napsal Harryp
Minulý sumář jsme začali ve Francii. Nejinak tomu bude i nyní.
Asi jste si všimli, jak rychle utichly Macronovi výzvy k nasazení francouzských pravidelných jednotek a jednotek „koalice ochotných“ na Ukrajině. Ne že by se na Ukrajině řada Francouzů nenacházela. Je jich tam dost, povětšinou z cizinecké legie, která ztratila práci v Africe. Svědčí o tom řada ruských i ukrajinských videí a fotek – dokonce i z kurské oblasti. Ovšem Macron se rychle uklidnil poté, co se proti němu spojilo několik bývalých francouzských kolonií – Mali, Burkina Faso, Niger a nejnověji Alžírsko.
Ve všech těchto zemích začal působit významný ruský kontingent – většinou pod hlavičkou PMC Wagner. Nejde o nějaký bezvýznamný spolek, protože právě tyto země představují pro Francii životně důležité surovinové zdroje. Přerušení dodávek uranu, ropy a plynu by bylo pro Francii fatální. Abychom si představili možné následky, pak v roce 2023 pocházelo 21 % uranu ve Francii z dovozu z Nigeru. Z Alžírska proudí (po zavedení sankcí na ruský plyn) do Evropy (zejména Francie a Španělska) 100 miliard m3 plynu ročně. Evropské společnosti (hlavně TOTAL a ENI) odebírají z těchto zemí 13 miliónů tun ropy ročně. Mimo to, po sankcích na Rusko a Bělorusko, stouply násobně ceny fosfátů, nezbytných pro zemědělská hnojiva. Jistě není bez zajímavosti, že Alžírsko, Sýrie a Egypt mají 47 % těžitelných zásob. Nikoliv nevýznamná jsou velká ložiska zinku, olova, zlata či lithia. A to je potenciál, který může už tak deklasovanému evropskému průmyslu zasadit vážnou ránu.
Objevila se zpráva, že Rusko a Čína na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu uzavřely významné smlouvy s těmito africkými zeměmi na nákup jejich nerostných surovin. Přidáme-li k tomu blokaci námořní dopravy jemenskými Houthi (hnutím oficiálně známém jako Ansar Allah – šíitská islamistická politická a vojenská organizace), pak Evropa dostává jeden direkt za druhým.
Pamatujete si ještě jméno Sergej Surovikin (známý též jako generál Armageddon)? Tento generál proslul v Sýrii, kde dokázal zachránit vládu Asada potlačením teroristických tlup IS podporovaných CIA. Následně připravil mlýnek na maso ukrajinským ozbrojeným silám na Donbase při jejich ofenzivě v létě 2023. Teď je vojenským přidělencem a poradcem alžírské vlády, se kterou Rusko uzavřelo kontrakt za 7 miliard USD na nákup zbraní – mezi jinými SU-57, SU-34M, či PVO systémy S-500. Co se týká Francie, další ranou je diplomatická přestřelka se SAE kvůli P. Durovovi. Jak jsem uváděl minulý týden, prvním následkem je zmrazení kontraktu na stíhačky Rafale.
Na Ukrajině dochází k narušení ukrajinské fronty na Donbase. Po dobrodružství v kurské oblasti, do které vrhnul kyjevský režim řadu ze svých nejlepších nepočetných záloh, začala situace na Donbase být pro Zelenského velmi špatná. Minulý týden se spekulovalo o možné snaze útoku na Selidovo a následnému obejití celé druhé linie u Nevelskoje. To stály ruské jednotky 7 km od Selidova. Nyní už probíhají boje přímo v Selidovu a byla obsazena ze severu Galicinovka a z jihu Krasnogorovka. Hrozí tak obklíčení tří brigád v tzv. Nevelské římse. Zároveň probíhá další útok na Ukrainsk, který spolu s Kurachovem tvoří týl celé druhé ukrajinské obranné linie na doněckém směru. Tato ztráta by představovala ztrátu doněcké oblasti a značně obtížnou situaci ukrajinských sil na jihu.
