labouristická vláda odzbrojuje Británii » Belobog

Rozpad armády, letectva a námořnictva Jeho Veličenstva je nevyhnutelný
Vladimir Prochvatilov            24.07.2024 

Labouristický kabinet, který se dostal k moci, osekává britský program vyzbrojování zaživa.
 
Program výstavby britských stíhaček šesté generace Tempest ve spolupráci s Japonskem a Itálií je ohrožen revizí obranné politiky, jejímž cílem je co nejvíce snížit obranné zakázky.
 
Tempest měl být stíhací letoun šesté generace zahrnující pokročilé technologie, jako je strojové učení s umělou inteligencí, virtuální kokpit v přilbě, hypersonické zbraně, schopnost létat bez posádky a řídit roje dronů. Měl nahradit morálně i fyzicky zastaralou flotilu britských letounů Typhoon.
 
Britští vojenští analytici vyjádřili vážné obavy, že nový “strategický přezkum obrany (SDR) dospěje k závěru, že se do něj nevyplatí investovat”.
 
Cena programu Tempest činí 12 miliard liber. Peníze nejsou nikde k sehnání – v britském rozpočtu je díra 120 miliard liber. Labouristický kabinet stojí před volbou – buď se vzdát nových stíhaček, nebo uzavřít program AUKUS na stavbu ponorek pro Austrálii.
 
Londýn se také může vzdát fregat nové generace Type 32 a programu vyloďovacích plavidel MRSS, stejně jako dálkově řízených houfnic.
 
Během 14 let vlády konzervativců byly čerpány obrovské rozpočty na různé druhy zbrojení, přičemž se ukázalo, že všechny byly jen projekty na rozkradení, což nemalou měrou přispělo k vytvoření obrovského deficitu státního rozpočtu.
 
Například britské ministerstvo obrany promrhalo 1,4 miliardy liber na vytvoření moderních průzkumných dronů. Kvůli nedostatku kompetencí jednoduše okopírovalo izraelský dron Hermes 450, který se aktivně používá v pásmu Gazy.
 
Celkem bylo naklonováno 54 kusů izraelských dronů. Osm dronů s názvem Watchkeeper bylo okamžitě odepsáno, protože byly příliš těžké a nemohly létat za špatného počasí. Zbytek armáda zakoupila, ale nikdy je nepoužila.
 
Jak se ukázalo, britští inženýři se rozhodli izraelské zařízení vylepšit a přetížili ho natolik, že britský Watchkeeper nemohl létat.
 
Britský parlament označil program za “naprostou katastrofu”.
 
Ještě názornějším příkladem nehorázného škrtání obranných zakázek jsou obrněná vozidla Ajax, která britští inženýři nebyli schopni uvést do provozu ani za půldruhého desetiletí.

Obrněná vozidla byla tak neúspěšná, že při jejich zkouškách docházelo ke zranění vojáků a někteří přišli o sluch kvůli vibracím a silnému hluku.
 
Britové byli strašně pyšní na to, že postavili dvě moderní letadlové lodě – “Queen Elizabeth” a “Prince of Wales”, ale ukázalo se, že jsou tak nedokonalé, že “Prince of Wales”, jehož stavba stála 3,5 miliardy liber, “bude možná prodán pod cenou do spřátelené země“, protože chybějí prostředky na jeho provoz a opravy, uvádí Daily Mail.
 
Druhou britskou letadlovou loď od jejího uvedení do provozu sužují poruchy a nehody.

V červenci 2020 prasklo během námořních zkoušek hlavní požární těsnění, což způsobilo zaplavení několika palub.
 
V říjnu 2020 došlo k druhému zaplavení během jednoho roku, jak uvedl deník Daily Mail. Při kotvení ve vodách námořní základny HMNB Portsmouth Královského námořnictva došlo na lodi Prince of Wales k prasknutí požárního hlavního těsnění a do strojovny se vylily desítky tun mořské vody, která zaplavila elektrická zařízení. Vodu se podařilo odčerpat až po 24 hodinách – oprava trvala několik měsíců. Incident zabránil lodi v cestě na plánované cvičení v USA před koncem roku.
 
Mimochodem, v červenci 2019 se kvůli vzniklé netěsnosti vrátila na základnu v Portsmouthu také vlajková loď britského námořnictva letadlová loď HMS Queen Elizabeth, sesterská loď “Prince of Wales”.
 
V srpnu 2022 se letadlová loď Prince of Wales porouchala u ostrova Wight, když opouštěla Portsmouth a vydávala se na zkoušky do USA, a musela být odtažena k opravě.
 
Britský vojenský portál Forces.net 19. března 2023 uvedl, že oprava Prince of Wales, který byl v suchém doku ve skotském Rosythu, bude stát nejméně 20 milionů liber a že v suchém doku uvízne nejméně do podzimu 2023.
 
Obrovská letadlová loď nakonec strávila více času v suchém doku než na moři.
 
3. února 2024 bylo oznámeno, že letadlová loď HMS Queen Elizabeth nebude schopna vést cvičení Steadfast Defender 2024, největší cvičení NATO od dob studené války. Během inspekce byl zjištěn problém se spojkou pravého lodního šroubu. Bylo zjištěno, že hřídele obou letadlových lodí systematicky selhávají kvůli konstrukčním vadám. Nedávno nemohlo Královské námořnictvo vyslat “Prince of Wales” do Rudého moře do války proti Hútíům kvůli poruše hřídele šroubu a nedostatku posádky.
 
