23. srpna 2024 Larry Johnson
Na Ukrajině a v Izraeli se odehrává spousta scénáristického vyjednávacího divadla kabuki. Na ukrajinské frontě indický prezident Módí vykonal pouť do Kyjeva, aby se pokusil přimět k rozumu kokainového komika pana Zelenského, ale odešel bez dohody či ústupku z ukrajinské strany. Ve stejné době se Antony Blinken plahočil mezi Izraelem, Egyptem a možná i Katarem ,horečně se snažil dosáhnout nějakého přijetí amerického návrhu na příměří, aniž by si udělal čas na setkání s vyjednavači Hamásu.
Tyto snahy o zajištění pohybu na vyjednávací frontě mají jedno společné – obě jsou odsouzeny k nezdaru. Ukrajinský vpád do Kurské oblasti torpédoval jakoukoli šanci Moskvy na zahájení jednání s Kyjevem. Rusko již nepřipustí žádnou jinou předehru než bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny. Možnosti Ukrajiny jsou prosté a jasné – vzdát se a zachovat část Ukrajiny jako nedotčený stát, nebo pokračovat ve válce a čelit politickému a vojenskému zničení.
Vyhlídky na vyjednání dohody mezi Palestinci a sionisty jsou stejně bezútěšné. Když se ohlédneme za historií údajných mírových nabídek za posledních 87 let, konvenční memento vždy obviňuje Palestince, že odmítají „dobrou dohodu“. Článek v časopise Law & Society z října 2023 – Jak Palestina v minulosti pětkrát odmítla nabídku mít vlastní stát – je pro toto vyprávění ilustrativní:
Kdyby Izrael prostě dovolil Palestincům mít vlastní stát, nastal by na Blízkém východě mír, že?
To slyšíte od velvyslanců, evropských diplomatů a většiny vysokoškolských profesorů.
Ale co když vám řeknu, že Izrael už Palestincům vlastní stát nabídl,
a ne jen jednou, ale hned pětkrát?
Nevěříte mi? Podívejme se na záznamy.
Nejmenovaný autor nezmiňuje, že Izrael začal již v roce 1988 financovat Hamás, aby vytvořil protiváhu Fatahu a OOP. Hamás byl bezděčným nástrojem cynicky využívaným k sabotování jakýchkoli mírových návrhů. Proč? Protože izraelská vláda (v současném složení) nemá v úmyslu umožnit Palestincům zůstat v Gaze nebo na Západním břehu Jordánu. Palestinci budou buď násilně vyhnáni, nebo zabiti. Sionistická parta v čele s Netanjahuem, Ben Gvirem a Smotrichem o tom otevřeně hovoří.
Sionistický narativ vždy trvá na tom, že Židé jsou obětí zběsilých islamistů maskovaných za Palestince. Vezměme si tuto pasáž pro článek v Law & Society piece:
V roce 2000 se izraelský premiér Ehud Barak sešel v Camp Davidu s předsedou Organizace pro osvobození Palestiny Násirem Arafatem, aby uzavřeli nový plán dvou států. Barak nabídl Arafatovi palestinský stát na celém území Gazy a 94 % Západního břehu Jordánu s hlavním městem Východním Jeruzalémem. Palestinský vůdce však tuto nabídku odmítl.
Slovy amerického prezidenta Billa Clintona: „Arafat tu byl 14 dní a na všechno řekl ne.“
Místo toho Palestinci spustili krvavou vlnu sebevražedných atentátů, při nichž zahynulo více než 1 000 Izraelců a další tisíce byly zmrzačeny v autobusech, svatebních síních a pizzeriích.
V letech 2000 až 2005 proběhla druhá intifáda. (Hamás vznikl z první intifády.) Jen si porovnejte, kdo umíral nejvíc (nápověda, Izraelci to nebyli).
Izraelské oběti:
29. září 2000 – 1. ledna 2005: ~1,010[7][nepodařilo se ověřit][8][9][10] Izraelců celkem:
- 644-773 izraelských civilistů zabitých Palestinci;
- 215-301 izraelských vojáků zabitých Palestinci
Palestinské oběti:
29. září 2000 – 1. ledna 2005
3,179[8][9][10]–3,354[7] Palestinců celkem:
- 2 739-3 168 Palestinců zabitých izraelskými jednotkami;*
- 152-406 Palestinců zabitých Palestinci;
- 34 Palestinců zabitých izraelskými civilisty.
Při tomto povstání zemřelo třikrát více Palestinců, což bledne ve srovnání s děsivými ztrátami, které palestinský lid utrpěl od zahájení izraelské protiofenzívy po útoku Hamásu 7. října 2023. Tato čísla nezahrnují tisíce Palestinců, kteří byli zatčeni a uvězněni bez soudu.
O těchto konfliktech jsme s Rayem McGovernem diskutovali u dnešního kulatého stolu se soudcem Napolitanem.
S Nimou jsme se zabývali stejnou problematikou (porouchal se mi mikrofon a měli jsme technické problémy).
Tady je něco, co většina z vás pravděpodobně neviděla. Soudce Nap se mnou minulý pátek vedl rozhovor na svém kanálu Newsmax na téma špehování amerických občanů vládou USA. Jeho úvodní monolog je hvězdný. Myslím, že většina lidí, kteří sledují soudcův kanál na YouTube, nemá šanci slyšet, jak soudce předvádí své hluboké právnické schopnosti a brilantní psaní. Toto je ukázkový příklad.
Překlad Deepl
