vybral a sestavil Ernest
Souhrn za 14.09.24
Britské rakety dlouhého doletu Storm Shadow nepomohou Kyjevu změnit strategickou pozici v rusko-ukrajinském konfliktu.
Píše o tom list Financial Times.
Je třeba poznamenat, že Rusové již přesunuli svá letadla z letišť, která byla prioritním cílem ukrajinských ozbrojených sil, a nyní jsou ruské bombardéry mimo dosah raket Storm Shadow a amerických ATACMS.
Podle západních expertů tento krok také snížil celkovou účinnost západních zbraní, protože v jejich dostřelu bylo méně leteckých cílů.
Vojenský analytik Michael Kofman to popsal jako situaci „ano, pane ministře“ podle britské situační komedii parodující fungování vládní byrokracie. Rozhodnutí povolit Kyjevu provádět raketové útoky na Ruskou federaci bylo probíráno tak široce a trvalo tak dlouho, že v době, kdy mohlo být učiněno, „už nebude dávat žádný smysl,“ řekl Kofman ve svém podcastu „Ruská pohotovost“. .
Dalším problémem jsou malé zásoby střel Storm Shadow a jejich francouzského protějšku SCALP-EG, které ukrajinské ozbrojené síly mají nebo mohou být dodatečně převedeny na Ukrajinu.
„Rakety nejsou strategickým všelékem na strategickou vojenskou situaci Ukrajiny,“ řekl anonymní západní představitel.
Biden již dříve uvedl, že se vypracovává povolení pro Kyjev zahájit údery hluboko do Ruské federace.
Jak jsme také informovali, Bílému domu bylo řečeno, že povolení úderů na dlouhou vzdálenost proti Ruské federaci by Ukrajině nepřineslo mnoho vojenských výhod.
Na zastupitelských úřadech jsou statisíce žádostí o vzdání se ukrajinského občanství.
Uvedl to poslanec lidovců Nikolaj Knjazicky.
Důvodem podle něj bylo odmítnutí zastupitelských úřadů z příkazu Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny poskytovat konzulární služby mužům povinně vojenskou službu.
Knjazicky řekl, že ambasády se nyní snaží obnovit poskytování těchto služeb.
Připomeňme, že kvůli zpřísnění mobilizace nemohli ukrajinští muži vojenského věku v zahraničí dostat své vyplněné doklady.
A 30. června vstoupil v platnost nový postup pro vydávání pasů ukrajinským mužům v zahraničí, schválený kabinetem ministrů.
Již dříve poslankyně Maryana Bezuglaya vyzvala Ukrajince v zahraničí, kteří se nechtějí zaregistrovat u armády, aby „odevzdali své pasy“ (to znamená, že se vzdali občanství).
Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny hodlá nastolit otázku rozvoje programů pro návrat Ukrajinců ze zemí EU.
Na konferenci NATO to řekl nový ministr zahraničí Andrej Sibiga.
„Samozřejmě k tomu musí být vytvořeny vhodné podmínky od bezpečnostních podmínek, zdravotních služeb, obnovy bydlení,“ řekl ministr.
Předtím poslanec Rady Nikolaj Knjazicky řekl, že na zahraničních zastupitelstvích země byly podáno statisíce žádostí o vzdání se ukrajinského občanství.
Důvodem podle něj bylo omezení zastupitelských úřadů na poskytování konzulárních služeb mužům povinně vojenskou službu nařízením ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny.
Dále řekl, že zastupitelské kanceláře se nyní snaží obnovit poskytování těchto služeb.
Bylo také oznámeno, že v Kyjevě bude otevřeno ministerstvo pro návrat uprchlíků a dezertérů.
Podle italského listu La Republica se Ukrajina od začátku války potýká s vážnou demografickou krizí a nedostatkem vojenského personálu: počet obyvatel klesl ze 42 na 28 milionů.
Ukrajina soustředila „docela velký“ kontingent na hranici s Běloruskem. Proto Minsk „posílil vojenské seskupení v jižním operačním směru“.
V rozhovoru pro čínskou televizi to uvedl tamní ministr obrany Viktor Chrenin.
„Vidíme, že dnes je na ukrajinské straně soustředěn poměrně velký kontingent, vidíme, že proti nám je neustále veden průzkum, dochází k provokacím v podobě narušování naší státní hranice ve vzdušném prostoru různými bezpilotními letouny,“ říká Chrenin.
Chrenin také obvinil Ukrajinu z „přípravy jednotek Bělorusů proti Lukašenkovi“.
