Ukrajinským přehradám a mostům na Dněpru možná tikají poslední hodiny. Velký ruský raketový útok se blíží, varovali Američané Kyjev.
1) Nejdříve doplnění k minulé analýze.
Ukrajinská vojska včera úspěšně prorazila ruskou obranu na nejužším místě pozemního mostu, který se táhne podél levého břehu řeky Sejm a umožňuje Rusům zásobovat svá vojska na jejím jižním břehu, bez ohledu na zničené mosty. Ukrajinci se probili až k usedlosti Комаровкa, (500 obyvatel), která je poslední překážkou před řekou Sejm. K řece zbývají 2-4 km. Podle zuřivosti včerejších útoků směrem k řece se zdá, že generál Syrskyj přikládá přerušení tohoto pozemního zásobovacího koridoru u Комаровки velký význam pro celkový úspěch své kurské ofenzívy. (Na včerejší mapě níže: Комаровкa ve žlutých oválech, zničené mosty v černém.)
Ruské zásobování přes řeku Sejm však podle posledních zjištění není přerušeno, neboť nejnovější satelitní snímky ukázaly, že důležitý most u vesnice Карыж (500 obyvatel) nebyl zničen, ale jen lehce poškozen na jedné straně vozovky. Na mapě nahoře je most první směrem od Ukrajiny do Ruska.
Ukrajinská armáda za zničení dvou mostů a poškození jednoho, které nejsou důležité, draze zaplatila. Při leteckém útoku ztratila jeden ze svých posledních letounů SU-27 schopných nosit britské střely Storm Shadow, a americké klouzavé bomby JDAM-ER. Letadlo SU-27 bylo sestřeleno při náletu na mosty 21. srpna večer ruskou 5. protiletadlovou brigádou. Rusové SU-27 sestřelily poslední verzí svého mobilního raketového systému BuK-M3. Dosah systému je 70km, a z ruské taktiky je známé, že systémy BuK jsou používány jako mobilní protivzdušné krytí mechanizovaných vojsk. Generál Lapin v posledních dnech přisunul na kurské bojiště nejen 5. protiletadlovou brigádu, ale i 155. protiletadlovou brigádu. Přísun značných ruských mobilních protivzdušných sil nejen značně ztíží další nálety ukrajinských letadel, ale podle ruských operačně-taktických postupů, je předzvěstí příchodu na bojiště větších mechanizovaných sil, které obě mobilní brigády PVO obvykle kryjí před vzdušnými údery. Systém BuK M-3 na fotce níže.
Stejně vysokou cenu za kurskou invazi zaplatila i ukrajinská tanková vojska. Ukrajina letos brzy na jaře stáhla z bojů proti ruské operační skupině Střed generále Mordvičeva všechny US tanky M1 Abrams, protože je Rusové velmi snadno ničili, a ve svých opravárenských závodech, zimní boje u Berdičeva přeživší tanky M1 Abrams, doplnila dodatečným pancéřování Kontakt-1. Včera byl ovšem tento dodatečně opancéřovaný tank M-1 Abrams zničen ruskými námořními pěšáky pomocí střely 9K135 Kornet. (Fotky zde.) Jde o první zadokumentované zničení tanku M-1 Abrams přenosnou protitankovou střelou. Předchozí M1 Abrams byly zničeny střelami z bitevních vrtulníků, přesnými naváděnými granáty Krasnopol z děl ráže 152 mm, drony, a při střetech s podceňovanými ruskými tanky T-72.
USA dodaly Ukrajině celkem 31 tanků M1 Abrams, a z nich už bylo jen za posledních 6 měsíců zničeno 20. USA se prý už zdráhají Kyjevu další M1 Abrams dodávat. Spekuluje se sice o tlaku US průmyslu, nepoškodit slušné jméno tanku, které je důležité pro export. Zdá se však, že vzhledem k drastickému propadu náboru nových US žoldnéřů do armády, se Pentagon více obává odrazení chuti potenciálních tankistů nechat se najmout za pár dolarů, aby sloužili jako posádka pojízdné rakve, která na moderním bojišti nemá takřka žádnou šanci na přežití, jak ukázalo nasazení M1 Abrams Ukrajinou.
Obdobně podle odborných analýz Putinových nepřátel dopadly u Kursku i britské tanky Challenger 2, a německé Leopard 2. Tanky Challenger 2, kterými se Britové ještě do nedávna chlubili, že jsou nezničitelné, a historie jejich nasazení jim zatím dávala za pravdu, u Kursku totálně vyhořely, a po ruských zásazích se v obrovských explozích rozlétaly na tisíce kousků. Z II. světové války je známo, že US vojáci odmítali bojovat v opravených tancích M4 -Sherman, když v nich jejich předchozí osádka padla nebo utrpěla zranění. US vojáci považovali tyto už jednou zasažené tanky za přinášející neštěstí. Sověti, Němci i Britové tyto problémy neměli. Američané mají zkrátka své libůstky, a Pentagon si musí dávat bedlivý dobrý pozor, aby jeho nějaká zbraň nezískala špatnou pověst. Protože pak k její obsluze těžko sežene nedostatkové profesionální vojáky.
