Dnes se větrná energie vyrábí téměř výhradně pomocí větrných turbín, které jsou obvykle seskupeny do větrných farem a připojeny k elektrické síti. Listy rotoru se vyrábějí z kompozitních materiálů metodou laminování, což je postup, kdy prosycováním tkaniny pojivem vzniká kompozitní díl. Tkaninou je v tomto případě skelná tkanina a pojivem epoxidová pryskyřice (ta se před zpracováním musí smíchat s tvrdidlem). Po vytvrzení pojiva vznikne díl, kombinující vlastnosti obou materiálů – kompozit. V dnešní době se již používá pouze metoda laminování do negativní formy. Nutno však poznamenat, že i výroba samotné formy je finančně velmi náročná. Typická životnost větrné turbíny je 20 let, přičemž běžná údržba je nutná každých šest měsíců. Výkon větrné turbíny je proměnlivý v důsledku kolísání rychlosti větru; ve spojení se zařízením pro ukládání energie však může větrná energie poskytovat stabilní výkon. Jednou z největších nevýhod větrné energie je hluk a vizuální znečištění. Větrné turbíny mohou být při provozu hlučné, což je důsledek mechanického provozu i větrného víru, který vzniká při otáčení lopatek. Díky technologickému pokroku se ukázalo, že novější konstrukce snižují stížnosti na hluk a jsou mnohem tišší.
Zdroj obrázku Flickr
![](https://www.researchgate.net/publication/360078049/figure/fig1/AS:1155087233749001@1652405665177/Diagrammatic-sketch-of-a-typical-wind-turbine-blade-structure.png)
![](https://bloximages.chicago2.vip.townnews.com/tucson.com/content/tncms/assets/v3/editorial/5/a9/5a961ea9-7e2e-572b-8a95-04286d117d81/4ddc81357bd3f.image.jpg?resize=620%2C412)
![](https://www.kabinetkuriozit.eu/wp-content/uploads/2024/03/19590965095_2c11c26547_b.jpg)