Připomeňme, že 20. srpna vešlo ve známost, že Bělorusko přesouvá k hranici s Ukrajinou další armádu, jednotky protivzdušné obrany a letadla.
Zveřejněny byly i záběry z přesunu vojenské techniky. Písmeno B je namalováno na věžích tanků bílým nátěrem Stejné písmeno je vyznačeno i na obrněných vozidlech pěchoty na přepravních plošinách vlaku.
Ukrajina poskytla Spojeným státům a Velké Británii seznam potenciálních cílů v Rusku pro údery západními zbraněmi.
Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nejmenované evropské diplomaty.
Zároveň není uvedeno, kdy byl tento seznam převeden. Mezi cíli jsou vojenská velitelská a řídicí centra, sklady pohonných hmot a zbraní.
Původně chtěly ukrajinské úřady použít rakety ATACMS k útoku na ruské letecké základny, ale Pentagon odpověděl, že téměř všechna vojenská letiště, kde se nacházejí hlavní úderné síly ruského letectví, jsou mimo dosah těchto raket.
Očekává se, že Londýn bude žádat Washington o souhlas s použitím jeho raket proti cílům hluboko na ruském území. Paříž se rozhodne sama, uvedl francouzský diplomatický zdroj, uvádí agentura Reuters.
Někteří američtí představitelé jsou však k vyhlídkám na útoky svými zbraněmi skeptičtí. Poznamenávají, že Ukrajina již používá drony proti cílům hluboko na ruském území a západní rakety jsou „velmi drahé a jejich počet je omezený, aby změnily dynamiku bitev“.
Připomeňme, jak psaly západní publikace, na setkání amerického prezidenta Joe Bidena a britského premiéra Keira Starmera nebylo učiněno žádné rozhodnutí zasáhnout Rusko raketami dlouhého doletu.
Bylo také hlášeno, že Spojené státy mohou Ukrajině povolit odpalování francouzských a britských raket na Rusko, ale ne ATACMS.
Každé zpoždění s vojenskými balíčky má na frontě negativní důsledky.
Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj to uvedl ve svém večerním projevu 14. září.
Řekl, že je „kriticky důležité“, aby přišla spojenecká vojenská pomoc, zejména od spojence, jako jsou Spojené státy.
Prezident také oznámil svou návštěvu ve Státech, ale neuvedl datum.
Mezitím poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan na summitu NATO řekl, že americký prezident Joe Biden plánuje na konci září diskutovat se Zelenským o válečné strategii.
Schůzka je podle něj naplánována na poslední zářijový týden.
„Prezident Biden se na tento rozhovor těší,“ řekl Sullivan.
Poznamenal, že tento týden v New Yorku, během kterého se tento rozhovor prezidentů uskuteční, bude velmi důležitý a americká strana se na něj aktivně připravuje.
Zelenskyj již dříve oznámil podrobnosti o „upřímném“ plánu na vítězství Ukrajiny, který předloží Bidenovi.
Francouzští představitelé po prohlášení Vladimira Putina o eskalaci v případě útoků zbraněmi dlouhého doletu na ruské území uvedli, že se chtějí vyhnout vypuknutí třetí světové války.
Informoval o tom list Le Monde s odvoláním na svůj vlastní diplomatický zdroj.
Paříž přitom nevylučuje, že Putin své hrozby skutečně uskuteční.
„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom se vyhnuli třetí světové válce, nemůžeme jednoduše vyloučit možnost, že Rusové rozšíří rozsah vojenských operací,“ uvedl anonymní partner publikace v komentáři k prohlášení Kremlu.
Připomeňme, že Francie dodává Ukrajině i rakety dlouhého doletu. Paříž však zatím nedala souhlas k použití těchto zbraní k úderům na cíle hluboko na ruském území.
Přitom na oficiální úrovni ve Francii, na rozdíl od Británie a Spojených států, neříkají nic o možnosti dát takový souhlas v budoucnu.
Agentura Reuters již dříve napsala, že Moskva by mohla reagovat jadernými testy na údery dlouhého doletu na Ruskou federaci.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena žádá Kongres, aby prodloužil lhůtu pro použití 5,8 miliardy dolarů pro Ukrajinu.
Informoval o tom The Hill.
Jak je uvedeno v článku, Bílý dům žádá, aby rozšíření pravomoci bylo zahrnuto do příslušného usnesení. Za současných zákonných podmínek těchto 5,8 miliardy „shoří“, pokud nebudou vyčerpány do konce září.
