V rámci protiteroristického partnerství působilo v Nigeru více než deset let téměř 1 000 Amerických vojáků. To náhle skončilo 16. března, kdy Nigerská vládnoucí junta Americkou armádu vyhostila s tím, že dohoda porušuje její ústavu.
O několik dní později jeden z představitelů Pentagonu uvedl Kongres v omyl, což vyvolalo vyšetřování ze strany poslanců. Matta Gaetze a Jimmyho Panetty. Navzdory významným investicím USA v Nigeru, včetně milionové pomoci a vojenských základen, se vztahy zhoršily v důsledku rostoucího násilí a převratů, na nichž se podíleli důstojníci vyškolení v USA.
Nyní, kdy je napětí vysoké, požadují Američtí zákonodárci odpovědi na otázky ohledně postupu Pentagonu při odchodu.
Téměř 1 000 Amerických vojáků bylo během více než desetiletého protiteroristického partnerství v Nigeru umístěno na dvou leteckých základnách – jedna poblíž hlavního města na hustě obydleném jihu země a druhá na jižním okraji Sahary, která byla využívána především jako základna pro Americké bezpilotní letouny.
Letos 16. března představitel národní junty náhle ukončil spolupráci tím, že v celostátní televizi oznámil, že vláda vyhazuje Americké vojáky bez udání důvodu, informoval Intercept.
Plukovník Amadou Abdramane prohlásil, že bezpečnostní dohoda, která platila od roku 2012, porušuje Nigerskou ústavu a že „Nigerská vláda s ohledem na přání a zájmy svého lidu s okamžitou platností ruší dohodu týkající se statusu vojenského personálu Spojených států a civilních zaměstnanců ministerstva obrany.“
Zástupci Matt Gaetz (R-Fla.) a Jimmy Panetta (D-Calif.) dnes zaslali Pentagonu a ministerstvu zahraničí dopis, který byl exkluzivně poskytnut serveru The Intercept. V dopise se tvrdí, že jen několik dní po tomto oznámení vystoupil před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vysoký představitel Pentagonu a uvedl Kongres v omyl ohledně toho, co se děje.
V dopise, který byl adresován ministru zahraničí Antony Blinkenovi a ministru obrany Lloydu Austinovi, se uvádí: „Píšeme, abychom vyjádřili znepokojení nad interní komunikací ministerstva obrany a ministerstva zahraničí a následným předáváním nepřesných informací Kongresu ohledně stažení 1 000 Amerických vojáků z Nigeru.“
Sporné „nepřesné informace“ se týkají toho, jak a kdy byl Pentagon informován o tom, že Niger vyhání Americké jednotky ze svého území.
Náměstkyně ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti Celeste Wallanderová 21. března při svém vystoupení před Výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů Panettu informovala, že vládnoucí junta v Nigeru „nepožádala ani nepožaduje“, aby se Americké jednotky ze země stáhly.
Šéf Afrického velitelství USA, generál Michael Langley, téměř o měsíc později pro The Intercept uvedl, že země stále pracuje na tom, aby „diplomatickou cestou získala vyjasnění… ohledně dohody o statusu sil mezi Nigerem a Spojenými státy.“
Nicméně dopis ministerstva zahraničí adresovaný Gaetzovi v reakci na oficiální žádost o informace byl rovněž poskytnut serveru The Intercept. V něm se uvádí, že junta zaslala 19. března diplomatickou nótu, která okamžitě vypověděla dohodu o statusu sil, jíž se řídí působení Amerických jednotek v Nigeru a využívání tamních vojenských zařízení Pentagonem.
„Vzhledem k datu, které DoS poskytlo podle záznamů ministerstva … a vzhledem k tomu, že výpověď Dr. Wallandera se uskutečnila několik dní poté, co DoS obdrželo informace, máme důvod se domnívat, že Dr. Wallander zkreslil situaci v Nigeru,“ napsali Gaetz a Panetta.
Pokud jde o korespondenci s Nigerskou juntou, ministerstvo zahraničí odmítlo poskytnout vysvětlení. Ministerstvo zahraničí sdělilo serveru The Intercept: „Podrobnosti diplomatické korespondence nekomentujeme.“
Mluvčí ministerstva obrany podplukovník Bryon J. McGarry si přečetl e-maily od The Intercept, ale podle zpětného potvrzení neodpověděl.
