Šéfka Evropské komise chce genderově vyvážený kabinet i na úkor suverenity a demokracie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se snaží přimět několik menších členských států, aby změnily nominace komisařů na ženské kandidáty, aby mohla sestavit genderově vyvážený kabinet, který slíbila sestavit.
Nerespektování suverénní volby zemí kvůli PR triku by však mohlo nejen ovlivnit její vztahy s hlavními městy, ale také poškodit všechny ženy v její administrativě, jejichž oprávněné místo v Bruselu by mohlo být od nynějška zpochybňováno.
Do konce lhůty pro nominaci členů druhé komise von der Leyenové zbývá jen několik dní a všechny země kromě pěti již nominace předložily. Mnohé z nich se však rozhodly ignorovat požadavek von der Leyenové, aby letos navrhly dvě jména – muže a ženu -, aby mohla přijít s mixem kandidátů, který by tvořilo alespoň 50 % žen.
Z 21 dosavadních nominací je 16 mužských. Není se nad čím pohoršovat: ve stanovách není jediná klauzule, která by požadovala rovnost pohlaví v Komisi, na rozdíl od těch, které zaručují členským státům právo nominovat toho, koho považují za nejvhodnějšího pro tuto práci.
Podle zprávy, kterou v úterý 27. srpna zveřejnil deník Times of Malta, však von der Leyenová požádala Maltskou vládu, aby stáhla kandidaturu Glenna Micallefa, který na začátku letošního roku odstoupil z funkce vedoucího sekretariátu premiéra, aby se mohl stát příštím komisařem.
Podle zdrojů se Valletta zdráhá vyhovět, ale úřad premiéra v tuto chvíli probíhající diskusi nepotvrdil ani nevyvrátil, pouze uvedl, že „proces angažování probíhá a von der Leyenová jedná s členskými státy.“
Důvěrné Bruselské zdroje rovněž uvedly, že von der Leyenová „navrhla“, aby místo Micallefa zůstala na Maltě dalších pět let eurokomisařkou Helena Dalliová, která měla na starosti poměrně nevýznamné portfolio rovnosti.
Jeden z diplomatů spekuloval, že důvod je širší než jen genderová rovnost: „Dalliová měla portfolio na hranici užitečnosti. Pro von der Leyenovou je snadno ovladatelná,“ řekl. „Její druhé funkční období by jen zajistilo, že Malta bude v rámci Komise fakticky bezvýznamná.“
Zdroje listu The Times rovněž naznačily, že existují nejméně dva další menší členské státy, na které se von der Leyenová snaží tlačit, aby si to rozmyslely a vzdaly se svých mužských nominantů. Možná také jedná s pěti zbývajícími zeměmi, které své kandidáty zatím nezveřejnily, a snaží se ovlivnit jejich výběr.
Problém je v tom, že von der Leyenová má veškerou moc, kterou potřebuje k tomu, aby si silou vynutila genderově vyváženou Komisi, bez ohledu na to, jak neetické a nedemokratické se to může zdát. Zatímco nominace komisařů je na každém členském státě, rozdělení portfolií mezi ně je zcela v kompetenci zvoleného předsedy. Ti, kteří jí vyhoví, by mohli být odměněni vlivnějšími posty (například těmi, které se zabývají ekonomikou nebo bezpečnostními otázkami), zatímco vlády, které se jí vzepřou, mohou očekávat, že budou „potrestány“ slabšími posty.
To je také dilema, které nyní řeší Malta a další země. „Von der Leyenová nám pravděpodobně slibuje lepší portfolio, pokud budeme souhlasit s její renominací,“ řekl listu Times jiný Maltský diplomat. „Pokud je to tak, musí se vláda rozhodnout: stát za naším kandidátem a vypadat silně, ale dostat slabší portfolio. Nebo vyměnit nominanta, vypadat slabě, ale získat silnější portfolio.“
Von der Leyenové posedlost genderovou paritou může být také důvodem, proč Itálie dosud oficiálně nejmenovala svého kandidáta na komisaře, přestože volba je tak zřejmá. Prakticky všichni v Bruselu očekávají, že jedním z nejzkušenějších a nejvlivnějších členů nastupujícího kolegia komisařů se stane velmi zkušený Italský ministr pro záležitosti EU Raffaele Fitto, ale skutečnost, že Řím vyčkává do poslední chvíle, může poukazovat na hlubší diskusi v zákulisí.
Víme, že premiérka Giorgia Meloniová, největší „vítězka“ eurovoleb, se stále cítí podvedena za to, že ji „poražení“ (Scholz, Macron a další) během počátečních jednání odsunuli na vedlejší kolej, když jmenovali von der Leyenovou i na druhé funkční období. Jediný způsob, jak by to zvolený předseda mohl v Meloniové očích napravit, je udělit Itálii místopředsednický post v Komisi, který by dohlížel na několik (nejlépe ekonomických) portfolií. Nyní je však docela dobře možné, že cenou za nárok na vytoužený post je výměna Fitta za ženu.
Kromě zřejmého problému se suverenitou stojí za zmínku několik dalších problémů tohoto přístupu. Jedním z nich je, že ani v případě mužského kolegia nemůže nikdo tvrdit, že by ženy byly v Bruselu bezmocné: čtyři z pěti nejvyšších funkcí v EU budou zastávat ženy – včetně předsedů Komise, Parlamentu, Evropské centrální banky a také šéfa zahraničních věcí – a pouze předsednictví Evropské rady bude svěřeno muži (Portugalskému socialistickému expremiérovi, který utíká před největším korupčním skandálem v historii země).
Stojí také za zmínku, že veškeré její snahy o genderově vyvážený kabinet jsou pravděpodobně jen pro optiku. Koneckonců to byla právě její „Uršulina koalice“ v Evropském parlamentu, která záměrně obětovala genderovou paritu v předsedníctvých výborů jen proto, aby zabránila národně konzervativní skupině Patrioti pro Evropu (PfE) obsadit předem přidělená místa, přestože vnitřní pravidla Parlamentu skutečně obsahují formulaci, která požaduje zachování rovnováhy všude, kde je to možné.
Navíc, pokud by von der Leyenová dosáhla svého, mohlo by to mít katastrofální důsledky pro všechny skutečně kompetentní ženy v jejím týmu, které by se mohly (a pravděpodobně by se i dostaly) pod palbu kritiky za to, že jsou „najímány pro diverzitu.“ Ne že by na tom „královně Uršule“ záleželo. Na genderu jí záleží jen tehdy, když z toho osobně profituje, bez ohledu na to, zda tím může ublížit ženám – spolu s demokracií a suverenitou.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
The post Ursula von der Leyenová tlačí na země, aby se vzdaly mužských kandidátů na nejvyšší posty first appeared on Akta X.
