Japonská armáda se začala zajímat o výstavbu prvních výsadkových jednotek až v roce 1941, inspirováni nebývalým úspěchem německých výsadkářů v Belgii o rok dříve. Za tímto účelem měly být transformovány jak pěší jednotky, tak i obrněná technika pro jejich podporu. Vzhledem k absenci kluzáků (byly teprve konstruovány), bylo možné výsadkové tanky převážet pouze v rozebraném stavu. V Japonsku se ale inspirovali prací slavného amerického inženýra Johna Waltera Christieho (1865-1944), který vytvořil modely tanku osazeného křídly, schopný se snést přímo na bojiště. V tomto směru se ale inspirovali i v SSSR, konkrétně Oleg Konstantinovič Antonov (1906-1984) navrhl létající tank A 40 KT postavený na základě již zavedeného lehkého tanku T-60.
Japonci se vydali cestou konstrukce zcela novou, byť připomínající lehký tančík typ 2592. Byl však hranatější, podvozek měl pět párů pojezdových kol malého průměru, dvou nosných válečků, předního hnacího kola a zadního napínacího kola. Hmotnost se snížila ze 7,2t na pouhých 2,8t. Pohon zajišťoval vzduchem chlazený čtyřválec Micubiši o výkonu 50 hp (37,28 kW) při 2400 ot/min. Typ 3 Ku-Ro (Sora-Sha), 特三号戦車 クロ, dosahoval na silnici rychlosti až 43 km/h. Výzbroj představoval kanón ráže 37 mm nebo kulomet ráže 7,7×58mm Arisaka. Ve věži se nacházel velitel obsluhující zbraně a ve věži pak seděl řidič, ovládající stroj jak na zemi, tak i ve vzduchu. Křídla byla namontovány na bocích trupu ve střední části a po přistání mohla být snadno odstraněna. Ocas ve tvaru T byl namontován na příhradový nosník. Tank měl být tažen za středními bombardéry Micubiši G4M nebo G3M a následně přistát na bojišti. Problematickým se ukázalo být vyřešení tuhosti podvozku, aby vydržel zrychlení při startu i přistání. Problémy byly rovněž s ovládáním za letu, nedostatečným pancéřováním (patrně i na japonské poměry) a samotným výcvikem řidičů/pilotů. Vznikl i poněkud jiný návrh označovaný jako Maeda Ku-6 (Kuro-Sha), ale ten se liší jen jiným systémem křídel (nad trupem). Práce postupovaly velmi pomalu a model byl představen teprve v roce 1943. Byť v lednu 1945 vznikl i prototyp, byly další práce ukončeny s koncem války.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
