Spisovatel Conan Doyle napsal jeden příběh detektivní, který se jmenoval „Znamení čtyř“. Neobjevuje se nyní v naší politice „znamení čtyř“ také?
Používání číslovek pro označení nějakých „třídních nepřátel“ je hojné, časté a závisí to většinou na povaze kultury a politických dějin té které země.
Já si ještě pamatuji „gang šesti“, který pak byl později zredukovaný na „gang čtyř“ nepřátel Mao Ce-tunga, který končí svou existenci záhadnou smrtí předpokládaného nástupce Maa, generála čínské armády, a pravděpodobně i ženy, předpokládané regentky po smrti Velkého vůdce. Ale také v jiných místech světa vždycky bylo číslo, nebo numerická symbolika používaná k tomu, aby někdo mohl být označen jako nepřítel lidu nebo „přítel šťastného života lidu“ pod nějakým novým panovníkem, vladařem nebo diktátorem.
Gangsterská kultura…
Ono to souvisí s tím, co bych si troufl nazvat „gangsterská politická kultura“ nebo „gangsterská mentalita některých politiků“, která je tak dokonale vykreslená v těch Puziho a Coppolových filmech a scénářích amerického kmotra italského původu z rodiny Corleone. V nich je několik politických sloganů, které platí dodnes. Je tam ta pověstná fráze „Neberte to osobně, je to jenom politika!“, ze které ten oslovený okamžitě usoudí, že se jedná o jeho život.
A tak by mě nikdy nenapadlo, že ji uslyším i v českém prostředí, v České televizi, kde jeden z diskutujících, když komentuje poslední události okolo těch dramatických záležitostí digitalizace stavebního řízení, říká „Neberte to osobně, je to jenom politika!“.
Přitom mu vypadne ve slově politika ten fakt, že zákon byl přijat v parlamentu Poslaneckou sněmovnou, schválen senátem, byť s připomínkami, a podepsán prezidentem republiky. Takže vše prošlo řádným procesem zákonodárným a najednou se ukázalo, že do něj zasahovali nějací kmotři a slovy pana ministra zahraničí věcí dokonce i „komouši“, kterých je třeba se zbavit. To je velkým obloukem návrat k těm americkým kmotrům a jde o to, jestli už to vlastně není tak daleko, že už je to i u nás skutečností.
