Ruský velvyslanec v Radě bezpečnosti OSN varoval západní velmoci, že pokud začnou na ruské vnitrozemí padat západní rakety, bude NATO ve válce s Ruskem! Vasilij Nebenzja naznačil, že Rusko by v takovém případě v odvetě udeřilo na země NATO a nikoliv na Ukrajinu! Podle Kremlu povolení už vydala Velká Británie i USA! Tajně!
Rusko podle všeho dosáhlo bodu tzv. mezního zenitu, z něhož už není možné dál ustoupit a Vladimir Putin ve čtvrtek varoval [1], že pokud začnou na Rusko dopadat západní rakety, bude to znamenat otevřenou válku NATO s Ruskem. Toto konstatování v pátek zopakoval v Radě bezpečnosti OSN Vasilij Nebenzja, ruský velvyslanec v OSN.
Ten ale pronesl navíc děsivou poznámku, že západ již se nebude moci vymluvit ze zodpovědnosti a svalit vinu na Kyjev. Nebenzja v další části projevu celou poznámku rozvedl s tím, že Rusko by na takový úder raketami již neopovědělo odvetou proti Ukrajině. Neřekl proti komu by Rusko odvetu provedlo, ale to ani nemusel říkat, vyplynulo to z kontextu. Nepřímo tím byl řečeno, že odveta by směřovala přímo na země NATO, na velitelská a řídící centra. V takovém okamžiku bychom stáli na počátku vypuknutí III. sv. války.
!function(r,u,m,b,l,e){r._Rumble=b,r[b]||(r[b]=function(){(r[b]._=r[b]._||[]).push(arguments);if(r[b]._.length==1){l=u.createElement(m),e=u.getElementsByTagName(m)[0],l.async=1,l.src=“https://rumble.com/embedJS/ubrzme“+(arguments[1].video?‘.’+arguments[1].video:“)+“/?url=“+encodeURIComponent(location.href)+“&args=“+encodeURIComponent(JSON.stringify([].slice.apply(arguments))),e.parentNode.insertBefore(l,e)}})}(window, document, „script“, „Rumble“);
Rumble(„play“, {„video“:“v5cidb9″,“div“:“rumble_v5cidb9″});
Země NATO by “zahájily otevřenou válku” s Ruskem, pokud by Ukrajině dovolily použít zbraně dlouhého doletu, řekl [2] Nebenzja v pátek Radě bezpečnosti OSN. “Pokud takové rozhodnutí padne, znamená to, že země NATO začínají otevřenou válku proti Rusku,” řekl vyslanec Moskvy. “V takovém případě budeme zřejmě nuceni přijmout určitá rozhodnutí se všemi důsledky pro západní agresory.” “Letové řešení těchto raketových systémů mohou naprogramovat pouze jednotky NATO. Ukrajina tuto schopnost nemá. Nejde o to, aby Kyjev mohl zasáhnout Rusko zbraněmi dlouhého doletu, ale o to, aby Západ rozhodoval o cílení.“
Blinken a Lammy v Kyjevě již tlumočili Zelenskému souhlas s palbou britských raket na Rusko
Rusko považuje za nepodstatné, že technicky by spoušť stiskli ukrajinští nacionalisté, vysvětlil Nebenzja. “NATO by se přímo zapojilo do vojenské akce proti jaderné mocnosti. Myslím, že nemusím vysvětlovat, jaké důsledky by to mělo,” řekl. USA a jejich spojenci zavedli určitá omezení pro použití svých zbraní, aby mohli tvrdit, že se přímo neúčastní konfliktu s Ruskem, a přitom vyzbrojují Ukrajinu v hodnotě 200 miliard dolarů. Několik západních médií v čele s britským The Guardian informovalo [3], že omezení by mohla být zrušena tento týden, kdy Kyjev navštívili americký ministr zahraničí Antony Blinken a britský ministr zahraničí David Lammy. Rusko opakovaně varovalo Západ před takovým postupem.
Britský premiér Keir Starmer a americký prezident Joe Biden se v pátek setkali a britská média informovala, že Bílý dům na svém postoji nic nezmění a nedá Ukrajině povolení k použití amerických raket dlouhého doletu proti Rusku, nicméně Velká Británie toto povolení Ukrajině udělí, přičemž již ve středu unikly informace, že povolení již bylo vydáno. Pokud by se ukázalo, že USA nedovolí střílet své rakety na Rusko, ale Londýn by souhlas vydal, potom by skutečně raketové údery na Rusko byly čistě evropskou záležitostí, což by znovu vedlo k hlubší bezpečnostní eskalaci evropského kontinentu.
Nosatý Londýn, stejně jako v roce 1938 v Mnichově, zatáhne Evropu do války s Ruskem, zatímco USA to budou zpoza buku zase sledovat?
Znovu by se ukázalo, že USA prvoplánově zůstávají pozadu a nechtějí se do eskalace osobně zapojovat, ale na druhé straně nijak nebrání evropským zemím v této eskalaci. Prostě by se znovu potvrdilo, že cílem je likvidace Evropy a její zničení podle předobrazu I. a II. sv. války, kdy samotného území USA se ani jedna z těchto válek netýkala. Z obou válek ale USA profitovaly, především z té druhé. Kreml už ve středu uvedl [4], že se domnívá, že Washington již dal Ukrajině souhlas k úderům na cíle uvnitř Ruska pomocí raket dlouhého doletu dodávaných USA, ale učinil tak tajně.
