Proč je všechno úplně jinak, než se nám zdálo? A co to pro nás znamená? To prozkoumáme v článku Všichni jsme se mýlili? Pokud vyjdeme z existence všeprostupujícího informačního nebo též kvantového pole, éteru, o kterém jsme si povídali v předchozích číslech Šifry, pak pochopíme i to, že když uděláme něco dobře a „od srdce“ (a vyzařujeme u toho tak strhující zaujetí, lásku k tomu, co děláme, a tu správnou pozitivní energii, jakou nám ukázali třeba čeští hokejisté na nedávno skončeném mistrovství světa), zlepšujeme tím lidské kolektivní vědomí a přispíváme k uzdravení sebe sama. A vlastně nezáleží ani tak na tom, co zrovna děláme a jestli vůbec něco děláme, ale především jak to děláme (nebo neděláme), proč a s jakým záměrem tak činíme a taky co u toho cítíme a jak smýšlíme. Nebo, kdybychom chtěli navázat na dřívější pojednání o kvantové fyzice, s čím takzvaně „rezonujeme“.
V navazujícím textu si názorně ukážeme, proč Změna je život a zkostnatělost a lpění na starých pořádcích znamená smrt. Obrazně i doslova. Tím, že se Země jednak otáčí (kolem své osy a Slunce), a jednak vykonává ještě jeden speciální druh pohybu, který připomíná rotaci hračky jménem káča (nebo též čamrda) a kterému se říká precese, mění se cyklicky i její vzdálenost od Slunce.
Článek Jak se točí čamrda pak vysvětluje, že když je Země Slunci blíž, rezonují stojaté vlny, kterým říkáme Schumannovy frekvence, s větší energií na takzvaných vyšších harmonických. A je-li dál, větší výkon „podávají“ nižší frekvence. A protože tyto frekvence planety Země udávají biologický rytmus veškerému životu, který se na ní odehrává, skutečnost, v jakém pásmu zrovna rezonují a s jakou silou, má vliv nejenom na to, jak se život vyvíjí, ale též na kvalitu a úroveň vědomí. Jak je to možné? To proto, že na stejných úrovních, jako kmitají Schumannovy rezonance, oscilují i takzvané mozkové vlny.
Všechny ty změny, ze kterých se nám v posledních letech točí hlava, jak rychlé a intenzivní jsou, totiž velmi úzce souvisejí právě s kosmickými pohyby těles. A je jedno, zda zrovna mluvíme o klimatu, lidském vědomí, geopolitice, nebo ekonomice, protože vstupujeme do období, kdy se mění celé paradigma! V textu s názvem V temném lese si popíšeme, jak to dopadá, když se vstříc těmto změnám vykročí levou nohou a vyrazí přesně opačnou cestou, než která vede k cíli.
Článek Kudy běží zajíc zase pojednává o tom, jak důležité je vědět, co se děje kolem nás, a proč budou mít naše nynější rozhodnutí tak obrovský vliv na to, jak obstojíme v novém modelu globalizace, jehož implementace je – po hříchu bez povšimnutí ideologicky zmámených českých politiků i expertů i větší části veřejnosti – v plném proudu.
Proč se mění světový řád? Proč končí Amerika v pozici hegemona? A jaké to bude mít důsledky? Na to odpoví text se zlověstným názvem Holí po zádech. Kde udělal Západ ve své honbě za globální ekonomickou dominancí největší chybu? To řeší článek V plné palbě.
Nesmíme zapomenout ani na domácí dění. Ukážeme si, v článku Voda a vzduch, jak nebezpečnou hru zde rozehráli Andrej Babiš a Petr Fiala, a zamyslíme se nad tím, komu nakonec skončí v rukou Černý Petr a kdo se stane obětním beránkem. V textu Fialová drahota? zase zjišťujeme, proč dostal český lid ve skutečnosti doručeno jenom to, co si objednal. S tím vším bohužel souvisí i poslední článek s všeříkajícím titulkem Dojení mrtvé krávy.
To vše a mnohem víc se dočtete v nové Šifře, která je opět od začátku až do konce nabitá těmi nejdůležitějšími informacemi a souvislostmi. Objednat si ji můžete v digitální i tištěné formě v našem eshopu, stejně jako předplatné.
