Co nám Alexové Švanberkové a další rádo by komentátoři ohledně druhého kola francouzských prezidentských voleb rozhodně neprozradí

Co nám Alexové Švanberkové a další rádo by komentátoři ohledně druhého kola francouzských prezidentských voleb rozhodně neprozradí

Přiznávám,  že  málo  kdy  kdy  jsem  na  cokoliv  čekal tak netrpělivě jako na  první  exitpoly  druhého kola  francouzských  parlamentních  voleb.  Jednak  k jejich  mimořádné  důležitosti a  jednak  kvůli svému  v  sobotu  odpoledne  psanému  článku  odhadu  jejich  budoucího  výsledku,  který  vám  Kosa  nabídla  v neděli,  kdy  Francouzi teprve  volili, pod  titulkem

Analýza výsledků voleb, které se dozvíme až zítra ráno

Z  jednoduchého  důvodu -ačkoliv  jsem si  byl  jist  svým  výběrem  faktů a  jejich  správným  vyhodnocením,  omyl, respektive  velký  omyl nikdy nevyloučíte. A  pro ten případ  přicházela  v úvahu jedna  jediná  varianta  prostě  Kosu  zavřít. Definitivně a  neodvolatelně.  Jako  důsledek  ztrapnění a  důkaz , že  už  nemám na politické  analytické scéně  co pohledávat, natož  nabídnout.  Takhle vypadalo moje  vnitřní  nastavení a rozhodnutí.  Sázka  rigorozní a neodvolatelná.  Hop nebo trop.

Sami  nejlépe  posoudíte,  jak se  vlčí odhady  naplnily  či nikoliv, když  šel  s kůží, dobrovolně  na trh a do rizika. Já  sám  za  sebe  mám pocit  zadostiučinění.  Dokonce  naprostého.  Jistě,  jsem si vědom,  že  až třetí místo  Marine Le Pen a jejího  bloku,  za vítěznou Melanchonovou lumpenlevicí  a   teflonovým Emanem překročilo  jak moje  odhady, tak  i  fantazii. Stejně  tak moje  číselné odhady  počtu  mandátů se ukázaly  jako liché. Na  to  mi  schází  bezprostřední  osobní  zkušenost s  francouzským prostředím a  dodám  i tiskem. Nicméně  –  vše ostatní  se potvrdilo.

Hlavní postuláty

Francie  upadne  do chaosu

nikdo  nebude schopen sestavit  na základě  výsledků  voleb  funkční  vládu

Marine  Le  Pen nedosáhne  na  absolutní , ale  ani relativní  většinu a  nejspíš e zaostane  i  za  Melanchonovým pytlem  radikálních  agresivních lumpenlevičáckých blech

z Macrona  se stane  chromá  kachna a  jeho pozice  se  stane  daleko slabší od  té,  jíž  zaujímal před  tím , než  ho kousl  bazilišek  jeho  vlastního megalomanského ega  a vypsal  tyhle  volby

Le  Ponová a její  blok  zůstanou zachováni  jako  francouzská/evropská  naděje  na lepší příští do budoucna, aniž  by se zdiskreditovali  neúspěšným  vládnutím, protože  problémy  Francie  už  jsou  klasickými konvenčními prostředky  neřešitelné

militantní levice  ovládne  ulice a postará se  o ochromení  akceschopnosti  držitelů  moci

se  více  než naplnily!!! Opakuji – tenhle  odhad  vám Kosa  nabídla  ještě  dříve  než  se  volební místnosti

se naplnily  beze  zbytku. Respektive  více než  to.

Kdybych  to psal  PO  zveřejnění  výsledků,  konstatoval  bych sice pravdu,  ale  jako  jeden  z  mnoha  generálů po boji,  respektive  Alexů  Švamberků po boji,  co se náhle  vyrojili  a  nyní  rozdávají  moudra napravo nalevo.

