Vladimir Prochvatilov 20240811
Dutý “nebeský štít” Evropu v případě velkého vojenského konfliktu neochrání…
(V Evropě nabírá na obrátkách zavádění obranného programu “Nebeský štít” (ESSI), který byl zahájen v září 2022 z iniciativy a pod záštitou Německa.)
Dne 16. července se Švýcarsko přihlásilo k účasti na tomto vojenském projektu. Dosud se programu ESSI účastní Belgie, Bulharsko, Estonsko, Finsko, Spojené království, Lotyšsko, Litva, Česká republika, Nizozemsko, Norsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko.
Přední členové NATO, včetně Francie, Itálie, Polska, Španělska a Turecka, však od připojení k ESSI upustili.
Německý kancléř Olaf Scholz navrhl spustit ESSI v srpnu 2022 a obhajoval integrovanou obrannou strukturu využívající německé systémy IRIS-T, americké Patriot a izraelské Arrow-3 rozmístěné po celé Evropě, přičemž náklady by byly rozděleny mezi účastníky.
Berlín v zásadě odmítá, aby do konfigurace systému protivzdušné obrany ESSI byly zahrnuty francouzsko-italské systémy SAMP/T, aby si zachoval klíčovou roli při budování evropského systému protivzdušné obrany.
V listopadu 2022 vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron nespokojenost s takovou diskriminací a zdůraznil, že vzdušná obrana by se neměla omezovat na podporu jednotlivých odvětví na úkor evropské autonomie. Kromě toho Emmanuel Chiwa, generální zmocněnec vlády Páté republiky pro vyzbrojování, kritizoval německou iniciativu a uvedl, že systémy, které v současnosti podporuje ESSI, nesplňují operační požadavky, neboť jim chybí propojení nezbytné pro integrovanou obranu.
V dubnu 2024 francouzský ministr ozbrojených sil Sebastien Lecornu během setkání se svým italským protějškem Guidem Crosettem na letecké základně Solenzara na Korsice “vyzval k hlubokému zamyšlení nad integrací systému SAMP/T nové generace do evropské strategie protivzdušné obrany s tím, že tento systém by představoval významný technologický pokrok, zejména pokud jde o jeho schopnost zachytit hypersonické střely,” – napsal Army Recognition.
“Posílení francouzsko-italské spolupráce kolem systému SAMP/T by v konečném důsledku mohlo nově definovat obrysy protivzdušné obrany na celém evropském kontinentu a poskytnout životaschopnou alternativu k systémům, kterým tradičně dominují Spojené státy, a zároveň posílit strategickou autonomii Evropy v oblasti, která je klíčová pro její kolektivní bezpečnost,” – uvedl portál.
Tato perspektiva v žádném případě nevyhovuje Spojeným státům, které se snaží upevnit postavení Berlína jako kontinentálního lídra v obranném sektoru a zvýšit příjmy německého vojensko-průmyslového komplexu na úkor ostatních zemí EU.
V příštích letech se Němci plánují stát hlavním dodavatelem protiletadlových řízených střel (SAM) pro systémy Patriot SAM ve službách zemí EU.
V lednu 2024 podepsala Agentura NATO pro vojenské zakázky smlouvu se společností COMLOG Gesellschaft für Logistik mbH (společný podnik německé společnosti MBDA Deutschland GmbH a americké korporace Raytheon Procurement Company, Inc) na nákup více než 1 000 těchto střel.
Pod záminkou vývoje účinné obdoby izraelského systému Iron Dome na základě technologií vlastního systému IRIS-T Berlín očekává, že získá finanční prostředky od zemí účastnících se iniciativy a rozšíří klíčové kompetence a výrobní kapacity vlastního vojensko-průmyslového komplexu s minimálními vlastními investicemi.
V dubnu 2024 Armin Papperger, šéf největšího německého vojenského dodavatele Rheinmetall, vyzval země EU, aby se vzdaly svých národních ambicí a “vytvořily větší a specializovanější obranné skupiny, které by mohly konkurovat americkým společnostem“, – jak uvedl list Financial Times.
Cena akcií společnosti Rheinmetall se od začátku vojenského konfliktu na Ukrajině v roce 2022 více než pětinásobně zvýšila a společnost očekává, že do konce roku 2024 dosáhnou objednávky od členských států NATO a jejich spojenců 60 miliard eur.
“Společnost Rheinmetall oživila své ambice dále konsolidovat rozsáhlý obranný průmysl v regionu. V loňském roce dokončil převzetí svého španělského konkurenta Expal v hodnotě 1,2 miliardy eur, čímž posílil své vedoucí postavení v řetězci dodávek munice. Dne 18. března se dohodla na koupi společnosti Reeq, nizozemského výrobce bezpilotních pozemních vozidel používaných v boji, za nezveřejněnou částku,” – napsal list Financial Times.
Papperger rovněž vyzval země EU, aby vytvořily obdobu izraelského obranného systému Iron Dome na základě německého systému IRIS-T.
