Tento týden se konal pohřeb Joea Bidena. Muselo to pro něj být velmi nepříjemné. Mnozí lidé si během svého života představují, jaké by to bylo sledovat svůj vlastní pohřeb. Viděli a slyšeli by všechny ty řeči o tom, jak úžasným člověkem byli. Nikdo však zatím nedokázal přednést smuteční řeč na svém vlastním pohřbu.
Tma o polednách po americku
Joe Biden, to ale tento týden udělal. Při sledování sjezdu Demokratů máte převažující pocit, že tito lidé jsou až žalostně falešní. Úterní noc měla být sjednocujícím večerem na počest Bidena, když ho pučem vyprovodili z jeho smrtelného (politického) života. Ve skutečnosti se Biden objevil, jen aby přednesl smuteční projev. Pak ho posadili do letadla a se slovy “Vypadni!” ho poslali ho Kalifornie.
Nezapomínejme ale, že navzdory smrti je tenhle chlap prezidentem až do ledna. Nemáme jednoduše ani ponětí, kdo v tuto chvíli řídí USA (i když to nebylo jasné celé poslední řtyři roky, poz. PP).
Teď už šlo pouze o to, aby promluvil v hlavním vysílacím čase. Chystali se mu dát do hrobu jeho zlaté hodinky. A cynicky falešně zatleskat za jeho “zázračné vůdcovství” poté, co svou kandidaturu nechal bez boje vykrvácet na podlaze. Chystali se mluvit o tom, jaký byl úžasný prezident. Měl to být večer hraných hřejivých pocitů a horkých, tekoucích slzí. Měl to být prostě za srdce beroucí večer, v němž měl „předat štafetu“.
Stalo se však z toho neobyčejně smutné představení. Příběh o starém muži, kterého shodili z útesu – a který byl přinucen to ještě slavit. Něco jako hlavní hrdina filmu Tma o polednách, který sedí v cele poté, co se přiznal ke svým zločinům ve jménu posvátné komunistické strany.
To je v podstatě to, co se v úterý večer stalo Bidenovi. Nařídili mu obejmout stranu – a ještě pocítit radost. Potom ho zabalili do chladicího boxu a odpravili do Kalifornie, kde pokračuje ve své čtyřleté dovolené. Sálal z toho ten – pro Chicago tak příslovečný – pocit mafiánské falše, který proniká celým Demokratickým sjezdem.
Mají Američany za úplné pitomce?
Američané nejsou spokojeni se současným směřováním země. Všechny průzkumy jakkoli “ťuknuté” ukazují, že dvě třetiny občanů si myslí, že Amerika se ubírá špatným směrem. A mohou za to vládnoucí Demokraté. Ovládají Bílý dům i Senát.
Jestliže se země ubírá špatným směrem, každý by se měl zamyslet nad tím, proč tomu tak je. Lidé jsou velmi nespokojení s ekonomikou, zahraniční politikou a elitářstvím Demokratů. Těm vznešeným bytostem, které nahlas “liberálně” tvrdí, že chlapec může být holka a naopak (podle toho, jak se právě ráno probudí), a současně neliberálně vyhrožují, že pokud řeknete něco o pomateném nerespektování přirozenosti, měli by vás vyloučit z veřejného života.
Opravdu bude fungovat přilepení nálepky „Kamala Harris Happy Face“ na tuto snůšku nesmyslů? To je jejich politický program?
Celý sjezd byl falešný. Od polévky až po oříšky. Všechno bylo falešné. Celá sláva měla vyvrcholit Bidenovým nadšeným projevem o Harrisové coby hrdinské postavě. Doporučení od muže, který utekl z boje. Představme si to: Cincinnatus odchází na svou farmu, George Washington se vzdává velení a tak dále.
Vláda stroje
Snažili se předstírat, že jde o Bidena, ale ve skutečnosti šlo jen o to, aby jej co nejrychleji shodili z útesu. Představení o tom, že byl prezidentem, skončilo. Zapomeňte. Lídr průzkumů veřejného mínění Nate Silver v pořadu na Muskově síti X přiznal: “Musíte být pořádně naivní, abyste uvěřili že prodloužení sjezdu mělo jiný důvod, než snížení Bidenova zviditelnění.” Je to přesně tak.
Nezáleží na tom, co právě ukazují hodinky Demokratické strany. Záleží jen na tom, jak stroj funguje. Vyměnili ciferník, pod nímž klape přesně tentýž stroj. Biden byl vždy politikem napojeným na stroj. Nyní k němu připojili Harrisovou. Máte uvěřit stroji, nevidět ciferník – a ještě požadují, abyste necítili tu faleš.
Kdo bude tak poslušný a důvěřivý? To je otázka klíčového roku 2024. Kdo se dá nachytat na všechny ty “strojové” slogany o tom, že Donald Trump je hrozbou pro demokracii? Kdo připustí, že když není stroj, je tak rozdělující hroznou postavou amerického veřejného života?
Kdo na tyto kecy naletí?
Bude někdo tak naivní, aby uvěřil tomu, co stroj se značkou Demokraté – který řídí kdoví kdo – nabízíí? Je to mizerná reklamní nabídka. Začíná falešným bubnováním „radost, radost, radost, radost, radost, radost“. Je v tom něco osudově zlověstného.
Jedna věc je říci: „Volte našeho kandidáta. Náš kandidát je lepší než ten druhý.” Jiná věc je říci musíte být nadšeni pro našeho kandidáta, protože obsluha stroje je z něho nadšena.
Biden je nyní mimo. Kdo řídí zemi, není známo. A teď předstírají, že jeho dosavadní zástupkyně Harrisová – jedna z nejvíce plastových neoriginálních političek v amerických dějinách, která s ním po čtyři roky děsivě spoluvládla – je představitelkou „nové radosti“.
Stroj není dokonce ani namazaný. Slyšíme to příšerné trapné skřípání, když jí někdo položí dopředu nepřipravenou otázku. Ono to skřípání; je spíše projev její absolutní politické nedospělosti. Je vlastně Peter Pan – a my si máme myslet, že nejde o infantilitu, ale o “mládí” o „radost“. Že je to roztomilý ptáček, který se právě vylíhl z vajíčka.
A pokud z toho necítíte „radost“, je to proto, že jste špatní. Je to proto, že jste krutí. Určitě i trochu rasista. Proto necítíte “radost.” To je v tuto chvíli orwellovský vzkaz Demokratické strany.
Kdo na tyto průhledné nesmysly naletí, je prostě hlupák. Kdo si koupí tuto strojem vyprodukovanou faleš a tváří se, že jde o „radost“, a “cestu ke světlým zítřkům“, je právě takový nedospělec. Na ně to míří.
A teď jim k tomu dali patnáct let staré “kotě”, kterému se mají obdivovat.
Jako Biden své vlastní popravě. Řečnící na vlastním pohřbu.
To je Amerika.