Pokud  náhodou netušíte, kdo, že  je  Alex  Švamberk, pak vězte , že  jde  o komentátorskou  hvězdu  Novinek.cz.  Mohl  jsem si  vybrat  s  asi  15-20 jiných  „hvězdných  psáčů“  českého  mainstreamu,  nicméně  jednak  na  Švamberka  už  „mám  nějaký  čas žízeň“ ,  ale především – ve  svém komentáři  k francouzským  volbám  napsal toto – cituji:

Že Národní sdružení nezíská většinu, mi bylo jasné už před druhým kolem voleb, i když u nás mnozí ještě do poslední chvíle spekulovali, že by se tak stát mohlo. Ale domluvený krok centristů a levice nekonkurovat si v obvodech, kde do druhého kola spolu s kandidátem Národního sdružení kandiduje jak centrista, tak kandidát Nové lidové fronty, nedávalo lepenovcům šanci na úspěch.

Co  že se s tím  fešák  nepochlubil a  čekal  až na  exitpoly?  Asi  vrozená  skromnost,  řekl bych.Jinak  bych  si totiž musel myslet,  že komentátor  Novinek  to řešil už před  válkou s okresním hejtmanem a  nadporučíkem Dubem. A podobně  je  totéž, v  bledě modrém  i  když ne  až takhle  explicitně  možné  číst  napříč  českým  mainstreamem.

Pokud  jste  dočetli  až  sem a máte pocit,  že  vlk napsal  traktát , aby  zdůraznil svou jedinečnost a neomylnost,  jste  na  velkém omylu!  O  tohle  v žádném případě  nejde!  Tenhle  text si stanovil jiný  cíl.  Poreferovat  o  těch právě  skončených  francouzských  volbách  z úhlů a  aspektů,  které  nám Švamberkové  nesdělí. Dílem proto,  že o nich  nemají  šajna a dílem proto,  že  se  tyhle  informace nehodí  do jimi  utvářeného obrazu.

Co že  je  tím hlavním  poselstvím, které  nám  valí  do hlav?  No přece fašisté a nacisté  neprošli!  Demokratická  Francie  jim dala  stopku!  Překvapivě  silně!

A  speciálně  v  českém kontextu, kdy nás  zajímá  zejména  budoucí postoj Francie  k  Ukrajině  a tamní  válce a Bruseli a  jeho  ideologicky  , ovšem  realizačně  někdy  až  zrůdným programům typu  green deal nebo  migrační  pakt a  tak podobně? Co  v  těchto ohledech přinesla  francouzská  volební neděle?  Pokusím se odpovědět,  jak  budu umět  nejlépe, ale  nedělám si  iluze, že  se mi  to  podaří  alespoň  z  části tak, jak jsem zvyklý.

Už v neděli jste  četli,  že  Marin Le Penové a jejím stoupencům  bude vítězství  doslova  ukradeno. Stalo se!  Protože  tyhle  volby  představovaly  nejvíce  ze  všeho  loupež.  Kdy  se prostě  všichni  domluví,  aby  si podali jednoho.  Což se  stalo.

Za  mne  dobře  tak!  Sama  Marine  Le  Pen  výsledek  ve  svém  volebním štábu komentovala  slovy:

naše  vítězství  je jen  odložené  o nějaký  čas!

Chci  tomu  věřit.  Více  než  to  – věřím!  Protože  problémy  francouzské  společnosti jako  celku  nedělní  hlasování nijak  neposunulo. A  to  ani  mikromilimetr. Ty  zůstaly,  ba  jak si ukážeme,  díky  složení  tzv.  vítězů  se  okamžitě  zvětšily!   Půjdu ještě  dále. V nedělním  článku  jste  viděli  grafiku  nejžhavějších  volebních témat, podle  nichž  se rozhodovali britští  voliči. Kdy jsem konstatoval,  že  dle mého názoru  totéž  vadí  i  těm  francouzským.  NA  Bloombergu  jsem následně  našel  graf, který moje  slova  potvrdil, jenže  se mi někam  ztratil. Takže  zopakuji, pro  úplnost,  ten  britský seznam:

Vynechme  Brexit.  Vše ostatní je  identické.