Minulý týden jsem si myslel, že přesun některých jednotek od Kupjansku bude znamenat snížení tlaku na ukrajinské jednotky na severu v charkovské oblasti. Po dvou dnech přestávky však jednotky generála Lapina obnovily útočné operace. Dobily vesnice Piščanoje, Stelmachovka a Sinkievka. Kupjansk se dostává do přímé bojové zóny, ruské síly se nacházejí 4-5 km před východním okrajem aglomerace. Určitých úspěchů se podařilo ruským voskům dosáhnou i na severu, kde obsadili výškové budovy ve Volčansku a rozšířili svoji kontrolu severního břehu města. Přes houževnatou obranu ukrajinských jednotek se konflikt dostává do stádia, kdy už kyjevský režim nemá sílu lepit jednotlivé průlomy, natož pak vést útočné akce. Labutí píseň nastává i pro jednotky v kurské oblasti, kde Rusové odřízli ústupové cesty pomocí zaminovávacího systému ISDM Zemledelie-I, který umí miny dopravit na vzdálenost až 15 kilometrů. To samozřejmě brání i zásobování bojujících jednotek. Ruské letectvo si zase vzalo na mušku sumskou a charkovskou oblast, kam denně dopadají desítky FAB-500, FAB-1500 a FAB-3000, které narušují jakoukoliv logistiku ukrajinských sil. Potvrzeno je zničení řady systému PVO a také značné množství odpalovacích vícenásobných raketometů HIMARS. Likvidace zbytků jednotek pak bude jen otázkou času.
„Vojska kyjevského režimu jsou na východní frontě Ukrajiny ve velmi složité situaci a nemají schopnost omezit rychlý postup ruských sil směrem na Krasnoarmejsk“, uvedl bývalý zástupce náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny, generálporučík Igor Romaněnko, v rozhovoru pro kanál Politeka Online. „Situace se pro nás nezlepšuje, ale jen zhoršuje, protože Rusko zabírá opevněné oblasti a postupuje vpřed. Ukrajinské obranné síly se snaží najít nějaké zálohy a jsou nuceny stáhnout jednotky z jiných sektorů fronty. To naznačuje, že neexistují žádné nové zálohy jako takové, což také zdůrazňuje složitost situace,“ cituje slova ukrajinského důstojníka. Podle Romaněnka je situace naléhavá. „Z vojenského hlediska lze slibné příležitosti, jako je získání nových zbraní a střeliva od spojenců nebo implementace nového zákona o mobilizaci, realizovat až v budoucnu. A to, o čem mluvíme, se děje právě teď,“ postěžoval si generál. „Invaze ukrajinských jednotek do Kurské oblasti neulehčila situaci Kyjevu na Donbasu, kde jsou potíže ve směru postupů Ruské armády (Pokrovsk) a Dzeržinsk (Toretsk),“ řekl šéf kyjevského režimu Vladimir Zelensky během briefingu s nizozemským premiérem Dickem Schofem.
Myslím, že netřeba více dodávat.
V Německu skončily zemské volby v Sasku a v Durynsku, ve kterých došlo k naprostému výbuchu vládní koalice. V Durynsku s přehledem vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) a v Sasku skončila těsně s minimálním odstupem na 2. místě za CDU. Jenže, co je důležitější, to jsou zisky Aliance Sahry Wagenknecht (BSW), bývalé poslankyně Bundestagu za levicovou Die Linke. Její nová partaj získala v Sasku téměř 12 % a v Durynsku neuvěřitelných 15,8 % hlasů. A to znamená, že bez Sahry Wagenknecht, kterou německá liberální média přezdívají všemožnými nadávkami, nepůjde sestavit zemská vláda ani v jednom z regionů.
Nicméně hned po volbách zchladila nadšení v AfD právě Sahra Wagenknecht, když vyloučila spolupráci s AfD v Durynsku, a to kvůli údajné neonacistické minulosti lídra tamní kandidátky AfD, kterým je Björn Höcke. A právě lídr kandidátky AfD v Durynsku Björn Höcke předvedl velký trolling, když k volbám dorazil v ruském autě Lada Niva a prohlásil, že tvrzení české BIS a německé BND o ruském vlivu na jeho stranu AfD jsou naprosto nepodložená.