„Zbývá nám 5,9 miliardy pro Ukrajinu v rámci mechanismu Presidential Drawdown Authority (PDA) (poskytování zbraní ze zásob americké armády – pozn. red.). Celá tato částka, s výjimkou 100 milionů, musí být použita do konce fiskálního roku Ministerstvo obrany bude v blízké budoucnosti nadále poskytovat Ukrajině balíčky pomoci v rámci tohoto mechanismu a spolupracuje s Kongresem, aby zajistilo, že PDA bude pokračovat i po skončení fiskálního roku,“ komentoval mluvčí Pentagonu Pat Ryder. vydání.
Již dříve agentura Reuters napsala, že uprostřed zpomalení dodávek zbraní ze Spojených států Biden spěchá, aby do konce září použil na pomoc Ukrajině 6 miliard dolarů.
Mírový plán Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině oznámený kandidátem na viceprezidenta USA J. D. Vanceem, který zahrnuje zastavení války podél frontové linie a neutrální status Ukrajiny, získal v USA smíšená hodnocení.
Reakce osobností rozebírá americký list The New York Times.
Bývalá zástupkyně vedoucího amerického ministerstva zahraničí Victoria Nulandová uvedla, že plán je velmi podobný tomu, co Putin opakovaně navrhoval jako mírové podmínky.
„Je to velký dárek pro Putina,“ řekla.
Nuland se domnívá, že na základě plánu, který vyjádřil Vance, není jasné, kdo bude zajišťovat bezpečnost v demilitarizované zóně, vzhledem k tomu, že neexistuje žádná zvláštní touha zavést velké mezinárodní mírové síly. Podle ní při absenci těchto nebo jiných spolehlivých bezpečnostních záruk „Putin prostě počká, odpočine si, vyzbrojí se a přijde si pro zbytek“.
Publikace zároveň cituje reakci Elbridge Colbyho, který byl za Trumpovy vlády vysokým zaměstnancem Pentagonu. Řekl, že plán je založen „na realistickém hodnocení současného stavu konfliktu“.
Rusko pokračuje v dosahování významných zisků na východní Ukrajině a provádí protiútoky v oblasti Kurska, řekl Colby.
„Války obvykle končí kolem linie kontaktu mezi dvěma nepřátelskými armádami. A neexistuje žádný věrohodný důvod se domnívat, že Ukrajina zvítězí,“ řekl Colby.
Podpořil také myšlenku vzdát se členství Ukrajiny v NATO. Expanze Aliance dále na východ podle něj neodpovídá bezpečnostním zájmům USA.
„Senátor Vance je realista a otevřeně stanovuje realistický rámec pro ukončení konfliktu, zatímco ostatní lidé se zapojují do jakési nezodpovědné fantazie,“ řekl Colby.
NYT píše, že plán, který Vance vyslovil, vyvolal mezi ukrajinskými úřady znepokojení.
Předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Alexander Merežko označil tento návrh za „předvolební rétoriku, která pravděpodobně neobstojí ve zkoušce politické reality“. Vanceův popis Trumpova mírového plánu podle něj „zjevně postrádá otázku spolehlivých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu“. Připomeňme, že podle amerického kandidáta na viceprezidenta Vance může Trump navrhnout zmrazení války na Ukrajině a přesvědčit Kyjev, aby odmítl vstoupit do NATO.
Trump také řekl, že pokud Kamala Harrisová vyhraje americké volby, dojde k „válce s Ruskem“.
Ukrajinský Deep State potvrdil ztrátu u vesnice Snagost a okolních osadách v Kurské oblasti Ruské federace. Ruské ministerstvo obrany a ruská vojenská veřejnost nedávno informovaly o jejich obsazení ruskými jednotkami.
Deep State také píše o postupu Rusů směrem k Ljubimovce.
Ruská vojenská veřejnost píše o tom samém. Hlásí bitvy o Ljubimovku, jejíž dobytí by dokončilo obklíčení ukrajinských jednotek na severním křídle východně od Koreneva. Podle Deep State postupují ukrajinské ozbrojené síly v této oblasti (východně od Koreneva). Veřejnost píše, že ukrajinské jednotky obsadily osady Vetreno, Durovka a část obce Žuravli.