Polepší  si  francouzská  ekonomika  se silnou  fanatickou a radikální levicí?  S  více  než  100%  dluhu  vůči  HDP?  S  tím, že  Francie  už takhle  dlouhodobě  neplní  Maastrichtská  kritéria  a do roku  2027 je  ani plnit nezačne?  Když  se  vítězní levičáci okamžitě  nechali  slyšet, že  zruší  Macronem na  sílu proválcovanou  důchodovou  reformu?  Když  chtějí  automatickou valorizaci platů o inflaci?  Když  hodlají  zavádět  novoty  typu  menstruační  volno?  Když  Francii, podle  všeho  nejdéle  do jednoho  měsíce čeká  další  výrazné  zhoršení  ratingu od  mezinárodních  agentur?  Když  Melanchon a  jeho radikálové  hodlají  zvednout  daně. tedy  zejména  bohatým a přicházejí s nápady  typu,  že  dědit  po předcích by  bylo možno  jen do určité  výše,  zbytek  by propadl státu?  Mám pokračovat?

Zdravotnictví?  Postrádám vhled  do francouzského systému.  Ale  vím  aspoň  tolik,  že levičáci  hodlají prosadit,  aby v zemi pobývající  nelegálové  k  němu  získali plnohodnotný  a otevřený  přístup.  Jaký  že  to asi  přinese  výsledek?

Tím se dostáváme  k přistěhovalectví!  Centrální téma Le Penovců a  řekl  bych  i zbytku  nelevičácké  Francie. Jenže   Marine Tondelierová, čelná představitelka strany zelených, která je součástí levicového bloku, prohlásila:  „My jsme vyhráli a teď budeme vládnout,“ A konto  toho  z  ní  a Melanchona  vypadlo,  jak  si  to řešení  migrace představují!  Konec  omezení, konec  šikany.  Hodlají  zřídit  námořní a pozemní  střediska  záchranné služby  pro nelegály!!!!  Prostě  cestovku pro jejich  dovoz  do Evropy.  Ne  dosti na  tom.  Jejich  dalším  nápad, tak ten je ještě libovější  – zavedeme  novou kategorii  uprchlíků  hodných zvláštního zřetele – klimatický  migrant! Zbytek  už  jsou  jen „drobnosti“ . Každý  nelegál  nafasuje  desetileté povolení k pobytu.  Každé  migrantům  narozené  dítě  se  stane automaticky  francouzským občanem!  Jistě  to není ani zdaleka  všechno, ale  víc  si nepamatuji. Tohle  na  vyděšení  , myslím, že  celé Evropy, bohatě  stačí. Řekl bych.

Bydlení.  Tak  tady  se  ta  zelená  skvrna, co  chce  vládnout,  opravdu  vytáhla  – stát  MUSÍ  podle ní okamžitě postavit  200 000  fungl  nových  bytů. V nejvyšším ekologickém standardu!!! Nesdělila, kdo  ty  byty  osídlí,  ale  nejspíš  francouzští důchodci  nebo  tělesně  handicapovaní  to nebudou…

Životní prostředí?  Tak tady  se rozmáchla  skutečně  netušeně. Až tak , že  moje  stará a malá  hlava  to jaksi nepobrala  vypadlo to  z  ní. Ale stačí  ty  byty a  ti klimatičtí migranti, ne?

Kriminalita?  Tak  o té  se nikdo  ze  šéfíků  levičáků  nevyjádřil. Proč  také?  Oni  nejlépe  vědí, co jsou  ti jejich  z  předměstí  velkých  měst.  Konec konců – velká  francouzská  města  si prožila  hned po zavření  volebních lokálů  svoji  horečku nedělní noci.  Kdy se nejen  Paříž,  ale  naprostá  většina  regionálních  metropolích  přeměnily  v bojiště. Na  jedné straně  vítězní  předměstští  chuligáni s  kameny  a Molotovovy, na straně  druhé  cajti s obuchy  a slzákem! A ta radost  jela  až do rána!

Když  to shrnu -Brusel se  tváří  spokojeně, i když nekomunikuje.  Ale  dělá  jako že  jo!  Fiala  také!  Le Penovou přece  zastavila  demokratická  fronta. Ale  jak  je  to doopravdy?

