Pochybnosti ohledně mentální schopnosti Joe Bidena vykonávat další čtyři roky prezidentský úřad stále více narůstají.
Ačkoliv se listopadové prezidentské volby v USA kvapem blíží, zatím není úplně jisté, zda se stanou reprízou souboje Joe Bidena a Donalda Trumpa před čtyřmi lety. Zatímco republikánský kandidát Trump má nominaci své strany dle všeho jistou (byť před pár dny stačilo při pokusu o atentát na něj málo a nemuselo tomu tak být), u Demokratické strany narůstají pochybnosti o tom, zda úřadující prezident Joe Biden má šanci svého předchůdce v Bílém domě porazit. A především, zda by i v případě eventuálního vítězství byl schopen plnohodnotně vykonávat svůj úřad další čtyři roky.
Při první předvolební debatě mezi Bidenem a Trumpem, která proběhla na konci června, totiž podal jedenaosmdesátiletý Biden tak slabý výkon, že někteří jeho spolustraníci začali nahlas mluvit o tom, že by se měl ze zdravotních důvodů své kandidatury vzdát. Biden sice s odstupem času přiznal, že mu při debatě s Trumpem nebylo dobře, nicméně jinak je dle svých slov stále v dobré kondici a je tím nejkvalifikovanějším kandidátem, který je schopen svého republikánského protivníka porazit (viz odkaz zde).
V minulém týdnu však místo uklidnění situace Biden naopak posílil hlasy těch, kteří vyslovovali pochybnosti o jeho mentální způsobilosti vykonávat i nadále prezidentskou funkci. Při závěrečném dnu summitu NATO si totiž popletl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Když odcházel od řečnického pultu, uvedl ukrajinského prezidenta slovy: „A nyní chci předat slovo prezidentovi Ukrajiny, který má stejně odvahy jako odhodlanosti. Dámy a pánové, prezident Putin.“ (viz odkaz zde)
Biden sice své ostudné přeřeknutí omlouval slovy, že je plně soustředěn na porážku Putina v rusko-ukrajinském konfliktu, nicméně nebylo to u něho poprvé, co si popletl významné evropské politiky. V letošním roce si již například spletl současného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho předchůdcem z minulého století Francoisem Mitterandem, nebo bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou s jejím již neživším předchůdcem Helmutem Kohlem.
Nelze se proto divit, že mezi vlivnými politiky z řad Demokratů přibývá v poslední době těch, kteří Joe Bidena vyzývají k tomu, aby zvážil „životaschopnost“ své kandidátky (včera tak učinil i bývalý americký prezident Barack Obama). Přesto se k mému překvapení stále najdou lidé, kteří Bidena i přes jeho mnohé přešlapy stále vidí jako lepší alternativu v porovnání s Donaldem Trumpem. Například redaktor internetového média Forum 24 Karel Dolejší píše ve svém komentáři o tom, že znovuzvolení Trumpa by bylo posledním hřebíčkem do rakve americké demokracie, Bidenovo působení v Bílém domě naopak hodnotí slovy: „Spojené státy za prezidenta Joea Bidena neprocházejí žádnou agónií srovnatelnou s nepřetržitým kolotočem revolucí a kontrarevolucí, který tak zmučil předválečné Portugalsko. Velká většina institucí funguje, ekonomice se daří a s životní úrovní to není úplně špatné.“
Donald Trump je samozřejmě postavou velmi kontroverzní, mediálně propíraných skandálů měl již víc než dost. Nicméně během jeho předchozí prezidentské éry v období 2017-2021 k žádnému pohřbení americké demokracie nedošlo. Mentální (ne)způsobilost jeho demokratického protivníka by dle mého názoru představovala nejenom pro Spojené státy, ale i pro celý svět nebezpečí mnohem větší.
