Pro KOSU: Řezníček z Brna
Tento týden jsem byl vyřídit na radnici povolení k našim shromážděním, až do konce roku.
Už mě tam za ty dva roky znají, takže se nemusím ani představovat.
Tentokrát ale chtěli do žádosti upřesnit účel našeho shromáždění, který uvádíme jako boj za mír.
To nestačilo a musel jsem specifikovat, jaký mír máme na zřeteli.
Zkrátka před slovo mír musí být nějaké přídavné jméno.
Tak jsem uvedl že bojujeme za světový mír a byl pokoj.
Dnes svítilo 21. světlušek, tím dvacátým prvým byl mladý muž z Dánska.
Žije v Kodani, otec je původem Čech, proto se jmenuje Sokol, ale český neumí, tak jsme se s ním dorozumívali anglicky.
Jede na studijní pobyt do Rumunska na sedm měsíců.
Celou dobu s námi pobyl, protože také jako my, nechce válku.
Dnes nám v Brně pršelo, ale nebyl to nijaký prudký liják.
Protest se obešel bez nějakého incidentu, ten mě čekal až při cestě domů.
Se svým velkým transparentem Nechceme válku budím trochu pozornost a lidé mi vyjadřují sympatie i nevoli.
Dnes jeden starší pán s obrovským německým ovčákem byl tak rozčílen z mého transparentu, že řvouce na mě, na zastávce šaliny (brněnsky tramvaj), že jsem prorusský aagent, vyhrožoval, že na mě pustí svého psa.
Z toho psa šel fakt strach…
Kdyby pustil, tak bych teď určitě nepsal tyto řádky, ale čekal bych na ošetření v Úrazové nemocnici Brno.
Nakonec dobře vše dopadlo a dá-li Bůh příští týden se zase sejdeme k protestu.
Začínáme dvacátý třetí měsíc protestu.
Zdravíme všude tam, kde se svítilo!
V Olomouci se nás dnes sešlo pět( minulý týden jsme byli čtyři). Probrali jsme volby, odejití Pirátů( některých ). Lipavský zřejmě změní kabát a zůstane. To je asi tak z deštivého Olomouce všechno.
