Fotbalový občasník – Od EURA až k očekávané dramatické české lize

Fotbalový občasník – Od EURA až k očekávané dramatické české lize

napsal hoch

Vlkův  úvod:

Bylo na Kose  v loňském roce  tradicí,  že  kolega, přítel a  vyznavače jediné  správné  víry  – viktoriánské, sedl  a po každém  ligovém kole  napsal Ligový  pondělník. Kde  glosoval  jednotlivé zápasy  konkrétního ligového kola. Před  startem  nové  ligy   jsme  si vyměnili  maily  na  téma, zda  v tom pokračovat nebo  ne. Protože  oba  už  máme nějaký  věk a naše možnosti se  umenšují. Leč  láska  ke  kulatému nesmyslu a  královně  Viktorii zůstává neměnná.  Nakonec  hoch přišel s nápadem  – pravidelný  pondělník už  ne. To je  příliš. Ale  co takhle  ligový občasník. Když se  semele  něco  opravdu zajímavého?  Vyřčeno, domluveno!  A dnes a  tady  je první kousek  toho občasníku. Věřím, že kosířští  fotbaloví  úchyláci našeho druhu  si  ho  užijí!  Psát  normálně  opravdu bud e jen  hoch, ale když  budu  cítit  potřebu a  chytnu slinu,  tak se přidám také.

Takže  Ligový  občasník č.1

 

Zapomenuto budiž fotbalové EURO! Alespoň v našem podání. Od nepříliš slavného vystoupení české reprezentace jsme se časem posunuli k zahájení nového ročníku fotbalové ligy. Jaký bude? Každopádně dramatický, neboť jeho vítěz se kvalifikuje přímo do skupinové fáze Ligy mistrů, což mu přinese 500 milionů korun, aniž by kopli jeho borci do balonu.

Pár slov ještě k tomu nedávno skončenému evropskému zápolení. Jsem pamětník, takže jsem sledoval prakticky všechna mistrovství Evropy od jeho vzniku v roce 1960. Tehdy mi bylo dvanáct let, finále mezi SSSR a Jugoslávií (2:1) jsem sledoval na pidiobrazovce, těžko jsem mohl vzhledem k věku hodnotit jeho úroveň, ale onu dramatičnost jsem už postačil vnímat. Následující evropská klání jsem s přibývajícím věkem posuzoval stále více z hlediska fotbalové kvality. Nezdá se mi, že by letošní bylo po herní stránce nějak výjimečné. Až na jeden celek a tím bylo Španělsko, nový mistr Evropy. Vyhrálo všechny zápasy, ale nejenže je vyhrálo, především uchvátilo svým herním pojetím. Rychlá a přesná kombinace, ostré mládežnické kraje v podání Lamine Yamala (16 let) a Nico Williamse (21) každý ze soupeřů velmi těžko zachytával, promyšlený herní systém, žádná hra na náhodu. A to ještě Němec Toni Kroos ve čtvrtfinále nevybíravým způsobem bez trestu vyřadil ze hry tvůrce hry Pedriho (21).

Hru na náhodu ve třech zápasech většinu času předváděli naši reprezentanti. Když se sečte čas jejich tří neslavných vystoupení na šampionátu, těžko by se hledaly alespoň desítky minut, kdy hra Česka snesla přísnější měřítko. Většinou naše repre produkovala fotbal bez systému a jakékoliv koncepce. Když se ujal trenérského žezla Ivan Hašek, osobně jsem měl k jeho jmenování výhrady. Byl trenérsky zapojen přes deset let v arabském světě, málokdo u nás znal jeho způsob vedení týmů, které tam často střídal, jeho herní styl byl nečitelný, nevěděli jsme, zda v roli kouče preferuje modernu nebo „baroko.“ Osobně bych u českého kormidla raději přivítal Martina Svědíka, jehož progresivní herní styl je dostatečně znám, ale vrchnost na Strahově rozhodla, tak jak rozhodla.

Při bilancování trojnásobného vystoupení Česka proti Portugalsku, Gruzii a Turecku můžeme žehrat na poškození ze strany rozhodčích. Ano, připravili nás možná o čtyři body. Portugalci vstřelili rozhodující vítězný gól v nastaveném čase po jasném neodpískaném faulu na našeho Davida Douděru, s Tureckem zase za stavu 1:1 neuznal rumunskomaďarský sudí regulérní vedoucí gól Jana Kuchty, navíc nevyloučil tureckého hráče, který měl jít ven, shodla se na tom i renomovaná evropská média, ale s naší chaotickou a neplodnou hrou bychom stejně hned následně ve vyřazovací fázi vypadli. V utkání s Gruzií, kdy do šestnáctky soupeře létal jeden vysoký míč za druhým, seděl Tomáš Chorý na lavičce. Jsem přesvědčen, že jeho příchod na plac by dokonale rozvrátil gruzínskou defenzívu a tři body by byly naše. Jenže Ivan Hašek byl na rozdíl od většiny národa postižen momentálně slepotou…