(2) Putin chystá v nejbližších velký raketový úder na civilní infrastrukturu zejména v Kyjevě, varovaly USA.
Poslední velký raketový úder proti Ukrajině provedla Gosudarova vojska 8. července, a od té doby útočila na nepřátelskou infrastrukturu v hloubce Ukrajiny takřka výhradně drony. Z minulých úderů je známo, že Rusové vždy měsíc šetří rakety, aby potom provedli masivní úder. Letní takřka dvou měsíční pauza je však podstatně delší než obvykle. Pokud nejsou na vině nějaké výrobní problémy, má Putin připraveno dvojnásobné množství raket. Ambasáda USA v Kyjevě i ukrajinská a ruská média včera a předevčírem varovala, že se chystá něco většího.
Ukrajinci i USA varovali, že Putin raketami udeří ve dnech 23 a 24 srpna u příležitosti státního svátku Ukrajiny. Ukrajinci, aby Putina prý k tomuto útoku vyprovokovali, zaútočili včera svými drony na Moskvu. V Moskvě totiž jednal předseda čínské vlády Li Qiang s Vladimírem Putinem a proniknutí ukrajinských dronů nad Moskvu v době, kdy v ní byl na návštěvě formálně 2. muž Číny, bylo vysvětlováno jako další projev ruské slabosti, podobně jako vpád ozbrojených Ukrajinců do Kurské gubernie.
Rusové určitě nezaútočí na Ukrajinu dnes, protože v Kyjevě bude jednat Putinův spojenec Naréndra Módí, a Rusové nepotřebují světu dokazovat, že Zelenskyj nedokáže ubránit Kyjev v době, kdy je v něm na návštěvě 1. muž Indie. Ruští nacionalisté sice včera v souvislosti s návštěvou Módího u Zelenského opět blekotali své pravidelné nesmysly o zradě Indie, tak jako blekotají o zradě Číny, a zradě Putina, ale ten samý den světové agenturní tlampače vytroubily, že Indie letos svrhla Čínu z prvního místa největšího nákupčího ruské ropy. Indie nakupuje ruské zbraně jako o život a USA si dávají velký pozor, aby Západ sankcemi tyto obchody neohrozil. Ve složitém předivu vztahů mezi Čínou, Ruskem, USA, Británií a EU má Indie výsadní postavení, a Washington ji nechce zahnat do opačného tábora. První termín ruského útoku je tak, až Módí odletí.
Co však je důležitější, je kam ruské rakety dopadnou tentokrát. Pokud Washington neblekotal nesmysly a Putin opravdu udeří. Je otázka, kam? Ukrajinské elektrárny, teplárny a rafinerie jsou zničeny, a ruská společnost očekává pomstu za invazi do Kursku. Řada z Vás mi píše maily, proč ještě Putin nezničil mosty přes Dněpr. A stejné otázky kladou i ruští blogeři. Odpověď není jednoduchá. Zničit mosty přes Dněpr, znamená také nutnost zničit přehradní nádrže na Dněpru. Protože po nich vedou komunikace. To ovšem povolují mezinárodní válečná pravidla pouze v případě, když hráze slouží k přímé logistické podpoře bojové činnosti nepřítele, a nebo se v jejich blízkosti bojuje, a jejich zničení je tak nevyhnutelné. S jistou dávkou advokátské mazanosti nyní může Rusko tvrdit, že k odvrácení útoku na Kursk muselo zničit hráze přes Dněpr, protože přes ně se zásobuje útočící skupina nepřátelských vojsk. To je podstatná novinka.
Na Ukrajině už nyní nezbyl žádný strategický cíl, který by dokázal ruskou veřejnost, zneklidněnou invazí a věčnou nespokojeností ortodoxních nacionalistů, uspokojit. Pomineme-li Zelenského, Syrského a jejich kyjevská podzemní doupata. Zbývají letadla F-16, která ovšem na Ukrajině podle všeho zatím zastupují jen nelétající atrapy. A nebo přehrady a mosty přes Dněpr. Existují tedy dva dobré logické důvody, proč by mohl Putin na mosty a přehrady tentokráte udeřit. Uspokojí tím domácí nacionalisty a zablokuje zásobování ukrajinských vojsk na východní břehu Dněpru.
Zda zaútočí je však sporné, protože Putin potřebuje ukrajinská vojska na východním břehu Dněpru, protože jeho válečný plán je založen na provedení likvidace stovek tisíc bojechtivých Ukrajinců. A tohoto cíle se nejlépe dosahuje na východním břehu Dněpru. Po zničení mostů by se mohla Soldateska vzdát, nebo prchnout za Dněpr. Nebyla by tak vyhubena, a potenciálně by mohla škodit Putinovým záměrům i nadále. “Dobrý indián, mrtvý indián”, říkali Američané, a Putin se od nich zřejmě poučil. Válečná logika je prostě šílená, že?
Poslední pořady: U Petra Hájka na Protiproudu, pořad najdete zde. Na TV Bureš s Josefem Skálou pořad najdete zde. Záznamy z Příčov na obou kanálech.
