(1) Ochota Ruska přijmout velká množství “pracovních imigrantů”. Všechny země Asie s výjimkou Japonska a Jižní Koreje mají problém se zaměstnáváním mladých lidí, a jejich vůdcové je rádi pošlou pracovat do Ruska, protože se zbaví potenciálních nespokojenců, kteří jsou vyhledávaným terčem vlivových operací západních neziskovek. Putin imigranty potřebuje, protože pro další rychlý rozvoj ruské ekonomiky mu chybí nezaměstnaná domácí populace. Základní rozdíl mezi Putinovou “dočasnou imigrací pracovních sil” a bruselskou “trvalou imigrací příjemců sociálních dávek” je sice jasný, ale Putin i tak je za tuto imigraci v trvalé nemilosti u “ortodoxních ruských nacionalistů”. (Přímý přenos, včetně Putinovy řeči, by měl začít v 7.00 na tomto odkaze, kanálu Youtube.)
(2) Nabídka Ruska značně zvýšit dodávky ropy, plynu a uhlí. A to nejdříve do Číny, a po vybudování infrastruktury i do všech dalších spřátelených zemí Asie. Putin si zřejmě i na základě výpočtů profesora Bauera z Německa uvědomil, že solární a větrné elektrárny mají obrovský problém. Jejich energii totiž není, kde skladovat, protože k uložení 10 000 megawattů elektřiny. (= současný letní přebytek německé solární elektřiny, když svítí slunce), po dobu pouhé jedné hodiny, je třeba vybudovat lithiovou baterii za 125 miliard CZK, o ploše 4000 fotbalových hřišť, na níž se spotřebuje 1% současné roční produkce lithia. Navíc je k této lithiové baterii a všem větrníkům i solárům třeba oproti současnosti připojit mnohonásobně robustnější elektrickou rozvodovou síť, ke všemu ještě řízenou miliony digitálních procesorů. Jde o naprostý ekonomický nesmysl, který veškerou elektřinu, po dosažení hladiny jejího současného německého produkčního mixu, absurdně zdraží do neudržitelné výše. Budoucnost tak až do nějakého technologického průlomu, který může trvat celá desetiletí, bude patřit společné existenci uhelných, plynových a jaderných elektráren v mixu s určitým rozumně omezeným počtem jejich ekologičtějších souputníků, větrníků, solárů a vodních elektráren. Asie, podle Putinových analýz, hodlá jít cestou tohoto udržitelného mixu levné elektřiny, a Putin jí hodlá zásobovat levným plynem, uhlím, ropou a jaderným palivem. Fanatický bruselský Green Deal, který nebere v potaz možnosti současných technologií ani reálné ekonomické procesy, se tak rychle zhroutí, kvůli absurdním cenám elektřiny, které sám vyvolá.
(3) Asie i Afrika mají neustálý a stupňující se hlad po potravinách, a Putin rostoucí dodávky ruského obilí, povýšil na jeden ze základních kamenů moderní ruské diplomacie i ekonomiky. Na vladivostockém fóru mají být dodávky ruských potravin tím nejdůležitějším tématem. Bez udržení východní Ukrajiny by však Rusko nedokázalo naplnit jejich objem, a ještě by mu Ukrajinci byli jediným potenciálním rivalem, co do objemu i ceny. Pokud Putin hodlá budoucí dodávky ruského obilí dnes veřejně nabízet, je jasné, že si jak Putin, tak jeho asijští partneři jsou jisti budoucím statutem ukrajinské černozemi.
(4) Posledním neméně úderným tématem dnešních Putinových jednání bude rozšiřování BRICS, Šanghajské organizace pro spolupráci, a hlavně vytvoření nového systému společné bezpečnosti v Tichomoří, který má být odpovědí na poslední aktivity USA.
Analýza bude pokračovat zítra, kdy budu rozebírat cíle Putinova plánu BOTAS v Rakousku a v dalších zemích jižní Evropy.