Alternativa  Brusel nenávidí!  A hledá recepty, jak  Evropskou uHnii  zrušit.  Samozřejmě  fantaskní.  Radikálům  od  klábosnic  nic  není  dost  rychlé  nebo razantní!  Já  uHnii zrušit  nechci!  Ale  zásadně  transformovat!  Na  její původní  účel.  Tím  že  dojde k naprosté odideologizaci a návratu  k původní  funkci a záměrům. A  když  zkoumám  výsledky  z Francie, tak  mne  napadá,  že  francouzské  volby  jsou  tím správným receptem!!!   Včetně  výsledku!  Nechte  vyhrát zdivočelé levičáky. Ti  rozvrátí  hospodářství  ve  své  zemi a protože  jde  o  jednu ze  dvou největších ekonomik, tak s důsledky pro celou  EU!!!  Svou  finanční neodpovědností  pak  nadělají  tolik  děr  do lodě  jménem  Euro,  že  jsme zvědav,  jestli Lagardeová,  jako šéfka  Evropské centrální  banky  ty  díry bude  schopna  zazáplatovat, aby  se  Euro nepotopilo. Na jejím místě  bych si tím vůbec  nebyl jistý.

Opravdu beru jako velké pozitivum, že  Marine  Le Pen  se ani teoreticky  nedostane  k vládě!  Tohle je její  velké vítězství! Podívejte  se, co  vítězní levicoví  chaoti  páchali  napříč  francouzskými  městy a  to vyhráli. Zkuste  si představit, jak by  reagovali na opačný  výsledek!!!! A to nikoliv  jednorázově, nýbrž permanentně! To je  jeden aspekt. Přidám ještě  jeden – Melloniovou.  Ta  hovořila a před  svým publikem  doma  stále  hovoří  velmi radikálně. Zejména, co s emigrace  týče. Následně přijede  do Bruseli a  ???? A najednou obrátí!  a  začne  o Ukrajině a to způsobem, že  Balti, Poláci,,Macron,  Fiala a  další  rusožrouti proti ní  vypadají  jak mírové  holubice! Proč? Protože  se  v té Bruseli musí nějak vykoupit, když  požaduje  bruselské  stříbrné,  aby  Itálie nezbankrotovala.  Obávám se , že  francouzská  Mařenka Le Penová  by nyní  dopadla  nějak podobně.  Takhle  si  uchová  bojovou  sílu pro časy po levičácích  a Macronovi. Kdy  existuje  docela  silná  naděje,  že v zemi  galského kohouta, pokud  to ovšem v  té  době  už nebude  nějaký  západoevropský  chalífát,  zareprezentuje  jedinou akceschopnou  politickou sílu s  primární důvěrou  naprosté  většiny původního obyvatelstva!  Převzetí moci  nyní  by znamenalo  nevyhnutelnou diskreditaci. Skrze  násilnosti  a  štvaní politických protivníků,  medií a  nepřátelství  vrchnosti  z Brusele.

Pojďme  dále!  Takový  flák  už  je naklepaný  a pořád  žádná  čísla nebo grafy?  Čtete  vůbec  vlka?  Čtete!  Já  si  to nechávám  na  samotný  konec.  Protože, jak stojí už v nadpisu,  určité  věci se  od  Švamberků prostě  nedozvíte.  Jednak proto,  že  o nich  nic  netuší, protože nejsou ochotni  si je odpracovat a  dále proto, že  kdyby náhodou  ano,  tak se  jim nehodí  do jimi prezentovaného narativu, co  si máte podle nich o  francouzských  volbách  myslet!  nebojte,  nečeká  vás  žádná přívalová  povodeň  grafů a numer.  Jen docela  maloučko, ale  vysloveně  výživných! Ačkoliv  by toho bylo  k dispozici neurekom!

Začnu  jednoduchým,  zajímavým  grafem, popisující  vývoj  na  francouzské  stranické scéně  za posledních  12 let.

0

dobře si  všimněte, kde, na jakých hodnotách,   jednotlivá  francouzská politická  uskupení  v  roce  2012 začínala a  s  jakou rezonancí pracují  dnes!!!! Všichni, naprosto všichni  tvrdě  marginalizují!!!  S  výjimkou  Mařenky!!!

Opravdu  Le Penová  je poražena?  Ne, její  triumf  je jen odložen! Jestli ten trend  udrží. A nic nenasvědčuje,  že  by  to nešlo….

