LADISLAV VĚTVIČKA
V roce 1922 se narodil Milouš Jakeš, český politik: „Někteří členové strany a funkcionáři během listopadových událostí, včetně bývalého předsedy KSČM J. Svobody, podporovali opozici v době, kdy strana usilovala cestou přestavby o potřebné změny a překonání nedostatků a po 17. listopadu projevovali náramnou radost, že byl za jejich účasti svržen „totalitní“ režim. Tito lidé se, ať již v myslné představě, že pomohou socialismu, anebo se zlými úmysly, spojili s jeho nepřáteli. Nelze jim odpustit, s jakou aktivitou a servilností vůči strůjcům státního převratu se podíleli na hanobení revoluční minulosti a restauraci kapitalismu. Zazářil mezi nimi Valtr Komárek. Tento někdy až servilně se nám podbízející ředitel Prognostického ústavu ČSAV měl otevřené dveře k většině vedoucích představitelů strany a vlády. Aktivně se podílel na vypracování cest dalšího sociálně ekonomického rozvoje. Analýzy a návrhy vycházející z Prognostického ústavu, jemuž jeho kritici říkali „Jakešova věštírna“, byly vedením strany využívány. Proto bylo pro mne a nejenom pro mne překvapující, jak se tento „prominentní“ ředitel stal v listopadu předním kritikem socialismu a hlavním licoměrným žalobcem vedení strany, které nazval „mafií“. Skutečnost ovšem byla taková, že pokud lze vůbec mluvit o nějaké mafii, pak fungovala především v Prognostickém ústavu v čele s V. Komárkem. Svědčí o tom, že z jeho nepočetných řad vzešli vedle Komárka Klaus, Dyba, Dlouhý a další, kteří stanuli ve vysokých vládních funkcích a dnes navlékli dresy různých politických stran. Patří mezi ně nemálo bývalých členů a funkcionářů KSČ, kteří byli po roce 1968 vyloučeni nebo vyškrnuti. Jejich přisluhování V. Havlovi a jiným představitelům dnešní moci, jejich neochota či zbabělost postavit se na stranu socialismu třeba – jak kdysi uváděli – „s lidskou tváří“, zcela jasně odhalily jejich „pravou tvář“ a jejich skutečné úmysly, které se už dnes – na rozdíl od roku 1968 – nesnaží zastírat.“
V roce 1898 anektovaly USA na základě Newlandsovy rezoluce Havajskou republiku.
iDNES: Ruské úřady se kvůli aktivitám ukrajinské armády rozhodly evakuovat příhraniční části Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Přilehlá ruská Kurská oblast čelí od minulého týdne rozsáhlému vpádu ukrajinských jednotek. Moskva kvůli dění v pátek vyhlásila v Kurské oblasti nouzovou situaci federálního charakteru a uvedla, že tam přesouvá posily. Z regionu podle ní bylo evakuováno na 76 000 obyvatel.
Michal&Petr: Generál Mick Ryan přední válečný a strategický analytik Západu varoval, že Zelenského ofenzíva na Kursk byla nejspíš rozhodující chyba války! Generál Gerasimov včera zasypal Ukrajince u Kursku dosud nevídanou smrští Lancetů, Iskanderů, kluzákových a termobarických bomb. Ruské posily, které z nitra země míří ke Kursku, svou ohromující velikostí naznačují, že Gosudar zřejmě za trest dostal chuť pozřít celou Sumskou gubernii!
OH: Přes deset a půl tisíce sportovců z 206 zemí se během šestnácti dnů sjelo do olympijské Paříže. Nyní se nejen s nimi, ale i s miliony přihlížejících francouzská metropole rozloučila. Česká výprava si odváží pět medailí. Medajlově to byly nejchudší hry v samostatné historii ČR, díky třem honorovaným vítězům ale Čechům patří 28. místo v tabulce národů.
Gruzie: Premiér Irakli Kobachidze a předseda parlamentu Shalva Papuashvili prohlásili, že všem oceněným pařížské olympiády budou předána nejvyšší státní vyznamenání. Na olympijských hrách v Paříži získali gruzínští sportovci 3 zlaté, 3 stříbrné a 1 bronzovou medaili, což je nejlepší výsledek v historii. V souladu s tím se gruzínský olympijský tým umístil na nejvyšší příčce v historii, na 24. místě. Abychom ocenili úspěchy našich hrdých sportovců, rozhodli jsme se nominovat všechny medailisty z olympiád na nejvyšší státní vyznamenání na Řád vítězství pojmenovaný po svatém Jiří.
Markéta Šichtařová na Radiu Universum: Rozpad našeho průmyslu je zhola zbytečný. Co dnešní senioři s hrdostí a pýchou vystavěli, dnes mladá generace ničí pod rouškou údajné zelenosti a pomoci planetě. A ještě často po budovatelích chce, aby se styděli, že průmysl, chloubu naší země, vystavěli. Naivně si neuvědomují, že tenhle průmysl stojí za naší životní úrovní. Pokud jej zničíme, zničíme i náš blahobyt. Je snadné nevážit si toho, co sami nebudujeme a do čeho se narodíme jako do „samozřejmosti“. Že nám to chybí, poznáme, až když to zničíme a je už pozdě.
Vidlák na Deníku TO: Plukovník Foltýn, který se spolu s dalšími vesměs utajenými zaměstnanci zabývá na Úřadu vlády bojem proti dezinformacím, označil občany České republiky, kritické k vládě a současnému „libodemo“ režimu, za svině a navrhl vykopat kolem nich příkopy. Není spíše svině on a není také svině předseda české vlády Petr Fiala, který jej do funkce instaloval, a neměli bychom vykopat příkopy kolem nich my? Ale musím říct, že v posledních dnech váhám, jestli vidím naprostou genialitu nebo naprostou debilitu v přímém přenosu. Otakar Foltýn dokázal zcela naplnit mediální prostor a udělat ze sebe něco mezi K. H. Frankem a Emanuelem Moravcem, ale na druhou stranu celkem spolehlivě odklonil pozornost od všech Dozimetrů, zdražování elektriky, nábojové iniciativy, ba dokonce jeho výroky byly tak blbé, že překonaly i Markétu Pekarovou a Danuši Nerudovou. A to, musíte uznat, je výkon. Jestli ona ta strategická komunikace neznamená, že vláda předhodí lidu zelenou lampasáckou gumu, lid si na ní smlsne, upustí páru, guma pak bude přesunuta na méně viditelný post a mezitím se toho zase hodně rozkrade, odkloní a zničí.
