365 metrů vysoká, více než 2 000 tun oceli a stavební náklady kolem 25 miliónů eur. V Lužici se v současné době staví nejvyšší větrná turbína světa.
Na velkou turbínu to ale nestačí: Na samém vrcholu bude fungovat turbína s výkonem pouhé 3.8 MW.
Za pár GWh navíc se tu dávají naplno, jako by zítřek neexistoval, co se týče materiálu a nákladů. Ale pokud nefouká vítr, i rekordní výška je k ničemu.
V Schipkau nyní stojí mohutná příhradová věž, jejíž výsuvná vnitřní část je již osazena turbínou. V neděli měla být vysunuta do výšky 300 metrů, ale počasí práci zpozdilo. S lopatkami rotoru turbína později dosáhne celkové výšky 365 metrů – téměř stejně vysoké jako Berlínská televizní věž. Myšlenka, která stojí za tím, je zřejmá: vítr v této výšce fouká silněji a pravidelněji, což umožňuje vyrábět více elektřiny ze stejného místa.
Výpočet této výškové výhody však byl založen na výrazně větší turbíně: Vestas V164 (z Dánska) s výkonem 9.5 MW a průměrem rotoru 164 metrů. Naproti tomu rekordní věž je vybavena turbínou VENSYS 126 (čínská společnost Goldwind drží ve výrobci 70 % podíl) s průměrem rotoru přibližně 126 metrů. U této skutečné turbíny je dodatečný výkon podstatně nižší. Podle publikovaných měření větru a údajů o výkonu turbína generuje o 50 až 65 % více elektřiny ve srovnání se standardní instalací.
3½ násobek stavebních nákladů
pro o 50 % vyšší výnos
Věž bude vyžadovat více než 2 000 tun oceli a přibližně 22 000 jednotlivých komponentů. Náklady na výstavbu prototypu se pohybují kolem 25 miliónů eur.
Projekt financuje společnost Beventum, státní dceřiná společnost SPRIND, politička Strany zelených Franziska Brantnerová je členkou dozorčí rady SPRIND od roku 2022. Standardní pevninová větrná turbína se srovnatelným výkonem stojí zhruba 7 miliónů eur. To znamená, že náklady jsou zhruba třiapůlkrát vyšší ve srovnání se zvýšeným výnosem přibližně o 50 až 65 %. Prostě se to nesčítá.
V plánu jsou větší turbíny a nižší náklady, aby se projekt nějakým způsobem zachránil. Základy, těžká přeprava, speciální jeřáby, ochrana proti korozi a montáž turbíny s výškou náboje 300 metrů však v rozpočtu zůstávají, bez ohledu na počet instalovaných turbín. Aby se projekt alespoň přiblížil ekonomické životaschopnosti standardní turbíny, musely by se současné náklady snížit o více než polovinu.
I ta nejvyšší větrná turbína
je bez větru k ničemu
A i tehdy zůstávají větrné turbíny závislé na počasí. Továrny, nemocnice, železnice a domácnosti potřebují elektřinu nepřetržitě – vítr se tomu nepřizpůsobuje. K tomu se připočtěte potřeba rozšiřování sítě, skladování energie, rezervní kapacity a dispečerských elektráren pro období slabého větru. Navíc lze větrné turbíny během přetížení sítě utlumit, i když je skutečně dostatečný vítr. Celková výška 365 metrů na tom nic nemění.
Rekord větrné farmy Schipkau je proto především symbolem této energetické transformace: do ekologického projektu se investují miliony eur, a přesto záložní elektrárny zůstávají v obdobích slabého větru nezbytné. V době přetížení sítě nelze draze vyrobenou větrnou energii ani plně přepravovat.
Politici se honí za každou teoreticky dodatečnou kilowatthodinou větrné energie, ale účet nakonec padá na občany a podniky.
Pozn. Naší Pravdy:
Reaktorový sál s revolučním jaderným srdcem ruského reaktoru BN-800 o výkonu 800 MW. Pro srovnání s výše uvedenou gigantickou německou větrnou turbínou s naprosto mizerným výkonem 4 MW, tedy 200x méně oproti ruské jaderné technologii, uvádíme rozměry ruského reaktoru: průměr 13 metrů, výška 16½ metru. Komentáře? Jsou zbytečné… Podrobněji ZDE
