Na teritoriích pod kontrolou Palestinskoarabské autonomie existují od roku 2007 dvě vlády. Všechny samosprávné guvernoráty v Judeji a Samaří (Západní břeh) má pod kontrolou Fatah, naproti tomu Pásmo Gazy ovládá Hamás. K jeho vysokým činitelům v exilu patří Ghazi Hamad. Na konci letošního června poskytl on line rozhovor iniciativě Masar Badil. Její jiný název je Palestinské hnutí za alternativní revoluční cestu, což je protiizraelské uskupení odmítající mírové dohody z Oslo. Už proto si Ghazi Hamad s moderátorem Chálidem al Rehabem velice dobře rozuměl.
Anglickou verzi interview, resp. jeho podstatných částí, zveřejnil 23. srpna monitorovací institut MEMRI. Pro zájemce uvádím odkaz na konci článku. V tomto textu si všimnu těch nejdůležitějších a současně nejskandálnějších výroků, které dokládají, že s Hamásem jakékoliv jednání není možné. Jedinou alternativou je likvidace jeho vojenských struktur a naprosté odpojení od vládní moci.
Ghazi Hamad toho řekl hodně. Pochvaloval si, jak masakr spáchaný loni 7. října jeho lidmi na nevinných lidech, nejen Izraelcích, ale i cizincích, kteří se v té době na jihu Izraele nacházeli, změnil mezinárodní politickou rovnici ve prospěch palestinských Arabů a tzv. palestinské věci. V tom má bohužel do velké míry pravdu. Svět, tedy jeho nemalá část, místo toho, aby se od těch, kdo tato zvěrstva iniciovali a spáchali zhnuseně odvrátil, spíše než zločiny agresora řeší sebeobrannou akci napadené země, Izraele. Kromě toho: hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan požádal o vydání zatykačů nejen na strůjce masakru ze 7. října, tedy lídry teroristické organizace Hamás, ale také na izraelského premiéra a ministra obrany, Netanjahua a Gallanta. Že jde o nehorázné srovnání ve stylu Hitler + Churchill = oba zločinci patřící před mezinárodní soud? Tím se dnes zabývá málokdo (čest výjimkám). Říká-li jeden z lídrů teroristů, že po 7. říjnu je svět víc propalestinský, pak je to jen další důkaz toho, že svět je víc zvrácený.
K míru mezi Izraelci a palestinskými Araby nelze dospět jinak než jednáním. Ovšem jeho součástí nemůže být v žádném případě Hamás. Proč? Protože stále platí výrok připisovaný izraelské premiérce Goldě Meirové: „Nemůžete jednat o míru s někým, kdo vás přišel zabít.“ Ostatně, Hamás o žádné jednání s Izraelem ani nestojí. I to by měli propalestinští aktivisté vědět. Ghazi Hamad v rozhovoru řekl, že uzavřít mír s Izraelem není možné. Co tedy? Totální izolace Izraele. Izraelci „musí být zcela bojkotováni ve všech oblastech – na univerzitách (v zahraničí – LS), ekonomicky, v kultuře.“ Podle tohoto arciteroristy je „okupace složitá struktura, s níž je nutné bojovat na všech frontách“. Uvedl, že když diskutoval s „bratrem z Fatahu“, připomněl mu, že přes 30 let se palestinští Arabové (rozuměj: Fatah) snaží o mezinárodní uznání – a ejhle: po 7. říjnu několik zemí Palestinu uznalo, což znamená, že „uznání nám přinesl 7. říjen, nikoli jednání“. Je tedy pravda to, co o tomto uznání řekli izraelští politici: že jde o odměnu za vražedný teror. Letos v květnu uznalo Palestinu Norsko, Irsko a Španělsko, v červnu se připojilo Slovinsko. Je hanbou těchto zemí, že k tomuto ocenění teroru přispěly.
A aby nebylo pochyb o tom, jaká je pozice Hamásu, Ghazi Hamad vysvětlil: „Řeknu to stručně. Nikdy nepřijmeme nic menšího než historickou Palestinu. Ve dvoustátní řešení nevěříme. Izrael nikdy neuznáme a i kdybychom akceptovali vytvoření palestinského státu nebo palestinské entity v hranicích z roku 1967 s hlavním městem východním Jeruzalémem, Izrael bychom nikdy neuznali. Jsme pevní v odmítnutí dvoustátního řešení, odmítáme uznat Izrael, pevně se držíme historické Palestiny a odporu (rozuměj: teroru-LS) jako strategie našeho boje.“
V další části interview, čímž tento článek uzavřu, ještě zdůraznil, že Hamás se rád setká s každým, kdo je ochoten podpořit palestinský boj, ať už na poli politickém, finančním nebo mediálním. „Jediná strana, s níž se odmítáme setkat, je Izrael. Nikdy, žádným způsobem, v žádném formátu. Platilo to už před válkou, jde o rozhodnutí učiněné při vzniku hnutí Hamás,“ dodal Ghazi Hamad.
Kostky jsou tedy vrženy. S Hamásem lze pouze bojovat – do konečného vítězství.
