Další naše skvělá videa můžete najít na Herohero 🔸 https://herohero.co/worldhistorycz
🔹🔹🔹
…Když se vrátily z práce, dostaly polévku uvařenou z neoloupaných brambor. V letních měsících si mohli nějaké brambory ukrást na polích, ale v zimních měsících trpěli velkým hladem. Personál tábora byl nesmírně krutý – vězně týral a za banální přestupky uděloval tvrdé tresty. Odhaduje se, že v Gutowu zemřelo přibližně 170 až 200 židovských žen. Mezi nimi byla i Evelinina matka Ilse. Zemřela 22. listopadu 1944 na následky hladu a vyčerpání. Bylo jí 45 let.
Ještě před matčinou smrtí se Evelině dřeváky, které nosila, zničily a ona už ani nebyla schopna chůze. Její kamarádky Anika a její matka se o ni staraly. Ale koncem listopadu přišel nový příkaz, který říkal, že kdo je nemocný, nemusí chodit do práce. Měli být odvezeni zpět do Stutthofu, kde se budou léčit. Věděli však, že to znamená smrt v plynové komoře. Evelina šla bosa a nohy měla omotané slámou. Po dlouhém a namáhavém pochodu smrti však zjistili, že nádraží už neexistuje, a proto nacisté poslali ženy zpět do tábora. Jejich spoluvězeňkyně byly překvapené, protože si myslely, že Evelina a ostatní budou zplynovány. Nohy měla Evelina hodně zničené a velmi ji bolely. Po několika dnech přišel další rozkaz. Ti, kteří mohli jít pěšky, měli jít na západ, ostatní měli jít na nedaleký hřbitov, kde je měla naložit nákladní auta a na západ je odvézt. Ti z druhé skupiny však byli cestou na hřbitov buď zastřeleni, nebo je nacističtí strážci udeřili do hlavy. Mnoho lidí z druhé skupiny, včetně Evelininy kamarádky Aniky a její matky, přežilo, protože je dozorci mylně považovali za mrtvé. Při likvidaci tábora nacisté vězňům také vstřikovali fenol, ale nikdo z nich nezemřel. Evelině, která zůstala sama, injekci nepíchli, protože ji nenašli.
Když koncem ledna 1945 ruští vojáci osvobodili Gutowo, našli sto šedesát tři žen v naprosto zuboženém stavu. Když se otevřely dveře a objevil se voják Rudé armády se slovy „ Zdrastvujte“, což znamená „dobrý den“, ženy věděly, že jsou osvobozeny. Mezi nimi byla i Evelina.
Ona i ostatní pak byly převezeny do sovětských polních nemocnic, kde se o ně sovětští vojáci dobře starali, jak sama Evelina později uvedla. Poté ženy nastoupily do vlaku, kde se Evelina seznámila s ruským židovským pediatrem doktorem Merem, který ji adoptoval. Změnila si jméno na Evelina Merová a dlouhá léta o své minulosti neměla dovoleno mluvit. Veškeré své úsilí zaměřila na studium a po mnoha zvratech nakonec vystudovala germanistiku. V roce 1953 se provdala za architekta Simeona Naimarka, který byl také Žid. Z manželství vzešly dvě děti – dcera Irina a syn Viktor. Od roku 1960 rodina pravidelně navštěvovala Prahu, kde se Evelina setkávala i s dalšími přeživšími ženami z terezínského ghetta. V roce 1985 Simeon zemřel ve věku 55 let. O několik let později odešla Evelina do důchodu a v roce 1995 se konečně vrátila do Prahy – svého bývalého domova, po kterém tolik let toužila. Její syn Viktor, který emigroval ze Sovětského svazu, žije v současné době ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu a dcera Irina v ruském Petrohradě. Viktor je malíř a sochař a Irina je stejně jako její otec architektkou.
Evelinina životní pouť by vydala na celý román, ona však napsala jen skromný životopis s názvem Opožděné vzpomínky, který vyšel v roce 2009.
V listopadu a prosinci 2023 jsme s ní my, členové týmu World History, několikrát dělali rozhovor a vzpomínky na setkání s touto úžasnou ženou si navždy uchováme. Při našem posledním setkání vyjádřila své obavy z rostoucí míry antisemitismu, netolerance a nenávisti.
Evelina Merová do posledních dnů mluvila o svých zážitcích, aby svět nikdy nezapomněl a poučil se z toho, co se stalo jí a její rodině. Když Evelina 8. února 2024 zemřela, bylo jí 93 let.
Osm dekád od doby, kdy nacisté během holokaustu vyvraždili šest milionů Židů, žije už jen málo těch, kteří přežili, aby o tom podali svědectví. Když přeživší jako Evelina zemřou, zemře s nimi i kus živé historie. Dnes, tváří v tvář popírání holokaustu a rostoucím nacionalistickým náladám v celé Evropě, je důležitější než kdy jindy sdílet a opatrovat poučení z této temné kapitoly dějin, protože ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni ji opakovat.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#worldwar2
#ww2
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