Přitom náš hráčský kádr byl přibližně stejně silný jako výběry Rakouska, Švýcarska, Slovenska, ale na rozdíl od nich nic nedokázal. Rozdíl byl v herním pojetí, v rychlosti kombinace a myšlenky. Hra na náhodu, pomalost, bezhlavě nakopávané míče, to k ničemu v dnešním pojetí fotbalu nevede. Fotbal na stojáka dnes už nikoho nebaví! Strahovská vrchnost prý v srpnu vše důsledně vyhodnotí. Už teď je mi jasné jak. Ivan Hašek stoprocentně zůstane, řekne se, že EURO bylo sice pro nás neúspěšné, ale zároveň bylo dobrou přípravou pro B skupinu Ligy národů a pro kvalifikaci na MS.

Máme za sebou první ligové kolo. Ještě před ním v roli ligového partnera jedna sázková kancelář vystřídala druhou, do klubů teď přitečou i z vysílacích práv velké peníze, otázkou však je, zda to navýší herní kvalitu jednotlivých týmů a úroveň zápasů. Obhájce titulu Sparta vstoupila do ligy s rozpočtem 750 milionů korun, v roli trenéra vystřídal jeden Dán druhého Dána, do Girony odešel bouřlivák Ladislav Krejčí, přišli další tři cizinci: Ermal Krasniqi z Rapidu Bukurešť, Imanol Garcia z Bilbaa a Mathias Ross z Galatasaray). Ještě bez reprezentantů Lukáše Haraslína a Jana Kuchty (objevil se na hřišti až v 61. minutě) zvládli rudí premiéru s Pardubicemi horko těžko 2:1, když museli otáčet výsledek a v závěru se o něj dokonce báli.

Sešívaný rival z Edenu má rozpočet ještě o 50 milionů vyšší a vstoupil do sezony s velkou rybou. Na přestup získal z plzeňské Viktorky Tomáše Chorého, až do nedávna velkého plzeňského srdcaře. Alespoň to o sobě sám prohlašoval. Ale on, ještě když byl v Olomouci, tvrdil, že je velký Sparťan, v městě piva zase miloval šest let Viktorii a teď bude mít pro změnu velké slávistické sešívané srdce. Ostatně nenechte si nejdůležitější orgán svého těla rozpárat, když v Plzni berete pouhých 500 tisíc měsíčně a ve Vršovicích vás čeká milionový podpisový bonus a stejná suma základu každý měsíc. To se potom nestačíte ani rozloučit s plzeňským šéfíkem Ádou. Premiérové vystoupení na půdě Slovácka ale Slavia nezvládla na sto procent, odvezla si pouhý bod za bezbrankovou remízu. Na EURU měla osm hráčů, na Slovácku postavila do základu jen některé z nich. V první půli stačili domácí vzdorovat, několikrát sešívaným zatopili, ale po obrátce už se hrálo za velké převahy Slavie, která však nic nevymyslela. Chyběla kreativita a tvůrčí myšlenka. Po hodině hry přišli na plac Ivan Schranz s posilou Tomášem Chorým. Nic se však nezměnilo, v létě silně oslabené Slovácko (včetně trenéra Martina Svědíka) pod novým trenérem Romanem Westwem vydřelo velice cenný bod (hrálo 150 proti 800 rozpočtových mega). Stejně si myslím, že boj o titul bude opět soubojem těžkých vah: Daniel Křetínský versus Pavel Tykač.

Třetím, o poznání menším favoritem do hry by měla být Viktorka Plzeň. Pražský Sport deklamoval její rozpočet na sezonu 300 melounů, tedy stejný jako na minulou sezonu, ale na tiskovce před sezonou prohlásil šéfík Áda, že bude o malinko nižší. Proč a z jakého důvodu není známo. Slzy z odchodu nevěrníka Tomáše už si ve Štruncových sadech osušili, místo čahouna přivedli 12 (!) nových hráčů. Největšími posilami by měli být Daniel Vašulín z Hradce Králové, Ricardinho z Levski Sofia, Christophe Kabongo z Lommelu, Tom Slončík ze Zlína, Cory Séne z Lafnitzu a brankář Florian Wiegele z Leobenu. Do kádru byli navíc zařazeni někteří mladí odchvanci, například Jiří Panoš (16!), Jan Paluska (19), Alexander Sojka (21), Václav Míka (24) a brankář Matyáš Šilhavý (17). Kádr byl opět omlazen, přesně podle prognóz majitelů. Úspěchem je, že se podařilo udržet (zatím) reprezentanty Robina Hranáče a Pavla Šulce.

