vlády jen špičkou ledovce.

Za minulého vedení ministerstva pro místní rozvoj byl velmi preferován projekt „Housing first“, vycházející z úvahy, že bezdomovci je třeba nejprve zajistit bydlení a další věci už přijdou. Podstatou projektu, který kdysi právě v Brně rozjížděl tehdejší radní Hollan a dnes se rozšířilo do celé republiky je ubytovávání těchto osob v městských bytech, mezi běžnými nájemníky. Dává tento projekt podle vás smysl?

Město Jihlava za vedení primátorky Karolíny Koubové (dříve STAN, poté za hnutí Fórum Jihlava za TOP09, Zelení a Piráti) se podílela na tomto projektu, nicméně problémy se soužitím s majoritní společností, vnímání přednostního přidělování bytů těmto osobám jako nespravedlnost pro řádně žijící občany vedlo po odchodu primátorky k ukončení tohoto projektu. Finanční náročnost 23 milionů na 12 bytů za 2 roky jen dokresluje finanční neudržitelnost. Bohužel se tento experiment propsal i do zhoršené bezpečnosti v daných lokalitách.

Agendu bezpečnosti na ulicích máte podle vašeho předsedy Tomio Okamury jako o jednom z hlavních komunálních témat. Já bych se ale na toto téma zeptal trochu jinak: Cítí se dnes podle vás občan na ulici bezpečněji, než před čtyřmi lety o minulých komunálních volbách?

Bezpečnost je prioritou stále, bohužel příchodem stovek tisíc lidí z Ukrajiny se i jejich problémy projevují v každodenním životě našich občanů. Jízda „pod vlivem“ bezpečnost na silnicích nijak nezlepšuje a stává se bohužel častou položkou v policejních statistikách. Nebojíme se pojmenovat problém a to nám dává šanci najít a aplikovat jeho řešení.

Jak je na tom v tomto směru kraj Vysočina jako váš volební obvod?

Vysočina dlouhodobě vykazuje nejlepší statistiky v bezpečnosti v rámci celé ČR, ostatně vedení Policie a Hasičského záchranného sboru úzce spolupracuje s Krajem Vysočina i krajským městem Jihlava. Velmi nízká nezaměstnanost a geografická poloha našeho kraje uprostřed republiky je dalším prvkem pro udržení vysokého bezpečnostního standardu.

Jakou roli, a jaké úkoly, by podle vás měla plnit komunální politika právě v agendě zajištění bezpečnosti?

Větší města jsou zřizovatelé Městské policie, tedy prevence je základem bezpečnosti.

Často slyšíme, že pro zajištění sociálních služeb je nezbytný neziskový sektor, a SPD je proto vyčítáno, že na neziskovky útočí. Je podle vás v principu správně, že stát či veřejný sektor tyto služby „outsourcuje“ na soukromé subjekty?

Neziskové organizace pracující v oblasti sociálních služeb vesměs odvádějí dobrou práci. S tím není problém. Co se týká nevládních neziskových organizací zaměřených na zbytné agendy jako je gender, politické ovlivňování a lobbing bez odpovědnosti, tam je podle mého názoru potřebné zavést transparentní financování s prvky kontroly úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Pokud zde má pracovat cizí agent nastolující agendu, podobně jako v USA má být řádně označen a kontrolován. Také by tyto subjekty neměly být financovány ze státního rozpočtu ČR.