Dezoláti všech zemí, spojte se!

Miloše Zemana všichni podcenili. Mnozí si mysleli  (a někteří spíš doufali),  že se blíží jeho konec. Při jeho posledním pobytu v nemocnici to s ním opravdu nevypadalo moc nadějně. Pochybná životospráva a pití a cigarety tuto domněnku silně podporovaly. Fámy o pravděpodobně posledních dnech nebo dokonce hodinách šířili všemi kanály i někteří jeho ‘političtí kolegové’. To se teda sekli. Na Zemanových 80. narozenínách to vypadalo jako na mezinárodní konferenci k situaci ve střední Evropě. S tím, že pozvaní prezidenti, ex-prezidenti a předsedové vlád se dostavili dobrovolně, a jak se zdá, dokonce s potěšením. Vypadá to, že se dobře bavili, a co je ještě horší zpráva pro pana Foltýna, že si většinou i dobře rozuměli – přesto, že šlo o sedánek dezolátů z různých zemí i různých politických uskupení. Tudíž hrozí nebezpečí, že by se obdobné akce pro velký úspěch mohly opakovat. Příští sjezd dezolátů by se mohl konat třeba v Bratislavě, Budapešti nebo v Bělehradu.

Zdá se, že společné přání zrušit greendeal, ukončit ukrajinskou válku a zastavit příliv migrantů do Evropy se šíří mnohem rychleji, než si pan Foltýn, pan Fiala i jejich panička Ursula byli schopni představit. On se ten bacil nezávislosti šíří i jinde – ve Francii, Itálii, Holandsku..Ale jak prohlásil Miloš Zeman, na svoje narozeniny si chtěl pozvat nejenom kolegy, ale hlavně přátele. Přesto se z jeho oslavy vyvinula akce, která nejenom kompletně zastínila dosavadní, (bohužel českou vládou zlikvidovanou) spolupráci V4, ale ukázala zcela nové možnosti politických aktivit. Proč nespojit příjemné s užitečným? Zdá se, že v současné době není důležitá oficiální příslušnost politiků k té či oné straně – u Zemana byly zastoupeny téměř všechny – rozhodující je společný protest proti diktatuře Bruselu, resp. Washingtonu a obnova pravomocí národních vlád. Umožnit opět jejich vlastní rozhodování – bez diktátu, vyhrožování, vydírání a bez sankcí ze strany paní Lajnové, kterou nikdo nevolil.

Zdá se tedy, že Miloše Zemana jsme špatně odhadli. Nejenom, že neřád neumřel, ale vypadá to, že se znovu politicky aktivuje. Na závěr jeho mezinárodního sedánku pod záminkou oslav 80. narozenin Zeman slíbil, že neodchází, ale že se naopak vrací. A svému publiku vzkázal, že se nemá bát projevit nespokojenost.

P.S. Kdo měl možnost sledovat politickou kariéru M. Zemana, mohl si všimnout, že na rozdíl od současných českých vládních politiků měl k dispozici to, co jim bohužel zoufale chybí: inteligenci a odborné znalosti. V případě potřeby zvládnul  spatra i několikahodinovou odbornou ekonomickou  přednášku pro studenty, poslance, nebo i obecný lid – nejenom doma, ale i v zahraničí. Byl první český prezident zvolený přímou volbou, takže ho nevolil parlament, ale národ. Byl  předsedou Poslanecké sněmovny, předsedou vlády a prezidentem republiky. Nebál se vyjadřovat svoje stanoviska, a to někdy i ta nepopulární. Nemusíme s ním ve všem souhlasit, ale jeho aktuální přínos ke změně evropské politiky stojí určitě za zmínku.