Před vyhoštěním ze Sahelské země bylo v Nigeru umístěno přibližně tisíc Amerických vojáků a civilních dodavatelů; většina z nich byla shromážděna v leteckém zařízení poblíž Agadezu. Toto stanoviště, oficiálně známé jako letecká základna 201, ale místními nazývané „Base Americaine“, bylo klíčovou součástí Amerických bezpečnostních a sledovacích operací v celém regionu a fungovalo jako centrum sítě Amerických vojenských zařízení v severní a západní Africe.
Spojené státy investovaly do základny v průběhu roku 2010 přibližně čtvrt miliardy dolarů. K tomu je třeba připočíst více než 500 milionů dolarů vojenské pomoci, kterou Niger obdržel od roku 2012.
Začátkem července Americká armáda evakuovala své vojáky z Nigerské letecké základny 101, která se nachází v blízkosti letiště v hlavním městě Niamey. Nigerské ministerstvo obrany a Pentagon ve společném prohlášení uvedly, že „účinná spolupráce a komunikace mezi Americkými a Nigerskými ozbrojenými silami zajistila, že tento přesun byl dokončen předčasně.“ Předpokládá se, že letecká základna 201 bude evakuována v srpnu.
Představitel ministerstva zahraničí pro The Intercept uvedl: „Spojené státy jsou hrdé na dřívější bezpečnostní spolupráci mezi Americkými a Nigerskými ozbrojenými silami, která účinně přispěla ke stabilitě v Nigeru a v regionu.“
Údaje poskytnuté Africkým centrem pro strategická studia, výzkumným institutem ministerstva obrany, však ukazují, že v období této spolupráce došlo k eskalaci teroristických útoků v západní Africe. Například od roku 2016 se počet lidí zabitých při útocích extremistických islamistických skupin v Sahelu zvýšil o více než 5 200 %.
Nejméně 15 důstojníků, kteří využívali bezpečnostní pomoc Spojených států, se během války proti terorismu zúčastnilo 12 převratů v západní Africe a v oblasti Sahelu, včetně jednoho v Nigeru v loňském roce, kdy se násilí stupňovalo. Podle Amerického představitele nejméně pět vůdců převratu v červenci 2023 využilo Americkou pomoc.
Spojené státy se dlouhé měsíce vyhýbaly použití slova „převrat“ poté, co jejich spojenci svrhli Mohameda Bazouma, demokraticky zvoleného prezidenta Nigeru, až nakonec, jak jim ukládá zákon, zadržely pomoc ve výši přibližně 200 milionů dolarů.
Poté, co se junta v dubnu veřejně rozešla s USA, Gaetzův úřad ve zprávě podrobně popsal, že Američtí vojáci v Nigeru nemohou dostat poštu, léky ani další zásoby. Gaetz tehdy pro The Intercept uvedl: „Bidenova administrativa a ministerstvo zahraničí se podílejí na rozsáhlém utajování. Ve skutečnosti nechávají naše vojáky v Nigeru bez jakékoli pomoci a zatajují skutečný stav Amerických diplomatických vztahů v této zemi.“ Pentagon tato tvrzení popřel.
Za účelem provedení svých „kontrolních opatření týkajících se svědectví Dr. Wallandera“ požadovali Gaetz a Panetta, aby Austin a Blinken poskytli informace o korespondenci mezi juntou a Spojenými státy a kopie příslušné korespondence. Jen několik dní před termínem 15. září, který junta stanovila pro stažení všech Amerických sil z Nigeru, poskytli zákonodárci ministerstvům čas na poskytnutí materiálů do začátku září.
Server GreatGameInternational již dříve informoval, že mluvčí Nigerské junty plukovník major Amadou Abdramane ve svém prohlášení uvedl, že Niger přeruší vojenské styky s USA v souvislosti s rostoucími obavami z dohody o uranu s Íránem.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
The post Jak Africká země Niger vykopla Americkou armádu first appeared on Akta X.