A  teď  něco spešl!!!  Le Penová  prý  byla poražena…… Vyvinul jsem opravdu mimořádnou snahu,  abych  někde vyšťáral  údaj o  tom,  kolik  které  seskupení  získalo  ne MANDÁTU, nýbrž  celkově  HLASU!!!! Nevěřil  jsem,  že  to dohledám, zejména při absenci  francouzštiny, ale  šťastná  náhoda to vyřešila.  Na  stránkách  jednoho  z hlavních  francouzských zpravodajských webů Le Parisien na mne  juklo tohle:

Vítězná  Nová lidová fronta

získala ve druhém kole 25,33 % hlasů, což jí umožnilo získat celkem 174 zvolených zástupců (včetně 32, kteří byli zvoleni minulou neděli), podle našich propočtů a před možnými shromážděními. Nejvíce je zastoupena Francie Insoumise se 71 zvolenými představiteli, před Socialistickou stranou (58), Zelenými (31) a Francouzskou komunistickou stranou (9).

Druhá  – partička  teflonového Emana je

Prezidentská koalice Ensemble  tuto neděli získala 24,07 % hlasů. „Makronističtí“ kandidáti a jejich spojenci získali v novém zastupitelstvu 156 poslanců,

A jak  asi  dopadla poražená  fašistka  Le Penová?  Takhle:

RN a její spojenci, zejména LR podporovaná Éricem Ciottim,  ve druhém kole

                                   získali 37,25 % hlasů!!!!

Ale díky způsobu hlasování toto velmi důležité skóre dává krajně pravicové unii „jen“ 143 poslanců v Palais-Bourbon (včetně 38, kteří byli zvoleni v prvním kole). To je mnohem více než v roce 2022 (89 poslanců)… ale mnohem méně, než se očekávalo v posledních projekcích (kolem 200)!!!!

Takže  si to shrneme:

Le Penová a  její  blok  získali s naprosto suverénním  odstupem  ZDALEKA  NEJVÍCE  HLASU!!! Ale  díky  systému  většinového přepočtu  z  nich  nevytěžilo adekvátní počet poslanců!! Systém prostě  pracoval proti nim!

Jedno procento získané  podpory  přetavili  jen  3,83 poslaneckého   mandátu   ze všech  svých  odevzdaných  lístků. Naproti  tomu Melanchon a jeho chaoti  inkasovali  za jeden procentní  bod  voličské přízně   celých  6,87 mandátu  a  Macron  6,48 poslance!!!! Mařenka, řečeno s použitím hrubé  aproximace vyrobila  jednoho poslance  za  vynaložení  dvojnásobného počtu  hlasů  než její soupeři!!!  Takhle, přesně  takhle a jen takhle  vypadá  to slavné  vítězství  nad LePenovou,  když se podíváme  v  detailu  na  čísla!!!!

Může  se  stát,  že  Macronovi  nakonec  ten  jeho trik s předčasnými volbami  vyjde,  ačkoliv  drtivě prohrál a  jeho  strana  je  v troskách.  Nad  tím si  už od nědělního večera  lámu hlavu. A  tady  bych potřeboval  daleko hlubší  vhled  do francouzských politických  reálií.

Bohužel se domnívám, že  šance  pro něj  existuje!

Podívejme  se  jak Le Parisien  na  stejném  místě  popisuje  rozdělení  mandátů na  jednotlivé  politické  subjekty, tvořený  Melanchonovými  chaoty:

Nejvíce je zastoupena Francie Insoumise /Melanchone sám/ se 71 zvolenými představiteli, před Socialistickou stranou (58), Zelenými (31) a Francouzskou komunistickou stranou (9).

Ohledně  Melanchona  Eman  vyloučil jakoukoliv  možnost  spolupráce. Stejně  jako inženýr  chaosu,  jak  se  ve Francii  vůdci  levičáků přezdívá!  Totéž  platí pro  9  komunistů.

Nicméně  vůči  Zeleným  fanatikům a  socanům  se Macron nikdy nevymezil.  Ti  disponují  dohromady  89  hlasy.  Pořád  málo na  většinovou  vládu!  Ale  jsou  zde  ještě  například  gaullisté a  republikáni! Celkem 66 poslanců.. A  tohle  už  v každém případě  bohatě  stačí! Vůbec nepochybuji,   že  se  Eman  ze  všech  sil vynasnaží  rozložit především  Melanchonův  blok. A  nejsnáze  přes  socialisty.  V jejich poslaneckém  klubu  se nachází  například  takový  exprezident  Hollande,  či chcete li  dvojnásobný podvodník a lhář  z Minska. Kterému  obyčejný  život  smrdí  až tak,  že po prezidentování  je  mu  dnes  dobré i koryto poslance…. A že  dojde  na  skutečně mimořádné  nabídky, o tom  nechť  nikdo nepochybuje.  Na  francouzských  zdrojích se už  objevilo,  že  právě  Hollande  vyloučil svou  kandidaturu  na  post předsedy  vlády!  Ale jistě  se najdou jiní, co neodmítnou!  Prostě zdecimovaní  socani, po dlouhém půstu  baží po vládních korytech. Všude je  to stejné.  A   totéž  platí  pro  gaullistické a  republikánské  sirotky!!!

