LIBOR ČÍHAL
Zasedá bezpečnostní rada státu, prezident v černém, a to jenom proto, že před čtyřmi dny tisícičlenné ukrajinské komando v kurském regionu překročilo státní hranice a rychle se zmocnilo ruského území do hloubi 15-20 km, zhruba 300km2. Dnes na ruském území může operovat několik tisícovek Ukrajinců, ruská armáda celkem úspěšně bombarduje přístupové cesty do oblasti a brání druhé straně navyšovat těžkou techniku a lidi. Ukrajinský vpád v menších dobře vyzbrojených skupinách v širokém hraničním záběru byl bezesporu velmi efektivní. V některých hraničních bodech se pohraničníci řadu hodin bránili, ale nakonec podlehli přesile, na prvních foto záběrech bylo vidět mrtvé nebo na zemi ležící pohraničníky s rukama za hlavou. Pár hodin po překonání hraničních bodů byly ukrajinské jednotky ve městě Sudža, nebo jak se později ukázalo pouze na jeho periferii. Zhruba patnáct kilometrů odtud je ruská atomovka.
Problém ruské strany není vojenský, část ruské generality velí a nezabývá se jenom korupcí a část armády kromě lidí z Moskvy a Petrohradu je vlastenecky motivována, tradiční problém Ruska je jinde. Bolševici obsadili petrohradský telegraf a sedmdesát let ovládali půl světa, viděli jsme to loni, Prigožin s pár tisícovkami vojáků téměř smrtelně paralyzoval Rusko. V Rusku nedůvěra k oficiálním informacím, která je celkem přirozená, vede k nezvykle vysoké kredibilitě jiných informačních typů a vzhledem k tomu, že Slovany charakterizuje kolektivnější typ psychologie, informační úder může paralyzovat celý stát.
Navíc když klíčovou negativní zprávu podpoří další. Např. předevčírem miliardář Děripaska v interview Nikkei Asia se v tento nejméně vhodný okamžik velmi negativisticky vyjádřil o vojenské operaci na Ukrajině a v podstatě i o ruském státě, že si to odvážil, se dešifruje jako přesvědčení o Putinově slabé pozici. Ruská státní moc není generelně křehká, ovšem dnes ve výjimečné situaci, kdy čelí gigantické západní přesile, je to jiné. Je jasné, že západní mocenské struktury neohrozí žádná singulární záležitost, např. singulární záležitostí velkého rozsahu byla milionová vlna imigrantů do Německa a nic se nezhroutilo, ovšem podstata moci v tomto systému nespočívá v politických mocenských strukturách, jsou fiktivní. Skutečná moc na Západě vychází z fašizoidního těžce uchopitelného magmatu, v jistých aspektech je tento systém fragilnější než ruská nebo čínská mocenská struktura, islámská ideologie západní fašizoidní magma snadno neguje, samozřejmě po něčem takovém taky málo toužíme.
Už počáteční informace nevěštily nic dobrého, k ukrajinskému vpádu už v minulosti několikrát došlo a nikdy nebylo snadné je vytlačit, tentokrát bylo zřejmé, že jde o něco závažnějšího, několik týdnů se na ukrajinské straně objevovaly zvěsti, že se čeká velké překvapení. Videa s mrtvými nebo zajatými ruskými pohraničníky nešokovala faktem samotným, ještě víc luzoidním charakterem částí ruské generality. Vpád do oblasti nebyl první, hranice je blízko k atomovce, několik hodin generálové na ministerstvu věděli, že se na hranici brání zoufalí pohraničníci, místo rychlé reakce je nechali padnout. Žádná jednotka rychlého nasazení apod., ale nesmyslné žvanění o tom, že nepřítel bude rychle vytlačen z ruského území a jaké má ztráty. V dnešních EAdaily se hlasuje o otázce, co udělat s generály, kteří dopustili vojenský útok na kurskou oblast: odsoudit a poslat do první linie; nic, ale ať udělají, co už dávno slibují; pochopit je a odpustit. 79% lidí hlasuje za první možnost. Už rok má ministerská generalita za úkol vyzbrojit pohraniční vojska těžkou technikou a opevnit úseky ruské hranice, obzvláště hranice kolem neuralgických bodů jako je atomovka. Neuplyne den, aby se nepsalo o zatčení vysoce postaveného generála za korupci velkých rozměrů, donedávna náměstkyně ministra generálka Ševcovová neuprchla s ukradenými miliardami do Francie, jak se psalo, ale reportér ji zachytil rozesmátou na cestě z tanečního odpoledne. Včera prodloužil soud vyšetřovací vazbu generálovi Šamarinovi a rozhodl o zabavení bytu dceři zatčeného významného generála Kuzněcova, který vedl oddělení kádrů na ministerstvu obrany atd., tato generálská sorta sabotuje ruské možnosti. Soud viní generála Kuzněcova z celkových úplatků ve výši 30 milionů rublů tj. 8 milionu Kč., v Česku je tato suma mimo rozlišovací optiku prokuratury, jinak bychom byli bez vlády a generality.
