Víte, že aktuální situace směřuje k největšímu zdražování ropy za celou existenci tohoto průmyslu? Mnozí předpokládají, že se právě toho Západ bojí, na druhou stranu by se mohla podobná situace zneužít k prosazení agendy.
Například k neustále propagovanému ukončení využívání fosilních paliv.
Ovšem právě hrozba náhlého zvýšení cen ropy aktuálně povede USA k tomu, že se o žádnou větší akci ve vztahu k Íránu minimálně do listopadu nepokusí.
Předem by to totiž na celé čáře prohrálo volby demokratům, neboť zvýšení cen pohonných hmot ve volebním roce vždy vedlo v USA k prohře aktuálně vládnoucí strany.
Nicméně níže uvedený scénář by byl očekávaný později, bez ohledu na to, kdo se stane prezidentem.
Hormuzský průliv je úzký pás vody, který spojuje Perský záliv se zbytkem světa.
Je to nejdůležitější energetický koridor na světě a neexistuje žádná alternativní trasa.
Pět z 10 největších zemí produkujících ropu – Saúdská Arábie, Írán, Irák, Spojené arabské emiráty a Kuvajt – sousedí s Perským zálivem, stejně jako Katar, největší světový vývozce zkapalněného zemního plynu (LNG). Hormuzský průliv je jejich jedinou námořní cestou na otevřené moře… a na světové trhy.
V nejužším místě je prostor dostupný pro lodní dopravu široký pouze 3,2 kilometru.
Podle amerického úřadu pro energetické informace prochází úžinou každý den více než 40 % celosvětového vývozu ropy (kolem 21 milionů barelů).
To je ropa v hodnotě více než 1,5 miliardy dolarů denně.
Nemluvě o nesmírném množství zkapalněného zemního plynu – asi 33 % světového denního vývozu LNG – a dalšího zboží procházejícího průlivem.
Význam Hormuzského průlivu pro globální ekonomiku nelze přeceňovat.
Pokud by někdo narušil cestu, způsobilo by to okamžitý globální ekonomický chaos, protože by ceny energií prudce vzrostly.
Díky své dominantní geografické poloze a zkušenostem s nekonvenčním a asymetrickým válčením může Írán uzavřít Hormuzský průliv a nedá se s tím moc dělat.
To je geopolitický trumf Íránu.
Analytici se domnívají, že by to trvalo týdny, než by americká armáda mohla znovu otevřít úžinu, ale nikdo ve skutečnosti neví, zda by to nakonec uspělo. Válečná hra Millennium Challenge z roku 2002 naznačuje, že by tomu tak nebylo.
Vojenští stratégové o této situaci věděli desítky let. Ale nikdo nenašel realistický způsob, jak neutralizovat íránskou moc přes úžinu.
Írán jednoznačně prohlásil, že úžinu uzavře, pokud na ni zaútočí Izrael nebo USA.
Jinými slovy, Írán drží nůž na krku globální ekonomice.
USA se pokoušely svrhnout íránskou vládu od revoluce v roce 1979 – přes 40 let. Íránská kontrola Hormuzského průlivu vždy sloužila jako hlavní odstrašující prostředek pro ambice USA změnit režim a plány invaze.
Nyní Írán a USA směřují ke konfrontaci, která téměř jistě povede k narušení průlivu.
Možné vypuknutí velké regionální války na Blízkém východě by tentokrát mohlo donutit USA k akci proti Íránu.
Pokud mezi USA a Íránem vypukne válka – což je stále pravděpodobnější – pak je celkem jisté, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
Označit to za velké narušení dodávek ropy by bylo velkým podceněním.
Zvažte následující…
Během prvního ropného šoku v roce 1973 bylo z globálního trhu s ropou odstraněno přibližně 5 milionů barelů. Denní světová produkce ropy v té době činila asi 56 milionů barelů denně, což znamená, že zmizelo asi 9 % dodávek.
Ceny ropy vzrostly zhruba na čtyřnásobek .
Během druhého ropného šoku v roce 1979 byly ze světového trhu s ropou odstraněny asi 4 miliony barelů. Denní světová produkce ropy v té době činila asi 67 milionů barelů denně, což znamená, že zmizelo asi 6 % dodávek.
Ceny ropy se téměř ztrojnásobily .
Během třetího ropného šoku v roce 1990 bylo ze světového trhu s ropou staženo přibližně 4,3 milionu barelů. Denní světová produkce ropy v té době činila asi 66 milionů barelů denně, což znamená, že zmizelo asi 7 % dodávek.
Ceny ropy se více než zdvojnásobily .
Pokud by Írán uzavřel Hormuzský průliv, bylo by z globálního trhu staženo neuvěřitelných 21 milionů barelů ropy. Dnes je celosvětová produkce ropy kolem 94 milionů barelů denně, což znamená, že by mohlo zmizet asi 22 % světových zásob ropy.
Jak ukazuje graf níže, šlo by o největší ropný šok, jaký kdy svět zažil… zdaleka.
Pokud dojde k válce s Íránem a Teherán uzavře Hormuzský průliv, tak dopad na ceny ropy bude přinejmenším stejně závažný jako během ropného šoku v roce 1973, kdy ceny ropy vzrostly čtyřnásobně.
Podobný vývoj by dnes mohl způsobit růst cen ropy nad 300 dolarů za barel.
Jde však spíš o konzervativní odhad, protože uzavření Hormuzského průlivu by způsobilo mnohem větší nabídkový šok než ropné embargo OPEC z roku 1973.
Trh nejspíš dostatečně nedoceňuje, jaké by měla válka s Íránem důsledky. Bylo by hloupé tyto důsledky ignorovat…
[Celkem: 3 Průměrně: 5]
