Riziko spočívá v tom, že osamělí agenti nebo jednotlivé buňky teroristů míří na pobřeží Středozemního moře a především na uzly, z nichž vyplouvají lodě naložené migranty mířícími do Itálie.
Tato strategie je již vyzkoušena v jiných zkrachovalých státech, jako je Jemen: bojovníci ISIS upřednostňují svazky s místními kmeny, aby si udrželi společenskou legitimitu a kontrolu nad územím. Tímto způsobem může ISIS kontrolovat různé trasy, jako jsou cesty týkající se obchodování se zbraněmi, drogami a především s lidmi.
Navzdory oslabení syrskými nájezdy je skupina stále aktivní v jižních sektorech. Stejně jako al-Káida se i ISIS ukazuje jako odolný a schopný využít křehkosti Libye, využívat vazeb s místními komunitami a prosazovat nelegální obchod náborem nových bojovníků.
Dokonce i struktura se změnila. Nový vůdce Abdulsalam Darkullah vytvořil malé teroristické buňky o 30-40 osobách, které se také skládají ze zahraničních bojovníků, většinou z Ghany, Keni, Nigeru, Nigérie a Súdánu.
Dále na západ je proselytismus u bran Španělska také znepokojující. Několik členských států EU oznámilo OSN, že nebezpečí zahraničních bojovníků, kteří se znovu objevují jako náboráři, aby vytvořili autonomní buňky schopné působit v Evropě, je stále vysoké.
Mnozí z nich mají zkušenosti s radikalizačními procesy a mají přímé kontakty s centrálními velitelstvími organizací. V říjnu španělská policie jednu z těchto buněk v enklávě Melilla zlikvidovala.
Asi 13 lidí skončilo v poutech mezi Melillou, Granadou a Marokem za to, že indoktrinovali asi padesát dětí. Oporou buňky byl imám z Melilly a dva bývalí bojovníci ISIS, kteří bojovali v Mali.
Znepokojující je také trasa, která vede přes Balkán. I zde stále zvoní na poplach, jak ukázalo dvojité zatčení loni v srpnu. Španělské síly zadržely dva vojáky Al-Káidy, kteří působili mezi Rakouskem a Španělskem.
Oba se připojili k organizaci v roce 2014 během období stráveného boji v Sýrii. Vyšetřování ukázalo, že teroristům se podařilo nerušeně přejít Turecko, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a nakonec i Rakousko.
Možná ještě znepokojivější je, že oba se dostali do Evropy díky síti srbských obchodníků s lidmi, kteří jsou schopni poskytnout pasy pro vstup do schengenského prostoru (pozn. jde většinou o „spolubojovníky“ z Bosny, kde se nachází výcvikové tábory).
Balkánská trasa proto zůstává jedním z citlivých míst, v nichž je třeba zasáhnout, zejména rozšířením biometrických kontrolních systémů s cílem vystopovat možné teroristy.
Zpráva OSN však již nezmiňuje, že drtivá většina džihádistů (odhaduje se, že až 2/3) projde Evropou bez povšimnutí. Lze tedy předpokládat, že většina bojovníků je již dávno „na svých místech“ a čekají jen na povel, jak nedávno upozornil jistý německý policista…