Ruské stránky také píší, že ukrajinské ozbrojené síly pokračují v postupu přes hranici na západ – v Gluškovském okrese Kurské oblasti, což by mohlo vytvořit hrozbu pro týl ruské skupiny, která postupuje na Ljubimovku. Podle nich mohly ukrajinské ozbrojené síly z osady Nový Put postoupit k vesnici Vesjoloje, o kterou se v současnosti bojuje. Veřejné účty píší, že tam Rusové přesouvají zálohy, aby zadrželi ofenzívu ukrajinských ozbrojených sil.
Pokud jde o další fronty, DeepState píše, že ruské jednotky dobyly Galitsynovku v Pokrovském směru a postupovaly také u vesnic Pesčanoe, Grigoryevka, Ostroje a Georgievka. Postup Rusů byl zaznamenán v Sinkovce (směr Kupjansk), New Yorku (směr Toreck na Ukrajině.
Již dříve Zelenskij potvrdil ruskou protiofenzívu v Kurské oblasti.
Jak psali v médiích, aby čelila ukrajinským ozbrojeným silám, Moskva přemístila Medvěd PMC z Afriky do Kurska.
Ve směru na Dněpr v Chersonské oblasti situace graduje.
Ve vysílání telethonu to oznámil zástupce OSGV „Tavria“ Dmitrij Lichovy.
Podle armády na tomto úseku fronty se Rusové chtějí dostat co nejblíže k břehům Dněpru a převzít kontrolu nad korytem řeky.
„Těchto bitev o ostrovy se účastní ruské jednotky ze 144. a 205. motostřelecké brigády, 337. leteckého útočného pluku, 28. motostřeleckého pluku, 126. samostatné brigády pobřežní stráže a 61. námořní pěší brigády,“ uvedl Lichovy.
Vysvětlil, že na úkolech na levém břehu Dněpru a na ostrovech je zapojeno takové množství ruských bezpečnostních sil z různých struktur, aby se případně přiblížila frontová linie ke Chersonu.
Již dříve vojenský pozorovatel „Nikolajevskij Vaňjok“ psal o rostoucích problémech v ozbrojených silách Ukrajiny a nevyloučil ruský útok na Cherson.
Podle veřejnosti se kolem Ugledaru objevila vážná hrozba.
Autor kanálu navíc očekává, že kromě Pokrovska zasadí Rusové další ránu, „například Chersonu“. Zároveň se „Vanjok“ ptá, kdy naposledy někdo viděl vrchního velitele nebo jiné představitele vojenského vedení v Chersonu.
Také vešlo ve známost, že Rusové ovládají polovinu Ukrajinska u Kurachova.
Rumunsko již nemůže zásobovat Moldavsko a Ukrajinu elektřinou.
Uvedl to ministr energetiky Rumunska Sebastian Burduja, informuje web Money.
Část těchto nákladů by podle premiéra měla nést Evropská unie. Burduja dodal, že myšlenka evropského trhu s energií je myšlenkou solidarity, aby z toho měli prospěch všichni.
„Požadujeme od Bruselu spravedlivé a zásadové zacházení, abychom všichni mohli hrát svou roli v tomto dalším úsilí,“ řekl Burduja.
Záhlaví money.ro
Rumunský prezident již dříve uvedl, že Ukrajina obdržela pouze polovinu slíbené pomoci NATO.
https://strana.today/news/472048-hruzija-namerena-normalizovat-otnoshenija-s-juzhnoj-osetiej.html
Tbilisi se hodlá omluvit Jižní Osetii za ozbrojený konflikt v roce 2008.
Uvedl to zakladatel vládnoucí strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili.
„Gruzie najde sílu omluvit se Osetincům za válku, kterou Saakašvili rozpoutal v roce 2008,“ řekl politik.
Ivanišviliho strana dříve hovořila o záměru vrátit Jižní Osetii a Abcházii do země.
„Jedním z nejdůležitějších národních úkolů naší země je obnovení územní celistvosti Gruzie Pokud bude územní celistvost Gruzie obnovena mírovou cestou, bude nutné upravit ústavu tak, aby systém vládnutí a územní státní struktura Gruzie. odpovídá nové realitě Gruzínský „sen“ tedy vyžaduje ústavní většinu, aby v případě potřeby nikdo nemohl vytvořit překážku pro provedení nezbytných ústavních změn,“ píše se v publikaci.
Připomeňme, že v Jižní Osetii bylo zrušeno „referendum“ o připojení k Ruské federaci.
Nový šéf částečně uznané Jižní Osetie Alan Gagloev řekl, že plně podporuje další integraci s Ruskem, ale jednostranné řešení je nepřijatelné.