V premiéře na pražské Julisce s Duklou se představil v dobrém světle, stejně jako v přípravě, Christophe Kabongo. Pětatřicet minut hrála Viktorka to, co se od ní očekává bez Tomáše Chorého. Rychlá kombinační hra, bez nakopávání dlouhých balonů. Jenže po vedení 2:0 jakoby se hráči spokojili s vedením a začali lažírovat, opět vysílali dlouhé míče na hrot, ale Daniel Vašulín není onen borec s momentálně sešívaným srdcem. Nakonec to Viktorka dotáhla k výhře 3:1, ligovou premiéru si odbyli nejen Jiří Panoš (16) a Alexander Sojka (21), ale i nové modrobílé pruhované dresy ve stylu Argentiny. Prý se Viktorka vrací ke své historii. Pokud to takto bylo myšleno, tak se vrací k historii od roku 1965, kdy byl Spartak Plzeň přejmenován na Škodu, a mužstvo začalo vyznávat modrobílou podnikovou, nikoliv klubovou kombinaci. Tato etapa v historii klubu, však příliš úspěšná nebyla. Kromě období 1972 – 1980, kdy se ve Štruncových sadech hrála osm let nepřetržitě nejvyšší soutěž, se mužstvo potácelo mezi první a druhou ligou. V sedmdesátkách se ale klub už postupně vracel k tradiční červenomodré kombinaci. Ta by podle mého názoru měla být do budoucna ZÁKLADEM!

Příznivci Viktorie si měli možnost vychutnat jedno významné jubileum. V neděli 21. července oslavil 90. narozeniny nejstarší žijící fotbalista plzeňské Viktorie Zdeněk Böhm. Do Plzně přišel z Kladna v roce 1961 a po skončení aktivní činnosti na konci šedesátých let dlouhou řadu let trénoval mládežnické celky. V první lize odehrál za Kladno, Tankistu Praha, Spartak či Škodu Plzeň 117 zápasů. Reprezentoval i Československo za národní B tým.

V premiéře překvapil Jablonec s novým trenérem Lubošem Kozlem. Přehrál hráčsky silnou Mladou Boleslav 2:0, Středočeši si ani neškrtli a navíc dohrávali bez dvou vyloučených hráčů Bensona Sakaly a Marka Suchého. Oba kluby mají stejný rozpočet 150 milionů, přivedly posily, ale zatím vypadali herně lépe Severočeši. Překvapili Bohemians zlepšeným výkonem proti minulé sezoně, však také zvítězili nad mátožným ostravským Baníkem 2:1. Ve středu klokaní zálohy zářil explzeňský Aleš Čermák, který přestoupil z Dunajské Stredy.

České Budějovice už konečně mají nového majitele, dlužné výplaty hráčům prý budou rychle doplaceny, ale na domácím hřišti Jihočechů v sobotní premiéře kralovala Olomouc. S novým trenérem Tomášem Janotkou, který poslal do druholigového béčka staršiny Víta Beneše, Martina Pospíšila, brankáře Matuše Macíka (za béčko ale nenastoupili) a na útočný hrot postavil Jana Klimenta přestoupivšího z Plzně. Ten se minulý týden v médiích vyjádřil, jak ho prý ve Viktorce trenér Miroslav Koubek přehlížel, dokonce až šikanoval, že už to v tomto městě nemohl vydržet. No a teď byl králem zeleného trávníku. První gól vstřelený efektními nůžkami bude kandidovat na gól roku, a druhá trefa po úniku přes půlku hřiště byla také efektní. Že by v Plzni trápení a na Hané vzkříšení? Pokud Honza přesedlal z piva na slivovici, bylo by tady vysvětlení…

Do ligové špičky se pravděpodobně bude drát Slovan Liberec s novým majitelem Ondřejem Kaniou a s rozpočtem 150 milionů. Po změně trenéra, za Luboše Kozla přišel Radoslav Kováč, došlo i ke kvalitativní změně v hráčském kádru. Nejvýraznější posilou se stal Michal Hlavatý, kterého nový majitel koupil z Pardubic za 20 mega. Excelentní tvůrce hry (stále nechápu, jak takového hráče mohla plzeňský Viktorka nechat snadno odejít) byl okamžitě strůjcem pohodové liberecké výhry 3:1 v premiéře v Karviné. Přihrával na dva góly.

