Středověký šlechtic Bartolomeo Colleoni (doslova Bartoloměj Koule) měl v erbu tři páry koulí a jeho válečný pokřik byl “coglia! coglia! coglia!” tedy “koule! koule! koule!”
Možná to zní příliš absurdně aby to byla pravda, ale skutečně je. Rodové jméno Colleoni je opravdu odvozeno z latinského coleus, neboli varle, a skutečně, rodovým erbem byly dva páry bílých varlat na červeném poli a jedním červeným párem na poli bílém. Předek rodu Gisalberto byl údajně velmi hrdý na tento erb a viditelně jej vystavoval na svých pozemcích. Pozdější členové rodu ale raději upravili tato varlata na obrácená srdce.
Nejslavnějším členem rodu byl Bartolomeo Colleoni (1400-1475) italský kondotiér, který se stal generálním kapitánem Benátské republiky. Získal si pověst předního vojevůdce 15. století a je považován za nejdůležitějšího průkopníka taktiky polního dělostřelectva. Pro Benátky dobyl od Miláňanů mnoho měst a okresů. Vyhrál bitvy v Brescii, Veroně a na Gardském jezeře. V roce 1455 byl jmenován doživotním generálním kapitánem Benátské republiky. Benátkám pak zůstal k dispozici až do své smrti. Byť Colleoni často měnil strany, není mu přičítána žádná zrada. Nikdy také se svými vojáky neloupežil a nedrancoval dobytá území. Pokud nebojoval, věnoval svůj čas zavádění zemědělských zlepšení na rozsáhlých panstvích, která mu Benátčané poskytli. Je mu také připisována rekonstrukce římských lázní v Trescore Balneario. Věnoval se i charitativním pracím. Po své smrti v roce 1475 v Malpage zanechal velkou částku republice s požadavkem, aby na náměstí Piazza San Marco byla vztyčena jeho jezdecká socha. Socha byla navržena Andreou del Verrocchio a po jeho smrti odlita do bronzu Alessandrem Leopardim. Nebyla však umístěna na požadované náměstí, ale poblíž Scuola Grande di San Marco před kostelem Ss. Giovanni e Paolo, kam byla postavena 21. března 1496. V roce 1930 byl na jeho počest pojmenován křižník, který byl později potopen v bitvě u mysu Spatha.
Ačkoli se příjmení Colleoni povětšinou nepřekládá jako “koule”, tak v některých dokumentech z 15. století byl skutečně použit doslovný zápis “Coglioni”. Učenec Antonio Cornazzano, který žil na Bartolomeově dvoře v Malpze jej ve svém, latinsky psaném díle, jej nazývá Bartholomeus Coleus. Stejnou formu použil Guglielmo Pagello ve své pohřební řeči při pohřbu zmíněného kondotiéra. V moderní italštině se termín “coglioni” používá ve frázích jako “rompere i coglioni”, což je vulgární způsob jak někomu říci, že mu způsobíte potíže.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons a Picryl
Článek Koule! koule! koule! se nejdříve objevil na Kabinet Kuriozit.