Takže  odpověď  zní  – ano teflonový  Eman se  z průšvihu může  vylhat. Otázkou je  za jakou cenu a na jak dlouho. A tahle  mince  má  dokonce hned DVĚ  rubové  strany!! A  žádnou lícovou. Pokud  se tak stane,  pak to bude  znamenat  záchranu pro Melanchona!  Protože  ON se  zrady  na  levičáckém lumpenproletariátu NEDOPUSTÍ.

Tohle Je politika  a o tomhle  JE politika!

Koukám  kolik že  už  jsem toho nadatloval… na několik  etap a zase na krev. Čas  rychle  skončit.  Půjde to?   Ještě   ne, ještě  ne.  Není pojednána  francouzská pozice  k Ukrajině!!!  Hlavní starost  jak  českého  mainstreamu, tak alternativy.  Ti první  jásají,  že  jako  Francie  pokračuje v  nastoupeném kurzu,  ti  druzí  mlčí. Protože  nevědí.  Já také  nevím. Ale  za  to ví můj  superoblíbený  ukrajinský  web  Strana.ua. Který  tuto  šarádu  zverubně  pojednal  v materiálu:

Что означает неожиданная победа левых во Франции и как она отразится на помощи Украине

podle překladače

Co znamená nečekané vítězství levice ve Francii a jak ovlivní pomoc Ukrajině?

takže  si to dáme  1:1, jakkoliv  některé údaje  už  jsou  v čase překonány. To  fundamentální, co nás  zajímá,  zůstává!

====================================================================

Ve Francii nečekaně obsadila první místo v parlamentních volbách nikoli pravice, ale levice – blok Nové lidové fronty .

Levý blok zahrnuje čtyři strany, z nichž jedna je „Nepokořená Francie“  Jeana-Luca Mélenchona. Je proti Emmanuelu Macronovi a jeho politice vůči Ukrajině a požaduje kompromisní mír mezi Ukrajinou a Ruskem. Také Mélenchon, neméně ostře než samotná  Marine Le Penová , se staví proti vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu. Mélenchon je obecně k Macronovi ostře kritický.

V Nové lidové frontě jsou ale také dvě zcela systémové politické síly: socialisté a zelení. Podporují pokračující pomoc Kyjevu. A mezi nimi, soudě podle exit poll, budou mít v parlamentu více křesel než „Nedobytá Francie“ a komunisté (asi 100 křesel versus 80-90). Proto mohou z Nové lidové fronty vytvořit koalici s Macronem.

A jeden z vůdců socialistů – bývalý francouzský prezident Francois Hollande – je již označován za potenciálního premiéra z hypotetické koalice levice a Macrona.

Existuje však další scénář: koalici mezi Novou lidovou frontou a Macronovou stranou nebude možné ještě dlouho vytvořit. V tomto případě bude Francie po vzoru Nizozemska, kde pravice vyhrála ještě v listopadu , ale dlouho nedokázala vytvořit koalici, nadále řízena starou vládou – i když v ochotnickém statutu. (Mimochodem, premiér Gabriel Attal už rezignoval a Macron rezignaci  nepřijal). V případě vleklé politické patové situace v parlamentu ho Macron bude moci znovu rozpustit.

Přesto se vítězství levice ve Francii neobejde beze důsledků. S největší pravděpodobností posílí vliv Jeana-Luca Mélenchona, který je nejvýraznější postavou Nové lidové fronty.

Co je známo o Mélenchonovi?