“Všechna tato rozhodnutí již byla s největší pravděpodobností učiněna, lze to předpokládat s vysokou mírou pravděpodobnosti,” řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. “V tuto chvíli média pouze provádějí informační kampaň s cílem formalizovat rozhodnutí, které již bylo učiněno,” tvrdil. Peskov varoval, že Moskva zareaguje odpovídajícím způsobem, pokud západní spojenci Ukrajiny zmírní omezení pro použití zbraní dlouhého doletu k zasažení cílů hluboko na ruském území, ačkoli neupřesnil, co by tato odpověď mohla znamenat. Jeho poznámky následovaly po komentářích amerického prezidenta Joea Bidena, který uvedl, že jeho administrativa “řeší“, zda Kyjevu povolit použití zbraní dlouhého doletu, když na Ukrajinu přijeli jednat o této otázce nejvyšší američtí a britští diplomaté.
Kreml má informace, že Kyjev již dostal souhlas ke střílení raket dlouhého doletu na Rusko od Velké Británie, i od USA
Ukrajina lobbuje za povolení používat armádní taktické raketové systémy (ATACMS), které dodávají Spojené státy a které mohou zasáhnout cíle až do vzdálenosti 300 kilometrů, k úderům hluboko v Rusku, ale podle listu Politico [5] zvažuje Pentagon i dodávku raket AGM-158 JASSM s doletem 320 km, ale varianta ER (Extended Range) má dolet 1 000 km. Jedná se o snadno škálovatelnou raketu s možností přidání palivové nádrže až pro 3x delší dolet.
Biden sice od ruské invaze v plném rozsahu vyjádřil Ukrajině silnou podporu, zároveň však dal jasně najevo, že se chce vyhnout přímému konfliktu mezi USA a Ruskem, které jsou obě jadernými mocnostmi. Peskov však ve středu obvinil Washington a jeho evropské spojence, že se nedokázali distancovat od toho, co podle něj představuje jejich přímé zapojení do války na Ukrajině. “Každý nový krok zvyšuje míru tohoto zapojení,” odpověděl Peskov na otázku, zda by zrušení omezení dálkových úderů proti Rusku mohlo vést k širšímu konfliktu se Západem.
Začátkem tohoto roku daly Spojené státy Ukrajině zelenou k použití zbraní dodávaných Západem proti ruským silám při přímém nasazení za hranicemi. Peskov uvedl, že povolení ukrajinských úderů na ruském území by dále ospravedlnilo vojenské akce Moskvy, která tvrdí, že ruská invaze na počátku roku 2022 byla reakcí na západní podporu Ukrajiny.
Kreml je podle všeho na základě zpravodajských informací již informován, že USA i Velká Británie již souhlasy se střílením západních raket na Rusko vydaly, protože ta reakce Kremlu i velvyslance Ruska v Radě bezpečnosti OSN potvrzuje, že karty již byly vyneseny a leží na stole, takže mediální tance Bílého domu o tom, že žádné povolení nebylo vydáno, jsou podle všeho jen zastíracím manévrem a zřejmě snahou o uklidnění domácího publika a především Američanů, kteří za dva měsíce budou volit prezidenta.
Spuštění paleb britských a amerických raket na Rusko necelé 2 měsíce před začátkem amerických voleb se jeví jako akt šílenství, anebo zoufalství
V této chvíli přiznání Bílého domu, že povoluje střílení raket na Rusko, by asi mnoho voličů v USA vyděsilo. Takže to vypadá tak, že to skončí na bedrech Londýna, který jako jediný dovolí střílet rakety na Rusko, ale USA budou jako mimo. Jenže, vzhledem k tomu, že v britských raketách Storm Shadow jsou americké součástky a americké řídící systémy, bude Londýn potřebovat tichý souhlas Washingtonu. A nedovolit Ukrajině rakety dlouhého doletu, to by v této chvíli bylo považovánu za zradu Kyjeva a ústupek Rusům. Dá se proto očekávat, že Londýn povolení vydá na své rakety Storm Shadow, které budou padat na Rusko.
Odveta Ruska se potom bude očekávat proti evropským zemím NATO. A mezitím se USA budou dívat. Pokud ruská odveta nepřijde, nebo by byla slabá, tak USA změní názor a rovněž vydají souhlas se střílením svých raket na Rusko. Takhle je to podle všeho připravené. Nejprve se ukáže, jak Rusko zareaguje na britské rakety dopadající na Rusko, a potom se uvidí dál, co Američané.
Šílenství kolektivistů je motivováno odvrácením potupné porážky ve válce o Ukrajinu. A snaží se porážku odvrátit eskalací a střílením raket na Rusko i za cenu zatažení NATO do války s Ruskem. Karibská krize v roce 1962 byla ve srovnáním s tímto jenom slabým čajíčkem. Prostě zapadčiky vsadili všechno na porážku Ruska, a když Rusko nechce padnout, zkusí střílet na Rusko raketami a zkusí i zatažení NATO do konfliktu. Jejich heslo: Válka, nebo nic!
-VK-
Šéfredaktor AE News