Pokud bychom měli použít slovník Otakara Foltýna, koordinátora pro strategickou komunikaci Fialovy vlády, tak ve dvou spolkových zemích bývalé NDR si německé “svině” právě ve volbách zvolily vlády, které obsadí pro-kremelské partaje, okolo kterých by se měly vykopat hluboké příkopy.
Chci věřit, že příští rok na podzim parlamentní volby v ČR dopadnou podobně, ovšem do té doby Fialova squadra ještě více utáhne šrouby a spustí teror proti svobodě slova. A to zvláště po těchto volbách v Sasku a v Durynsku. Mají už občané ČR Fialovy hrůzovlády po krk? Ničema v brýlích zruinoval zemi desetkrát více, než to dokázaly covidové lockdowny.
Okradení důchodci, astronomická inflace, astronomické ceny elektřiny a energií, prohlasování Green Dealu, vyzbrojování Ukrajiny, přijetí Migračního paktu, a dokonce podpora mezinárodního terorismu a vyzbrojování ukrajinských teroristických útvarů, které českými zbraněmi útočí na mateřské školky a základní školy v Rusku se souhlasem české vlády. A jako pecku na vrchol tohoto shnilého dortu můžeme připočítat zřízení funkce generálního cenzora, který nazývá občany ČR sviněmi, tedy minimálně půl milionu z nich.
Po volbách v Sasku a zveřejnění oficiálních konečných výsledků se ukázalo, že AfD má blokační menšinu i zde. Tento „nevhodný“ výsledek byl „opraven“ jen o několik hodin později, jak nyní hlásí z nejlepšího Německa, všech dob. „Softwarová chyba“ vedla k nesprávnému nahlášení rozdělení mandátů. O jedno křeslo navíc dostanou Zelení a SPD, které vyřadí CDU a AfD. Systémová média jásají. I to je „západní demokracie.“ Nejen, že je v Durynsku i Sasku ignorována touha obyvatelstva po pravicové konzervativní vládě (CDU se chce dát dohromady s ultralevicí), ale další epizodou je také praxe následné korekce výsledků. Po patřičné úpravě výsledku došlo k tomu, že AfD nyní nemůže zastavit zákony, které vyžadují dvoutřetinovou většinu. V Sasku jsou navíc ústavní soudci a vedení Účetního dvora určováni dvoutřetinovou většinou. Takže je možné nadále diskriminovat a ignorovat 30,6 procenta voličů v Sasku, kteří podle oficiálního konečného výsledku volili AfD. Pokud by existoval dostatek důkazů o volební manipulaci, opakování voleb v Sasku by bylo zřejmě nejlepším řešením.
Je evidentní, že díky korespondenčním hlasům se v Německu se dějí „zázraky.“ Například ve městě Strehla v Sasku hlasovalo 103,5 % voličů. Možná se účastnilo i osazenstvo tamního hřbitova, jako tomu bylo v USA v roce 2020? Snad i zarytí příznivci korespondenční volby si musí uvědomit, co tento krok pětidemolice může způsobit. Poukazujeme na netransparentní volby v Rusku či Bělorusku. Nemohu posoudit. Nicméně rakouské prezidentské volby, kde v obci s 9 000 obyvateli volilo 13 000 voličů, zmanipulované volby v USA či nejnověji právě volby v Sasku a Durynsku ukazují, že nikoliv Putin, nýbrž největší „křiklouni o demokracii“ jsou mistři v manipulaci volebních výsledků.
