V poslední době se i na mainstreamu stále častěji podsouvá konzumace hmyzu jako něco přínosného. Jako první jeho konzumaci propagovalo již před několika lety Světové ekonomické fórum (WEF) a nyní se nám mainstreamoví propagandisté snaží namluvit, že hmyzí pokrmy jsou zdravé. Nicméně fakta hovoří jinak.
Pokud si globální elita prosadí své a všichni se vzdají masa a dalších živočišných produktů a místo toho budou jíst červy a cvrčky, lidé budou riskovat přenos mnoha nemocí.
Studie ukazují, že hmyz je podceňovaným rezervoárem různých patogenů. Jako problematický se ukazuje i stavební materiál chitin, ze kterého jsou vyrobeny schránky hmyzu.
Propagandisté tvrdí, že když budete jíst hmyz, zachráníte klima, což je vlastně hlavním zdůvodněním tvrzení, že lidstvo musí přejít na zcela jiný druh bílkovin – od masa mléka a vajec na jejich průmyslově vyráběné umělé náhražky a hmyz.
Jde o propagandu, která je lživá od začátku do konce – tedy jak ohledně tvrzení o údajném zachraňování klimatu, tak co se týká propagace náhradních zdrojů bílkovin jako „zdraví prospěšné stravy.“
Důvěřivci však umožňují systémovým médiím přesvědčit je, že planeta je v ohrožení kvůli lidské činnosti, a že ji lze zachránit přechodem na hmyzí potravu. Toto uměle vytvořené šílenství by naopak mohlo mít obrovské škodlivé důsledky na zdraví.
To potvrzuje již několik studií. Níže jsou v komplexním shrnutí uvedeny dosavadní studie, které zjišťovaly, jak dalece je hmyz (ne)vhodný pro lidskou spotřebu.
Nejde pouze o studie, které prokázaly hojnost přenosu různých parazitů, o kterých jste si zde již v minulosti mohli přečíst, ale také o studie, které prokázaly škodlivost konzumace většího množství chitinu.
Studie z roku 2019 s názvem „Parazitologické hodnocení jedlého hmyzu a jeho role při přenosu parazitárních onemocnění na lidi a zvířata“ dospěla k závěru, že konzumace hmyzu představuje pro člověka vážná zdravotní rizika. Důvodem jsou přenášené choroby z parazitů, kteří žijí na a v hmyzu. Ze studie:
Paraziti byli detekováni ve 244 (81,33 %) z 300 (100 %) zkoumaných hmyzích farem. Ve 206 (68,67 %) případů byli zjištěnými parazity výhradně entomopatogenní parazité, ve 106 (35,33 %) případech se jednalo o potenciálně zvířecí parazity a v 91 (30,33 %) případech potenciálně patogenní pro člověka.
Jedlý hmyz je podceňovaným rezervoárem lidských i zvířecích parazitů.
Další studie se zaměřily na chitin – přirozený strukturální prvek nacházející se v exoskeletu hmyzu. Studie z roku 2007 publikovaná v renomovaném časopise Nature s názvem „Chitin indukuje akumulaci buněk vrozené imunity spojených s alergií ve tkáni“ naznačuje, že chitin způsobuje u lidí alergické reakce.
Znovu a znovu se také diskutuje o tom, zda je trávicí systém lidí na severní polokouli přizpůsoben k tomu, aby strávil hmyz. U národů, které mají hmyz ve stravě tisíce let nebo i déle, to může být jiné – jejich těla jsou na něj více zvyklá.
Další studie o chitinu (Chitin aktivuje paralelní imunitní moduly, které řídí odlišné zánětlivé reakce prostřednictvím vrozených lymfoidních buněk typu 2 a gd T buněk) dochází k závěru:
Chitin, polysacharidová složka mnoha alergenů a parazitů, může vyvolat pneumonii 2. typu prostřednictvím cest, které ještě nejsou plně objasněny.
Další studie, která se zaměřila na chitosan – chemickou sloučeninu vyrobenou z chitinu – (NTP Technical Report on the Toxicity Study of Chitosan Administered in Feed to Sprague Dawley Rats) zjistila, že tato látka vede k nedostatku vitamínů v lidském těle, který může mít různé škodlivé následky.
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