Podle tři dny starého videa, Sudži, kterého se měli Ukrajinci zmocnit, je docela půvabné venkovské město, autor videa projížděl městem a snímal ulice, tu a tam nějaký výbuch, ale ukrajinští ozbrojenci tam evidentně nebyli, ovšem na socsítích a nepřímo i v novinách se tři dny chvěli, protože se věřilo ukrajinské propagandě, že město Sudža padlo. S úlevou převzala dnešní ráno většina ruských novin včerejší vyjádření starosty Sudži Anatolije Slaščeva, že město je v ruských rukách. Teprve až dobrý vojenský korespondent Koc na Telegramu popsal a dokladoval, že okolí kurské atomovky je naprosto bezpečné a Ukrajinci jsou patnáct km daleko, přestala být atomovka diskuzním tématem a rozsévat paniku. Ovšem měla by být tématem Sledovatělnovo komitěta k obvinění zodpovědných generálů.
Velká úleva přišla po interview generálmajora Apty Alaudinova, jeho batalion přesunuli z fronty u Volčanska. Podle generála se nic neděje, o tom, že se Ukrajina na akci pořádně připravila, svědčí množství těžké techniky, kterou už ruská armáda stačila zničit, podle generála velké procento bojovníků tvoří žoldnéři ze zemí NATO a Gruzíe. Včera, když Rusové přesunuli rezervy do oblasti, se situace zvrátila, je zajímavé a též by to mělo důvodem k šetření, podle všeho se Ukrajincům podařilo zmocnit přístupu ke kamerám monitorujících silniční provoz a úspěšně jednu ruskou kolonu s těžkou technikou bombardovali. Že skutečně o něco jde, svědčí přesun jednotek Wagner z Běloruska nebo dokonce z Mali.
Včera se po přesunu batalionu Achmat z fronty jedna z jeho nejtvrdších jednotek Aida vrhla v periferii Sudži okamžitě do práce, pár hodin bojů a protivník ustoupil. Vojenský korespondent se po dni bojů bavil s borci Aidy, jsou to lidé milující boj, podle nich protivník ustupuje, ale k jeho neštěstí se mu to nepodaří, nemáme rozkaz naplňovat výměnný fond (zajatců). Podle borců Aidy do dědiny zajde pár ukrajinských ozbrojenců a hysterická média to považují za dobytí dědiny a ruskou katastrofu, místo aby jim pár místních chlapů dalo po hubě. Aidu tvoří převážně Čečenci. Do oblasti míří i “tvrdí” z legendární jednotky Pjatnaška, která v 2014 vybojovala Doněckou republiku. Achmat i Pjatnaška mají za úkol pozdržet nebo odrazit protivníka do doby než se pomalým tempem přesunou na bojiště regulární ruské rezervy, pravděpodobně už nebudou potřeba. Včera večer borci z Aidy korespondentovi řekli, že většina zpráv o obsazení vesnic v příhraniční oblasti jsou fakenews a propaganda, žádného nepřítele tam není vidět. Je dobré před Aidou a Pjatnaškou vyklidit pole, nejlíp je nepotkat ani v hospodě. Španělé tomuto typu lidí říkají chuzma, překládá se to jako chátra, ale není to přesné, jsou to lidé boje a žádného strachu, jsou pěstí a spásou lidstva proti západní degeneraci. Cortéze a Pissara Anglosasové též považovali za chuzmu. Bojovníci Achmatu jsou z části Čečenci a z části dobrovolníci z jiných ruských oblastí, vytrénovaní ve vyšší válečné škole v Čečně.
Ruská armáda na jiných úsecích fronty nepropadla panice a v pomalém tempu postupuje, ukrajinská akce může mít politický a propagandistický efekt, ale vojensky se nehodnotí moc pozitivně, např. v Bildu se píše, vpád do oblasti přijde ukrajinskou stranu velmi draho, oslabí se jiné úseky fronty a budou velké lidské ztráty. Na druhé straně ve Washingtonu se akce líbila a USA okamžitě dodají Ukrajině svůj nejlepší vojenský hardware, hlavně rakety.
