Své kolonie měli kdysi i Rusové, i když často vznikaly spontánně a bez Carova vědomí. Jejich život tak byl většinou velice krátký. Koloniální mocnosti byly z pravidla i mocnosti námořní – Španělé, Portugalci, Holanďané či Britové, a měli tak na formování světa zásadní vliv. Rusko pak bylo vždy spíše kontinentální říší, kdy své hranice a sféru vlivu šířilo po souši, avšak i Rusové měli v historii své zámořské kolonie, jako například Havaj.
Havajské (neboli Sandwichovy) ostrovy, objevené v roce 1778 Jamesem Cookem, zůstávaly dlouhou dobu něčím podobným jako moderní Antarktida – územím „nikoho“, svobodným přístavem. Nikdo z Evropanů neměl příliš touhu ani důvod si Havaj přivlastnit, obchodníci si sem jezdili doplňovat zásoby a Havaj byla spíše taková odpočinková destinace. Domorodí obyvatelé, kteří jsou potomci Polynésanů a Tahiťanů, navíc byli k cizincům velice přátelští a neměli s Evropany žádný problém, všichni se tak vzájemně respektovali. Na začátku 19. století si pak téměř všechny ostrovy havajského souostroví (kromě Kauai a Niihau) podmanil „havajský Napoleon“ Kamehameha I., inteligentní a energický místní král.
V té době polostátní Rusko-americká společnost aktivně rozvíjela kolonizaci území dnešní Aljašky. Aljaška je ovšem od Petrohradu hodně vzdálená a pro úspěšné zásobování ruských osadníků na Aljašce byla potřeba silná organizační struktura. Havaj pak byla skvělým místem pro doplnění zásob i odpočinek námořníků. Rusové se poprvé na Havaji vylodili v roce 1804, kdy na plážích zakotvily dvě ruské obchodní lodě Něva a Naděžda. Rusko-americké společnosti. Havaj se rychle ukázala jako dokonalým zdrojem potravin pro ruské osadníky na Aljašce a Rusové od místních domorodců začali nakupovat ananasy, banány, cukrovou třtinu, pomeranče, citrony, dobytek a ryby.
Foto: Vlajka Rusko-americké společnosti | Wikimedia Commons / Public domain
V roce 1815 u ostrova Kauai ztroskotala ruská obchodní loď Bering. Ostrovy Kauai a Niihau byly však pod správou krále Kaumualii, nepřítele krále Kamehameha I, proto Kaumaliiho lidé loď zkonfiskovali i s nákladem v hodnotě 1 000 rublů. Alexandr Baranov, vlastník Rusko-americké společnosti, v této souvislosti vyslal na Havaj ruského Němce doktora Georga Schaeffera, aby náklad získal zpět.
Schaeffer se vydal přímo ke králi Kaumualiim, mezitím mu připluly na pomoc dvě ruské lodě, a to Otkritje a Ilmeňa. Když král Kaumalii válečné lodě uviděl, choval se najednou velice přátelsky a výsledkem jednání bylo, že požádal ruského Cara Alexandra I. o ochranu a přísahal mu věrnost. Rusové také začali na ostrovech stavět pevnosti a těžit santalové dřevo, na což dostali od krále výhradní právo.
Foto: Přijetí ruské expedice na Havaji | Wikimedia Commons / Public domain
S pomocí místních se Rusové na ostrovech Kauai a Niihau rychle zabydleli a za 14 měsíců jejich přítomnosti byly vystavěny tři pevnosti – Fort Elisabeth, Fort Alexandr a Fort Barclay. Rusové si podmanili místní obyvatele (dávali jim ruská příjmení jako například Platov, či Voroncov), místní řeku přejmenovali na Don a jedno z údolí si dokonce Schaeffer pojmenoval po sobě.
Rusko-americká společnost disponovala pouze skromnými silami a případné posily z Petrohradu by na havajské ostrovy cestovaly několik týdnů až měsíců. Toho si byli dobře vědomi Britové a Američané, kteří se nacházeli na hlavních havajských ostrovech a kterým se nelíbilo, že na neutrální zóně začali Rusové stavět své pevnosti. Spokojení nebyli ani sami Havajci, kterým se nelíbila násilná rusifikace obyvatelstva. Brzy tak proti Rusům vypuklo povstání.
Foto: Rekonstrukce pevnosti Fort Elisabeth | Wikimedia Commons / Public domain
V červnu 1817 stovky Havajců obklíčily Fort St. Elizabeth a Rusové se začali ve zmatku naloďovat a odplouvat z ostrova. Schaeffer však odmítal kapitulovat a pustil se s domorodci do boje. Po čase si však uvědomil, že odpor je zbytečný, odplul na lodi Kodiak do Honolulu a odtud se pak na americké lodi Panther vydal do Ruska. V té době s ním zůstali pouze dva lidé – Aleut Izkakov a zaměstnanec RAS Osipov.
V Petrohradě se o zmíněných havajských událostech dozvěděli až v srpnu 1817. Car Alexandr byl tehdy značně rozčarován, že si Schaeffer bez jeho vědomí v podstatě vytvořil vlastní kolonii, která byla pro Rusko zcela k ničemu. Ruský dvůr se pak následně ani nerozmýšlel, zdali svou přítomnost na Havaji obnoví, protože v té době měla země jiné problémy, a to se svými koloniemi za Uralem.
Rusy toto „dobrodružství“ na Havaji stálo 200–230 tisíc rublů, Rusko-americká společnost Schaeffera zažalovala a požadovala po něm úhradu za vzniklé ztráty. Bylo však jasné, že z něj peníze nikdy nedostanou, a tak byl Schaeffer nakonec vyhoštěn zpět do Německa.
Zdroj: britannica, Diletant Media
