Ludwig von Mises napsal kdysi článek s názvem „Postřehy o příčinách úpadku antické civilizace”. V článku uvádí:
Překlad, zkrácení, mezititulky autor.
Barbaři nebyli důvodem
Úpadek římského impéria a zánik jeho civilizace byl způsoben likvidací jeho ekonomicky provázaného systému, ne invazí barbarů. Nepřátelští agresoři pouze využili příležitosti, kterou jim nabízela vnitřní slabost impéria. Z vojenského hlediska nebyly barbarské kmeny, které napadly římskou říši ve třetím a čtvrtém století našeho letopočtu, silnější než armády barbarů, které římské legie dříve snadno porážely. Impérium se změnilo.
Několik městských center, významný počet středně velkých měst a řada měst malých byla sídlem kultivované civilizace. Obyvatelé měst byli zásobováni potravinami a dalším surovinami nejen ze sousedících oblastí, ale i z dalekých provincií. Lidé mimo města kupovali produkty vyráběné ve specializovaných dílnách ve městech. Existoval rozsáhlý obchod mezi různými oblastmi rozsáhlého impéria.
Svoboda , kterou Řím dával obchodu a řemeslům, byla vždy omezená. Ve vztahu k základním komoditám, jako bylo obilí, byla ještě omezenější než u jiných produktů. Bylo považováno za nemorální požadovat za základní potraviny té doby, obilí, víno a olej, více, než byly obvyklé ceny, a úřady rychle zakročily proti jakémukoli jednání, které považovaly za nepřiměřené obohacování.
Regulace a inflace
Rozvoj efektivního obchodu s těmito komoditami byl znemožněn. Stát v podstatě znárodnil obchod s obilím pod politikou, která se nazývala „Cura Annonae”. Výsledky nebyly uspokojivé. Obilí byl v městských aglomeracích nedostatek a zemědělci neměli motivaci pro jeho pěstování. Státní vměšování rozbilo systém vyrovnání nabídky s poptávkou.
Rozhodující zkouška přišla, když se během politické nestability ve třetím a čtvrtém století císaři uchýlili ke znehodnocování měny. V kombinaci s politikou maximálních cen paralyzovalo znehodnocování měny produkci a distribuci základních potravin. Systém nátlaku a regulací, ke kterému se stát uchýlil, nemohl zvrátit trend rozpadu sociálních struktur, který byl způsoben právě státním nátlakem a regulacemi.
Bez zisku ani kuře nehrabe
Lidé začali opouštět města, usídlovali se na venkově a zkoušeli sami pěstovat základní produkty. Velcí pěstitelé omezovali produkci potravin dříve určenou k prodeji ve městech, neboť ji nebyli schopni prodat se ziskem. Ti, kteří hospodařili na půdě, nebyli schopni prodat svoje výpěstky v městech, a proto nemohli kupovat produkty, které vyráběli řemeslníci v městech.
Uchýlili se proto k domácí výrobě všeho potřebného a opustili pěstování potravin ve velkém. Půdu pronajali drobným nájemcům. Nájemci byli buď dřívější otroci nebo městský proletariát, který se usadil mimo města. Takto vzniklé jednotky směřovaly k soběstačnosti u většiny produktů. Ekonomická funkce měst, obchod, trhy a řemeslná výroba ztrácela na významu. Itálie a její provincie se vrátily k méně rozvinutému systému dělby práce. Vysoce rozvinutá ekonomická struktura antické civilizace degradovala do systému, který připomínal středověký systém jednotlivých nezávislých panství.
Když je všechno protiprávní…
Obdivuhodná civilizace minulosti zanikla, protože nebyla schopná upravit svůj morální a právní systém požadavkům tržní ekonomiky. Společenský řád je odsouzen k zániku, pokud jsou mezilidské interakce nezbytné pro jeho fungování prohlášeny za protiprávní a policie a soudy je trestají. Říše římská se rozpadla v prach, protože postrádala ducha liberalismu a svobodného podnikání. Politika státního vměšování rozložila mocné impérium, stejně jako vždy rozloží a zničí jakoukoli společenskou jednotku.
Takhle to viděl Ludwig von Mises.
Post scriptum
Datum pádu Západořímské říše je spojován se 4. zářím roku 476. Poslední římský císař Romulus Augustus předal moc do rukou germánského vůdce Odoakera, který následně ovládl celou Itálii.
Charlie Munger je méně známým investičním partnerem „věštce z Omahy”, možná nejúspěšnějšího investora všech dob, Warrena Buffeta. Na téma inflace prohlásil: „Inflace je velmi vážná věc, můžete tvrdit, že to je způsob, jak zanikají demokracie. Římská říše oslabovala svoji měnu po dlouhé roky, až nakonec celé impérium zkolabovalo.”
Inflace je univerzální daň, která je na rozdíl od daní jiných schopna zdanit i všechny příjmy minulé, které někde leží ve formě úspor.