Vysoké cíle má i Hradec Králové. S novou arénou, navýšeným rozpočtem na 120 milionů a s kvalitním trenérem Davidem Horejšem sní o pohárových příčkách. V neděli s Teplicemi to však na nějaký velký vzestup nevypadalo. Domácí s Adamem Vlkanovou, který se z Viktorky oklikou přes Polsko vrátil na místo svých skvělých činů, se dlouho nemohli prosadit proti teplické defenzívě. V 90. minutě navíc inkasovali gól, ale VAR odhalil dvojí dotek míče Daniela Trubače při zahrání rohu a gól zrušil. A tak nakonec v 94. minutě Východočeši rozhodli o šťastné jednogólové výhře.

Apropó VAR. Už nesídlí v maringotkách vedle stadionů, ale začal napravovat chyby arbitrů z jednoho pražského centra, kde je prý dostatek kvalitní techniky včetně kalibrované ofsajdové čáry. Stálo to všechno hodně a hodně desítek milionů. A výsledek po prvním kole? Zatím je to spíš horší než lepší. Na několika stadionech se čekalo na přezkoumání vždy dlouhé minuty. Diváci pískali, trenéři se rozčilovali, hráči vyčkávali. Stále více začínám nabývat dojmu, že z fotbalu se stává počítačový sport…

Vlkův dovětek:

Nemohu  si pomoci,  ale  když  hochovy  charakteristiky  z jednotlivých  utkání, konstatuji,  že ač  Viktorka  na  Dukle  celkem hladce  zvládla  svou  roli,  moje  viktoriánské srdce  krvácí…  Hodně  krvácí. A  začínám si stále  naléhavěji  klást  otázku, zda  ti  co  mají na  starosti  plzeňskou přestupovou  politiku opravdu  vždycky  vědí, co dělají. Nemám na  mysli  tolik  diskutovaný  přestup Chorase  k  hadrářům.  To je  z našeho hlediska  malér, ale nešlo mu zabránit.  Mám na mysli  něco úplně jiného.

Vezměte  si ty referáty  jeden po  druhém

Na Bohemce zářil Aleš  Čermák. Kterého jsme pustili!  Kreativce!  Kterých je žalostně  málo. Osobně mám slabost pro tyhle  hračičky!  Oni dělají  fotbal fotbalem!  V Plzni  už  zmíněný  viktoriánský  nestor Zděnek  Boehm. Po něm třeba  bohém  Venca  Kamýr  nebo Bohatý. A naposled  Tomáš  Hořava. Přesto  jsme  Čermáka pustili…

Za Olomouc  odehrál skvělý  part  další od nás  lehce  puštěný  – Honza  Kliment. Nepamatuji,  že  by  se nám koupě  jednoho  hráče někdy  tak vyplatila  jako v jeho případě. Jeho trefa proti Karabachu  nás  dostala  do LM  a  klubu před krachem přihrála přes půl miliardy.  Řekl  bych, že  na místě  měla  být  větší trpělivost  s jeho skleněným zdravím.

Liberec?  zdá se  , že to bude hodně  o Míšovi Hlavatém…  Moc  si tam od  něj slibují. Ani se jim nedivím. Nechápu , že  u nás , za  všechny  ty roky nedostal pořádnou příležitost!  Hoch má naprostou pravdu. A opět  – další kreativec, kteří zásadně nejsou. Však to také hned  v  Karviné ukázal. A ještě  něco  – Liberec, pro mne nepochopitelně  získal posilu  i  z  rakouského Lafnitzu.  Klubu , který  vlastní  majitelé  Viktorie  Plzeň.  Nechápu, nerozumím takovému trejdu!!

Hradec?  Vlkanova…. To už bych se  opakoval.  Ten přestup  se nepovedl. To je  zřejmé. Odchod  asi  nutný . Ale…. Ale  proč  s ním musel  za  Vašulína  transferovat  i stoper  Čihák. Za  mne  borec  s potenciálem Robina  Hranáče.

Nevidím  do  vnitřností  Viktorky. Jen komentuji z  dálky.  Ale  nějak  té  plzeňské přestupové politice  už nějaký  čas nerozumím. Zejména, když  si  k tomu ještě přidám  takového Provoda. Který také pro nás  nebyl  dost  dobrý, honili jsme  jej po všelijakých hostovačkách, až  si ho nakonec   vytáhl Trpišák  k hadrníkům  a udělal z něj  během  pár  týdnů eso!!! A my  za něj  brali Alvira… Kterého už  si  dávno v Plzni nikdo nepamatuje…

Omlouvám se  hochovi,  že  jsem přidal dovětek. Ale  tohle  ve  mně  už dlouho bublá. Muselo to ven.  Ostatně,  vím, že  to má  stejné.