Pohár trpělivosti přetéká

Protiimigrační demonstrace, které před nedávnem vypukly v britských městech, možná někoho překvapily. Podobný vývoj se však dal očekávat. V Britech to prostě už nějakou dobu vře jako v papiňáku a šlo jenom o to, co způsobí výbuch.

Onou rozbuškou se stala vražda tři malých dívek a zranění několika dalších potomkem migrantů z Rwandy. To už bylo zkrátka na Brity moc a vyrazili do ulic, přičemž jejich naštvanost asi nejvýstižněji ilustrovalo heslo „Enough is enough“. Protesty byly nakonec policisty potlačeny a stovky lidí zatčeno. Těm nyní hrozí až desetiletý trest. Že je jejich cílem možné pokračovatele zastrašit, je podle mne nabíledni. Toto podezření ostatně potvrzuje fakt, že se za katr dostali i ti, kteří demonstracím pouze přihlíželi.

To však není jediná zarážející záležitost v souvislosti s těmito událostmi. V reakci na tyto protesty byly svolány demonstrace bojovníků proti „rasismu a násilí“, na kterých zavlály palestinské vlajky. Média to přešla mlčením. Jako by bylo najednou zapomenuto, jak byli pod stejnými vlajkami oslavováni teroristé, kteří vloni brutálně vraždili izraelské civilisty včetně jejich dětí.

Mainstreamová média také velmi často označují zmiňovanou vraždu za „zabití“. Pan Bičan z fakulty sociálních studií MU dokonce vedle „zabití“ hovořil v ČT jen o „pobodání“. Jaký slovník by asi v médiích převládal, kdyby to bylo obráceně? Tedy kdyby byla zavražděna černošská děvčátka a pachatelem by byl běloch. Jsem sama, kdo si myslí, že by byla média plná zpráv o „rasistické vraždě“ a politici by se předháněli v tom, kdy by tento čin odsoudil co nejradikálněji?

Pravdou je, že protiimigrační demonstrace provázelo i rabování a vandalismus. Což je samozřejmě značně zdiskreditovalo. Zatím ovšem není zřejmé, jak k těmto činům došlo. Protesty byly neorganizované a živelné, takže se do nich mohli zapojit i primitivové, kteří se potřebovali tímto způsobem „realizovat“. Nebo v tom mohou mít prsty provokatéři, kteří některé demonstranty k rabování strhli. Což samozřejmě rabující neomlouvá. Zapojení provokatérů je však osvědčený recept, jak nějakou akci zdiskreditovat. Vzpomeňme třeba na rok 1969 a spontánní oslavy vítězství našich hokejistů nad tehdejším Sovětským svazem. Stačila jedna dlažební kostka hozená do výlohy Aeroflotu a stala se z toho akce vyvolaná „kontrarevolučními protisocialistickými živly“. A vítaná záminka k utužení počínající normalizace.

Za této situace pak představila SPD svoji kampaň před podzimními volbami. Pozdvižení vzbudil především jejich protiimigrační plakát s černošským „doktorem“. Můžeme samozřejmě polemizovat o tom, zda to nepřepískli (dle mého soudu ano), ale to je zástupná otázka. SPD totiž opět otevřela téma, které lidi (nejen) v reakci na britské události trápí a ti tak chtějí logicky slyšet, co chtějí politici s problémem migrace dělat. Jak ho chtějí řešit? Zatím od nich však slyší pouze to, jak jsou reklamou SPD pobouřeni.

Odpovědi na tyto otázky ovšem nepřicházejí už ani od politiků ze zemí, které jsou migrací zasaženy mnohem více. Vzpomínáte, jak před lety plameně řečnili o tom, že ti, co se odmítnou přizpůsobit našim pravidlům, budou bez milosti vyhoštěni? A jaké benefity masová migrace přináší a že se bez ní vzhledem ke stárnutí populace neobejdeme, protože jinak by neměl kdo dělat na naše důchodce? Když jim tenkrát někdo oponoval, byl onálepkován za extrémistu, rasistu, xenofoba, případně i nácka. Dnes už politici o podmínce přizpůsobit se pravidlům mlčí. Ukázalo se totiž, že její splnění je nevymahatelné. Stejně jako o tom, že migranti zachrání náš důchodový a sociální systém. Realita je však taková, že nejsou jeho řešením, ale přítěží. Takže čas ukázal, že ti, co před lety proti migraci protestovali, měli pravdu. Přesto jsou i dnes její odpůrci opět nálepkováni jako extrémisté a rasisté.

V Británii se sice situace zklidnila, ale nevyřešila. Nadále tak bude ve společnosti růst napětí a dříve či později dojde k jeho další eskalaci. Podobný vývoj však nehrozí jenom za kanálem, ale i v jiných zemích se silným zastoupením migrantů z „nekompatibilních kultur“. A můžeme se jenom dohadovat, zda k tomu příště dojde ve Francii, Švédsku, Belgii, Německu nebo někde jinde. Pod dojmem nedávných událostí ve Velké Británii však bude sílit tlak na tamní politiky, aby s migrací něco udělali. Ukazuje se, že jediné funkční řešení je migrantů se zbavit. Mýlí se ovšem ten, kdo si pod tím představuje jejich vracení do zemí původu. To se ukázalo jako nereálné. Mnohem schůdnější je tak posílat je do zemí, které zatím nejsou migrací zasaženy. Tedy i k nám. Umožňuje to totiž migrační pakt, který nám tak geniálně dojednala vláda Petra Fialy. Takže vlastně její odpověď na otázku, jak řešit problémy s migranty známe.

Přemístit je k nám…