Další naše skvělá videa můžete najít na Herohero 🔸 https://herohero.co/worldhistorycz
🔹🔹🔹
…Liane Berkowitz chtěla proti výstavě protestovat a spolu s Otto Gollnowem, svým přítelem z Večerní školy Heilsche, vylepila asi 100 samolepek s nápisem:
„Stálá výstava – Nacistický ráj – Válka – Hlad – Lži – Gestapo – Jak dlouho ještě?“.
Z protestu, a také proto, aby ukázali, že protinacistický odboj v Německu je stále aktivní, vylepili nálepky 17. května 1942 večer v rušné části Berlína.
V létě 1942 gestapo, nacistická tajná policie, odhalilo odbojovou organizaci soustředěnou kolem Harnacka a Schulze-Boysena. Chybou sovětské rozvědky byla koncem června 1942 Funkabwehru, nacistické rozhlasové kontrarozvědce odpovědné za sledování ilegálního vysílání, odhalena jména a adresy zakládajících členů Rudé kapely. V srpnu 1942 byl Schulze-Boysen spolu s mnoha blízkými přáteli včetně Harnackových zatčen.
Protože Schulze-Boysen patřil k Luftwaffe a on i Harnack se snažili před rokem 1941 varovat Sovětský svaz před blížící se válkou, byli vězni postaveni před Říšský válečný soud.
Více než 50 členů „Rudé kapely“, včetně několika studentů večerní školy, bylo odsouzeno k trestu smrti.
Liane byla ve třetím měsíci těhotenství, když ji 26. září 1942 zatklo gestapo, a její snoubenec Friedrich Rehmer byl zatčen o dva měsíce později na nemocničním oddělení.
18. ledna 1943 je oba spolu s dalšími 16 členy „Rudé kapely“ odsoudil Druhý Senát Říšského válečného soudu k nejvyššímu trestu a obvinil je z účasti na spiknutí za účelem vlastizrady a napomáhání nepříteli.
V únoru 1943, během svého pobytu ve vězení, Liane napsala: „Když si uvědomíte, jak jsme mladí, nemůžete věřit ve smrt. Někdy mi všechno připadá jako hrozný sen, ze kterého se musím každou chvíli probudit. Bohužel je to krutá realita. Nikdy předtím jsem nevěřila, že život může být tak těžký.“
Lianin snoubenec Friedrich byl v květnu 1943 popraven.
Jejich dcera Irina se narodila v dubnu 1943, když byla Liane v ženské věznici. Snad i proto státní zástupce i soudce podpořili Lianinu žádost o milost a změnu trestu na odnětí svobody. Adolf Hitler však žádost o milost osobně zamítl. Rozsudek smrti potvrdil a kontrasignoval polní maršál Wilhelm Keitel.
Během čekání na popravu mohla Liane přijímat pouze návštěvy duchovních a útěchu hledala v křesťanské víře.
Byla ortodoxní křesťankou a členkou ruské pravoslavné církve. Její dopisy z cely smrti se nesly ve znamení hluboké víry. Ve vězení nebyl žádný pravoslavný kněz, Liane před smrtí přijala poslední svátost z rukou katolického kněze.
Z cely smrti předala svou dceru Irinu své matce Katharině. V den popravy napsala své matce: „Je konec. Dnes, až se setmí, už tvoje Lanka nebude naživu.“
Liane Berkowitz bylo 19 let, když byla 5. srpna 1943, dva dny před svými 20. narozeninami, sťata gilotinou ve věznici Plötzensee.
O dva měsíce později zemřela také její dcera Irina – v nemocnici za nejasných okolností.
Po válce se Lianina matka Katharina snažila u západoněmeckých úřadů vymoci skromné odškodnění, ale po smrti dcery a vnučky byla zlomenou ženou. Zemřela v roce 1959 v západním Berlíně a byla pohřbena na ruském pravoslavném hřbitově, rovněž v Berlíně.
Lianin pochmurný příběh smrtí neskončil, protože její tělo bylo jedním z tisíců, která byla dodána anatomům k pitvě a pokusům. Liane byla jednou ze 182 osob, jejichž mrtvoly si vyžádal anatom Hermann Stieve, který byl v té době předním anatomem na berlínské univerzitě. Stieve se zajímal zejména o vliv stresu a psychického traumatu na ženský reprodukční systém.
Statečnost Liane je v Německu dodnes oslavována.
V roce 1976 byl na nádvoří berlínské Humboldtovy univerzity na bulváru Unter den Linden postaven památník na její počest a na počest dalších odbojářů. Kromě toho se na náměstí Viktoria-Luise-Platz č. 1 v Berlíně-Schönebergu nachází pamětní deska připomínající její život. V lednu 2000 bylo navíc náměstí v berlínské čtvrti Friedenau pojmenováno jako náměstí Liane Berkowitz.
Poselství Liane Berkowitz vzbuzuje odezvu i dnes a ztělesňuje odvahu a vzdor proti útlaku. Její odkaz inspiruje lidi, aby se zasadili o spravedlnost, vzdorovali tyranii a chránili demokratické hodnoty, a nabádá společnost, aby zůstala ostražitá vůči nespravedlnosti a útlaku.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#worldwar2
#ww2
#historie
#dejiny
