Ve věku 94 let zemřel český spisovatel a disident Milan Kundera – INFOKURÝR

Ve věku 94 let zemřel český spisovatel a disident Milan Kundera – INFOKURÝR

Brněnský rodák, bývalý člen komunistické strany, byl v 70. letech vyhoštěn z Československa kvůli své štiplavé literatuře útočící na komunistický režim.

Ve věku 94 let zemřel francouzský spisovatel a esejista českého původu Milan Kundera, potvrdil ve středu mluvčí Moravské zemské knihovny v jeho rodném Brně.

“Bohužel mohu potvrdit, že pan Milan Kundera zemřel včera (v úterý) po dlouhodobé nemoci,” řekla mluvčí AFP.

Kriticky uznávaný spisovatel, který vyrůstal v komunisticky ovládaném Československu, než se přestěhoval do Francie, se nejvíce proslavil literárními díly, včetně „Nesnesitelná lehkost bytí“, románu, který byl později zfilmován americkým režisérem Philipem Kaufmanem, a „Vtip“. “, rané dílo, které kritizovalo československý komunistický režim a vedlo k jeho zařazení na černou listinu vládou, zákazu jeho knih a nakonec k jeho exilu do Paříže.

Kundera svou literaturu psal nejprve česky, svá raná díla sám překládal do francouzštiny a po svém přestěhování do Francie v roce 1975 začal v tomto jazyce psát.

Kundera byl jedním z nejznámějších spisovatelů českého původu a jeho život byl plný zvratů. Syn hudebníka studoval hudební skladbu a než se začal věnovat satirické tvorbě, stal se textařem. Jeho raná díla byla zjevně politická; tento aspekt jeho psaní se s dospíváním zmírnil a Kundera se místo toho rozhodl prozkoumat ideologické a filozofické otázky.

Kundera, původem z Brna, ale ve francouzském exilu, se v posledních desetiletích stáhl do ústraní a tvrdil, že spisovatelé by měli mluvit hlavně svými díly. Od konce 80. let odmítal poskytovat rozhovory a vyjádřil touhu „zmizet za svou prací a vzdát se role veřejné osobnosti“.

V roce 2019 získal spisovatel zpět české občanství a vznikla Knihovna Milana Kundery v Moravské zemské knihovně se zhruba 4000 Kunderovými publikacemi.

Kundera během svého života získal několik literárních ocenění, včetně Jeruzalémské ceny z roku 1985, Rakouské státní ceny za evropskou literaturu v roce 1987 a prestižní Herderovy ceny pojmenované po německém filozofovi v roce 2000. Byl také považován za kandidáta na Nobelovu cenu v roce Literatura a obdržel Zlatý řád za zásluhy od tehdejšího slovinského prezidenta Boruta Pahora v roce 2021.

 

 

 

 




Loading…