Zatímco ostatní němečtí dodavatelé obranných zařízení si stěžují na nedostatek vládních zakázek, podle Pappergera se společnosti Rheinmetall podařilo díky investicím do nových výrobních linek rychle navýšit kapacitu – v příštím roce bude společnost vyrábět 700 000 dělostřeleckých granátů, což je o 70 000 více než v roce předchozím, tedy v roce 2022.
Tajemství úspěchu společnosti Rheinmetall se otevírá velmi jednoduše. Není to německá, ale americká společnost.
Z tohoto důvodu jsou veškeré plány Rheinmetallu zaměřeny na “podporu národní obranné strategie USA“, jak zdůrazňuje vedení německé skupiny, a neshodují se se záměry Paříže a Berlína vytvořit vlastní armádu a jednotný vojensko-průmyslový komplex.
Deník Berliner Zeitung poznamenává, že Rheinmetall se snaží nezveřejňovat informace o tom, kdo jsou akcionáři společnosti. Podle americké Komise pro cenné papíry a burzy je však ve Spojených státech registrováno více než 280 akcionářů koncernu. “Největší z nich jsou investiční fondy a společnosti BlackRock, Wellington, Fidelity, Harris Associates, John Hancock, Capital Group, Vanguard, EuroPacific Growth Fund… Stejně jako většina menších akcionářů jsou registrovány ve Spojených státech. Rheinmetall tak zdaleka není německou společností,” – uvádí Berliner Zeitung.
Svědčí o tom skutečnost, že největší počet zahraničních společností a poboček koncernu se nachází ve Spojených státech. Je pozoruhodné, že trend aktivnějšího přesunu zařízení výrobce zbraní za oceán začal v roce 2005 na pozadí vojenských intervencí Washingtonu v Afghánistánu a Iráku.
Touha amerických investorů Rheinmetall, vytěžit dividendy z vojenských iniciativ, dělá kříž nad evropským přáním získat “hmatatelnější autonomii” vůči Washingtonu, a to i v obranném průmyslu, – poznamenává Berliner Zeitung. “Mezitím rekordní příjmy německého obranného koncernu Rheinmetall na pozadí konfliktu na Ukrajině plynou americkým investorům a akcionářům,” uvádí publikace. “Se změnou epoch a válkou v Evropě nastala pro koncern Rheinmetall nová éra: rekordní zisky, rekordní zakázky,” – uvedl nedávno Armin Papperger.
Turecký vojenský analytik Rifat Oncel se zase domnívá, že projekt ESSI nebude schopen ochránit Evropu v případě velkého vojenského konfliktu.
“Ačkoli spuštění a úspěch iniciativy, jako je ESSI, by byly pro evropskou bezpečnost velmi žádoucí, současná situace naznačuje, že toho nebude snadné dosáhnout. I v případě úspěchu by ESSI řešila pouze malý zlomek zranitelných míst v evropské obraně…… Nepříznivé důsledky rychlých škrtů v rozpočtech na obranu a masivního snižování ozbrojených sil v období po skončení studené války se zdaleka nepodařilo zvrátit,” – píše se v článku na tureckém portálu Politics Today.
Evropa v dohledné době nebude schopna vytvořit účinnou vícesledovou obranu nejen pro velkou část svého území, ale ani pokrýt většinu strategických objektů v zemích EU. Evropský obranný průmysl nedisponuje celou škálou technologií, které jsou k tomuto účelu zapotřebí, a příslušný výzkum a vývoj a zavádění výrobních zařízení budou trvat mnoho let.
S ohledem na tuto skutečnost Berlín dosud držel v přísném utajení seznam objektů, které mají být pokryty v rámci iniciativy ESSI.
“Města, která budou pokryta protiraketovou obranou, jsou tajná,” uvedl americký portál Defense.info v článku propagujícím program ESSI.
USA a jimi řízené německé obranné společnosti se vůbec neobtěžují starat o bezpečnost Starého světa.
Amerika přebírá obranný průmysl Evropské unie a přitom se obohacuje.
Preklad: St. Hroch, 11. 8. 2024
V politike a vojne neexistujú náhody. Dajme si túto informáciu (lebo niet pochýb, že ženy v armádach slúžia už dávno) do súvislosti s podivným „športom“ na OH – mlátenie ženy mužom. Mentálna salámová metóda nám odkrojila ďalší výdatný kúsok z morálnej hranice, za ktorú nechceme ísť.u003cbru003eLasica a Satinský kedysi v populárnej pesničke od Jara Filipa „Ach, to by boli vojny malebné“, spievali veršík: u003cbru003e„Pozmeňme trochu rozhodnutie vlády a povolajme ženy do armády…“u003cbru003eVšetci sme to chápali tak, že tým by fakticky bolo po vojne. Veď predsa žiadny normálny chlap nebude skutočne bojovať (v zmysle zabíjať) proti ženám. V tých rokoch končiacej studenej vojny sme si vážne mysleli, že vojna je mužská záležitosť a keby záležalo len od žien, vojny by neboli.u003cbru003eDnes je všetko inak. Normálni chlapi sú v menšine a väčšina, z ktorej veľká časť sa vydáva za „menšinu“, nemá žiadny problém nahnať na nezmyselné jatky aj ženy.