Dne 9. března 2024 vypukl na palubě letadlové lodi Queen Elizabeth požár, když byla ve skotském přístavu Glenmallan vykládána munice.
 
Stavbu dvou letadlových lodí schválil v roce 2007 tehdejší britský premiér Gordon Brown. Brzy měla být v rámci snižování nákladů Prince of Wales sešrotována ještě před tím, než byla zařazena do námořnictva. Ministři však zjistili, že její vyřazení z provozu by bylo ještě nákladnější. HMS Prince of Wales a HMS Queen Elizabeth stály 7 miliard liber a nyní se všeobecně uznává, že Spojené království nebude schopno je samo adekvátně udržovat, píše Daily Mail.
 
Britští analytici se domnívají, že snížením výdajů na obranu by se vláda Keira Starmera neodvážila odmítnout stavbu jaderných ponorek pro Austrálii v rámci vojenského paktu AUKUS.
 
No, s Australany lze jen soucítit. Britští inženýři jim postaví ponorky, jejichž rakety budou létat, kam budou chtít, budou-li létat vůbec.
 
Britskému ministerstvu obrany trvalo tři týdny, než v únoru 2024 uznalo neúspěch zkušebního odpálení balistické rakety Trident-II (D5) strategickou jadernou ponorkou HMS Vanguard 30. ledna 2024 u východního pobřeží USA.
 
Střela opustila odpalovací silo jaderné ponorky, načež došlo k selhání motorů prvního stupně, které způsobilo její pád do moře jen několik metrů od této ponorky, přičemž na palubě byli ministr obrany Grant Shapps a první lord admirality admirál sir Ben Key.
 
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že “během cvičení 30. ledna u pobřeží Floridy došlo k „anomálii“, ale jaderné odstrašení zůstává „účinné’”.
 
HMS Vanguard se v době odpálení nacházela pod vodou, a proto ji 44metrová střela možná “nezasáhla, když dopadla zpět do Atlantiku”, píše The Sun.
 
“Okamžitě bylo zahájeno horečné vyšetřování, aby se zjistilo, co se pokazilo, a bylo nařízeno vyzvednutí přísně tajné rakety z mořského dna v Port Canaveral na Floridě,” dodává britský bulvární deník.
 
Není jasné, o co se opírala jistota britských námořních lordů, že “…kdyby se střelba uskutečnila za skutečných hlídkových podmínek, a nikoliv za zkušebních, byla by úspěšná“.
 
Jednalo se o druhý neúspěšný test v řadě od roku 2016, kdy britská strategická jaderná ponorka HMS Vengeance provedla v noci z 20. na 21. června neúspěšné zkušební odpálení rakety Trident II. Po opuštění sila ponorky a spuštění startovacího motoru zahájila raketa svou letovou misi, ale před sebezničením nesměřovala do jižního Atlantiku, ale směrem ke kontinentálním Spojeným státům.
 
Vojenští námořníci bývalého vládce moří se dokonce naučili létat na svých lodích. Nedávno se v bahrajnském přístavu srazily dvě britské minolovky.
 
“Loď britského námořnictva Chiddingfold v hodnotě milionů liber šterlinků při ponižující nehodě v Bahrajnu zezadu narazila do… britské válečné lodi Bangor,” píše The Mirror.
 
Britské námořnictvo bylo nuceno kvůli nedostatku posádek a problémům s financováním vyřadit dokonale provozuschopné a na moře schopné válečné lodě.
 
Na začátku roku 2024 musely být odepsány fregaty HMS Argyl HMS Westminster. Budou sešrotovány nebo prodány spojeneckým zemím. Posádky budou přesunuty na zbývající lodě ve službě.
 
Nedostatek finančních prostředků vyostřil soupeření o ně mezi armádou, námořnictvem a letectvem Velké Británie, které se změnilo v přímou konfrontaci, kterou byl nucen připustit nový ministr obrany John Healey.
 
Během svého projevu na konferenci pořádané Královským institutem pro obranná studia (RUSI) Healey řekl, že se chce vyhnout situaci, kdy “armáda, královské námořnictvo a královské letectvo bojují mezi sebou o omezené finanční prostředky na podporu projektů, které mají rády”.
 
Healey vyzval britskou armádu, aby mezi sebou přestala bojovat: “Opravdu chci, aby stará rivalita zůstala za námi.”
 
Uznal také velmi vážné problémy, mezi něž patří “devastace ozbrojených sil, plýtvání při zadávání veřejných zakázek, nízká morálka, krize náboru a udržení vojáků a veteráni, kteří nemají přístup ke službám, jež si zaslouží“.
 
Healey pak řekl, že po dvou týdnech ve vládě “nyní také vidíme, že tyto problémy jsou mnohem vážnější, než jsme si mysleli“.
 
Britský ministr neřekl a ani nemohl říci, že kolaps britské armády, letectva a námořnictva odráží celkový kolaps britské ekonomiky, jejíž degradaci již nelze zastavit.