V globální informační sféře se chystají velké změny.
Zatčení zakladatele Telegramu Pavla Durova, který se rozhodl vyrazit na malý výlet do Paříže, vyvolalo rozruch v různých sférách – od podnikatelského a technologického světa až po média a politiku. My se zaměříme na poslední jmenovanou oblast, zejména proto, že se incident stává dalším milníkem v širší politické reorganizaci.
Durov pochází z prostředí, který si nárokuje především nadnárodní status. Zdá se, že informační a komunikační technologie proměnily svět ve společný prostor a zrušily suverénní jurisdikci. Obrovský vliv, který IT giganti získali, se proměnil v obrovské množství peněz, které naopak jejich vliv ještě zvýšilo. Nadnárodní korporace existovaly vždy v oblastech jako těžební průmysl, strojírenství a finančnictví. Ale i přes svůj mezinárodní charakter byly stále vázány na konkrétní státy a jejich zájmy. Globální komunikační průmysl a s ním spojený sektor inovací se odvážil tuto vazbu přerušit.
Období globalizace, které trvalo od konce osmdesátých let do konce roku 2010, takovému přístupu přálo. Podporovalo vytváření rovných podmínek, na nichž měly nejrozvinutější země jasnou výhodu. Ty z toho měly největší prospěch. Náklady spojené s rostoucí schopností techno-gigantů manipulovat společnostmi – včetně té západní – nebyly vnímány jako kritické.
Předchozí éra však nezmizela beze stopy. Svět se stal silně konkurenčním, ale zůstává úzce propojený.
Drží ho pohromadě dvě věci. První z nich je obchod a výroba, jejichž logistické řetězce vznikly během globalizačního boomu a kvalitativně proměnily ekonomiku. Jejich přerušení je nesmírně bolestivé. A druhou je jednotné informační pole díky „národně neutrálním“ komunikačním gigantům.
Je tu však něco zvláštního, co nás rozděluje. Není to touha urvat si větší část koláče, ale spíše pocit vnitřní zranitelnosti, který v různých státech roste.
Paradoxně se to více projevuje ve větších a významnějších zemích, protože právě tyto mocnosti jsou zapojeny do největší hry. To vysvětluje jejich snahu minimalizovat jakýkoli faktor, který by mohl ovlivnit vnitřní stabilitu. Především se to týká kanálů, které slouží jako kanály pro ovlivňování (rozuměj: manipulaci).
Struktury, které působí nadnárodně, jsou pochopitelně okamžitě podezřelé. Domnívají se, že by měly být „znárodněny“, a to nikoliv prostřednictvím vlastnictví, ale ve smyslu prokázání loajality k určitému státu. To je velmi závažný posun.
Durov, přesvědčený kosmopolitní liberál, je typickým představitelem „globální společnosti“. Ve všech zemích, kde působil, pociťoval napětí, počínaje svou vlastí a pokračujíc jeho nedávnými cestami. Jakožto velký podnikatel v citlivém odvětví byl samozřejmě v interakci s vládami a zpravodajskými službami různých zemí, což vyžadovalo manévrování a kompromisy. Přetrvával však postoj vyhýbat se jakémukoli národnímu zakotvení. Zdálo se, že mít pasy pro všechny příležitosti rozšiřuje pole působnosti a zvyšuje jeho sebevědomí. Přinejmenším po dobu, kdy žila a dýchala právě tato globální společnost, která si říkala liberální světový řád. Nyní se však blíží jeho konec. A tentokrát vlastnictví francouzského občanství spolu s řadou dalších věcí slibuje, že situaci spíše zhorší, než aby ji zmírnilo.
Od „nadnárodních“ subjektů se bude stále více vyžadovat, aby se „uzemnily“ – aby se identifikovaly s konkrétním státem. Pokud nebudou chtít, budou k zemi připoutány násilím, tím, že budou uznány za zástupce nikoli globálního světa, ale konkrétních nepřátelských mocností. To se nyní děje v případě Telegramu, ale není to první a nebude to poslední takový případ.
Zpřísnění kontroly nad vším, co souvisí s daty, nevyhnutelně zvýší míru represe v informační sféře, zejména proto, že v praxi není snadné zablokovat nežádoucí kanály.
Nejzajímavější otázkou je, jak pravděpodobné zmenšení globální informační sféry ovlivní obchod a ekonomické propojení, zbývající pilíř světové jednoty. Soudě podle tempa změn dojde i zde brzy k vývoji hodnému pozornosti.
Zdroj: rt.com