Jedná se o krajně levicového socialistu a trockistu, který začal nabírat politickou váhu zhruba před 8-9 lety a v roce 2017 získal více než 20 % ve francouzských prezidentských volbách. Jeho současný blok také poskočil v předchozích volbách v roce 2022 a dostal se na druhé místo za Macronovou stranou.

Jak bylo uvedeno, růst popularity levice byl spojen se zvýšením cen a tarifů a také s „pravicovým sklonem“ prezidenta Macrona, který začal příliš aktivně hájit zájmy velkého byznysu. Ten od něj odstrašil část levicového elektorátu, ačkoliv se Macron dostal k moci jako středolevicový.

Mélenchon sám aktivně podporoval hnutí „žlutých vest“, jehož protesty v posledních letech otřásly Francií .

Mélenchonův postoj k Ukrajině, jak jsme již řekli, je spíše nesystémový, ale odsoudil ruskou invazi.

Ještě před pár lety měl Mélenchon k Rusku dobrý vztah. Při své návštěvě Moskvy v roce 2018 se dokonce zúčastnil pochodu Nesmrtelného pluku. A v následujících letech vyzval k ukončení „protiruské a pro-NATO hysterie ve jménu míru v Evropě“.

Poté kritizoval Kreml za invazi. Ale na začátku války byl proti dodávkám těžkých zbraní na Ukrajinu, „aby se nestal spolupachatelem ukrajinského konfliktu“.

Mélenchon byl také proti rychlému přijetí Ukrajiny do EU – kvůli nutnosti hodně investovat na Ukrajině a nutnosti  udělat něco s přílivem levné pracovní síly odtud .

Letos v únoru Melenchon vystoupil proti vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu, po kterých pak začal Macron volat. Mélenchon nazval tuto myšlenku „šílenstvím“ a vyzval k mírové dohodě.

„Vyslání vojáků na Ukrajinu z nás učiní válčící stranu. Válka s Ruskem by byla šílenství. Tato bojovná verbální eskalace jedné jaderné velmoci proti druhé velké jaderné velmoci je již sama  o  sobě nezodpovědným činem. Je nutné požádat parlament, aby řekl ne. Ne válce. Je čas dohodnout se na míru na Ukrajině se vzájemnými bezpečnostními podmínkami!“ – Melenchon tehdy napsal na X.

Na konci března Mélenchon řekl, že pouze jeho strana „Nepokořená Francie“ může zachránit mír v Evropě před „válečnými štváči“.

„Na Ukrajině neexistuje žádné vojenské východisko z války, pokud nechcete válku, hlasujte pro nás,“ řekl a komentoval Macronova slova o možnosti poslat vojáky na Ukrajinu.

Mélenchon také vyzval ke kompromisnímu míru na Ukrajině: „Nemůže dojít k jinému výsledku než k takovému, ve kterém nebudou žádní vítězové a poražení, což dává každé ze dvou stran vzájemné záruky.“

Poté jmenoval tři podmínky trvalého míru: „okamžité a trvalé“ příměří, referendum na Ukrajině a v Rusku po dokončení mírových rozhovorů a demilitarizované zóny kolem jaderných elektráren.

Mélenchon také kritizoval plány evropských úřadů na zvýšení výroby zbraní a střeliva po vypuknutí války na Ukrajině.

Magazín Spectator zároveň v předvečer voleb ve Francii poznamenal, že ne všichni členové bloku Mélenchon sdílejí tento postoj: Socialistická strana a Zelení podporují dodávky zbraní do Kyjeva.

„Ani Mélenchon, ani Le Penová pravděpodobně nedovolí Macronovi pokračovat ve finanční a materiální podpoře Ukrajiny,“ napsal Spectator v červnu, v předvečer prvního kola voleb, kdy už bylo známo, že levice i pravice by posílila své pozice ohledně výsledků hlasování.

Čili ztráta pravice, které se původně předpovídalo první místo ve volbách, s největší pravděpodobností Macronovi neodstraní problém rostoucí skepse ohledně pomoci Ukrajině ve francouzském parlamentu. Další otázkou je, jak moc tento růst ovlivní pařížskou politiku ohledně války na Ukrajině.

No tak  to bychom  měli!!!  Opravdu  Francie potvrdila  svou  současnou politiku  vůči Kyjevu?

P.S. text neproběhl redakční  korekcí. Na  to prostě  už nemám.