Byť někteří lidé v souvislosti s krokem vsetínských radních mluví jako o zavádění totalitních praktik, v některých zemích na západ od nás je plošný či částečný zákaz používání mobilů ve školách nařízen celostátně.
V souvislosti se školstvím se v současné době píše a debatuje hlavně o tom, kolik peněz vybojuje ministr Bek pro svůj resort v rozpočtu pro příští kalendářní rok, a zda tato částka bude stačit na splnění slibů, které Fialova vláda učitelům i nepedagogickým pracovníkům opakovaně dala. Je tu však i jiné téma, kterému média nyní věnují mimořádnou pozornost: zákaz používání mobilů pro žáky vsetínských základních škol.
O plošném zákazu, platícím pro všechny základní školy, jejichž zřizovatelem je město Vsetín, rozhodli radní tohoto valašského města zhruba v polovině července. Vsetínský starosta Jiří Čunek přitom jejich rozhodnutí obhajoval slovy: „To, že používání mobilních telefonů dětem škodí, opakovaně potvrzují nejrůznější studie, dokonce díky nim víme, že 40 procent dětí má psychické problémy, k nimž významně přispívá nadměrné používání mobilů.“ (viz odkaz zde).
Jak je psáno i v článku na iDnes, názory na tento krok byly různé. Našli se jak lidé, kteří zákaz mobilů ve školách uvítali, tak i ti, kteří ho ohodnotili jakožto zpátečnický a v 21. století nesmyslný. Někteří dokonce argumetovali tím, že není v pořádku brát někomu majetek proti jeho vůli. Faktem však je, že v anketě u příslušného článku odpovědělo na otázku „Souhlasili byste se zákazem mobilu ve škole, kterou navštěvuje vaše dítě?“ 83 % hlasujících čtenářů kladně.
Někteří novináři nicméně pokračují v kritických článcích na adresu vsetínských zastupitelů, přičemž poukazují i na to, že zamykatelné skříňky, za které město zaplatí 155 tisíc korun, stále nebyly do některých vsetínských škol dodány, a tak jejich ředitelé museli najít provizorní řešení, spočívající například v tom, že jsou mobily žáků ukládány do speciálních krabic. Nicméně, jak je možno zhlédnout ve videoreportáži u článku na Aktuálně.cz, dle slov ředitelky jedné ze vsetínských ZŠ s tím nemá žádný rodič ani žádné dítě problém. A také všichni lidé, oslovení v reportáži reportérkou CNN Prima News, hodnotí takový krok pozitivně.
Byť někteří lidé v souvislosti s krokem vsetínských radních mluví jako o zavádění totalitních praktik, v některých zemích na západ od nás je plošný či částečný zákaz používání mobilů ve školách nařízen celostátně. Například v Itálii jsou od letošního školního roku mobily ve třídách zakázány – s výjimkou tabletů, povolených učiteli (viz odkaz zde). V Nizozemsku platí od letošního roku zákaz používání mobilů a chytrých hodinek dokonce i na středních školách (viz odkaz zde). Kompletní zákaz používání mobilů ve školách, včetně jejich odkládání do zamykatelných skříněk, se pak chystá zavést i Francie.
A jaký je na používání mobilů ve školách můj názor coby středoškolského učitele s více než třicetiletou praxí? Včera jsem se vrátil z adaptačního kurzu pro třídu prvního ročníku, kde jsem třídním učitelem. Dvoudenní pobyt v jednom kempu na Hodonínsku byl fajn, k vzájemnému seznámení určitě prospěl. Nicméně jsem měl smíšené pocity z toho, když jsem v době osobního volna navštívil některou z chatek a téměř všichni kluci (mám třídu technického oboru, kde jsou samí kluci) seděli či leželi na posteli a koukali do mobilu. A je myslím škoda, že už je zřejmě pryč doba, kdy si žáci nebo studenti na výletech či kurzech šli v době volna třeba zakopat nebo zapinkat s balonem, případně si na chatce zahráli karty, šachy či jinou společenskou hru. Tak, jak tomu bylo za našich dob…
Tím neříkám, že jsem pro úplný zákaz používání mobilů ve školách včetně přestávek, nicméně ve vyučovacích hodinách by povolovány být neměly (samozřejmě vyjma případů, kdy učitel žákům v rámci výuku chce ukázat nějakou užitečnou aplikaci). Beru ale, že na každé škole či v každém regionu na to mohou být názory různé, a proto moc nerozumím tomu, proč se nyní v médiích věnuje tolik pozornosti tomu, jak k zákazu mobilů přistoupili na školách ve Vsetíně. Podle mého názoru je totiž v současném školství řada podstatnějších problémů, které by si pozornost médií zasloužily mnohem víc.