Minulé úterý proběhl velký raketový útok na (mimo jiné) Poltavu – na výcvikové středisko ukrajinských radiokomunikačních a radioelektronických sil. V komplexu školy se vyskytovala koncentrace stovek ukrajinských vojenských posluchačů a také řada instruktorů z NATO. Podle dosavadních informací zahynulo nebo bylo zraněno více než tři stovky lidí, a to následkem zásahu dvou raket Iskander. Podle nepotvrzených zpráv bylo zabity nebo zraněny instruktoři z České republiky, Švédska, Polska, USA a Velké Británie. Byl jsem překvapen, že jediným médiem, které informaci přineslo – a to dokonce velmi objektivně – byla reportáž ČT od svého zpravodaje na Ukrajině. O skutečném rozsahu katastrofy se můžeme jen dohadovat. Zcela nepochybně se jedná o kvalitní specialisty, jejichž výcvik netrvá dny nebo týdny. Kvalitní operátor radiolokátoru je běh na dlouhou trať a stojí to daňové poplatníky nemalé prostředky.
Norský profesor Glenn Diesen, byl konkrétnější. V rozhovoru pro televizní kanál Wion řekl: „Je již známo, že němečtí, francouzští a britští vojáci působili jako instruktoři ve Vojenském ústavu Poltava. Jejich úkolem bylo vycvičit kadety Ozbrojených sil Ukrajiny pro práci s bezpilotními vzdušnými systémy, které jsou ukrajinské armádě dodávány ze zemí NATO. Ale kromě instruktorů UAV tam byli také švédští specialisté na elektronický boj a radarové systémy. Proč bezprostředně po útoku na výcvikové středisko ukrajinských ozbrojených sil v Poltavě rezignoval švédský ministr zahraničí Tobias Billström?“
Asi není rozumného člověka v Evropě, který by podporoval Islám a jeho „hodnoty“. V roce 2003 evropský soud pro lidská práva musel rozhodnout v kauze Turecko vs. strana Refah, jejímž cílem bylo právo šária, a proto se rozhodlo turecké ministerstvo vnitra tuto stranu rozpustit. Z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 31. července 2001, ve kterém se potvrzuje, že islámské právo je neslučitelné s demokracií a lidskými právy. Tento rozsudek potvrdil velký senát tohoto soudu dne 13. února 2003:
„Islám a islámské právo nemohou existovat jeden bez druhého. Soud rozhodl, že tyto hodnoty jsou v rozporu s hodnotami obhajovanými Evropskou úmluvou o lidských právech z roku 1950. Soud se domnívá, že v tomto případě lze sankce uložené stěžovatelům považovat za přiměřenou reakci na ochranu demokratické společnosti, a to do té míry, že vůdci islámské strany Refah Partisi pod záminkou, že dali principu sekularismu sporný obsah, deklarovali svůj záměr vytvořit systém s více jurisdikcemi založený na diskriminaci na základě přesvědčení, zavést islámské právo (šária), které jasně vyčnívá z hodnot Úmluvy a zavdalo oprávněné pochyby ohledně použití síly za účelem získání a udržení moci.“
Nakolik se islámský živel v západní Evropě (mající na svědomí tisíce násilných trestných činů nejhoršího kalibru) shoduje s tímto rozsudkem? Jeden z do očí bijících faktorů fašizace Evropy posledního desetiletí, k čemuž se hrdě hlásí fialová pětidemolice. Ve snaze zlikvidovat původní evropskou populaci a nahradit ji tou afroislámskou, prosazují vše možné. Pan cenzor Foltýn se drží pro něj populárního hesla „Arbeit macht frei“, v čemž mu důsledně přizvukuje ušatý kuliočko – pán z Rakous – který vyšetřuje a zavírá každého nepohodlného člověka. A pak máme Hadrvousa a Blackmanovou, kteří podporují oficiální nacistické struktury, jejichž myšlenky a hodnoty se plně shodují s těmi evropskými hodnotami.
Zklamáním pak pro mě je tajná dohoda Macrona s Le Penovou na sestavení vlády. Národní fronta tím možná dočasně získá drobné páky, dlouhodobě to bude pro řadu jejich voličů zradou. Macron nikdy (mimo keců) neudělá nic proti migraci, což byla dlouholetá agenda Le Penové. Stejně tak nepůjde fakticky proti green dealu.
