Situace na frontě
Ukrajinské zdroje uvádějí, že Rusové za posledních 24 hodin dobyli dvě vesnice – Želannye Pervoje v Doněcké oblasti a Stelmachovku v Luganské oblasti. Uvádí to ukrajinský vojenský telegramový kanál Deep State.
Želanoje Pervoje se nachází v severní části „kapsy“, kterou se snaží odříznout ruské jednotky v oblasti řeky Volčja – nutí ukrajinské ozbrojené síly k ústupu na její západní břeh. Navíc dnes řada ruských vojenských veřejných stránek informovala, že ukrajinské jednotky se začaly stahovat z celého území na východ od řeky Volčij aby nebyly obklíčeny kvůli postupu ruské armády na západ.
Ukrajina stažení jednotek z východního břehu Volčij nepotvrdila.
Na jih – východ od Kurachova – Rusové postoupili v Maksimilianovce, o kterou v poslední době bojují.
Ruské ministerstvo obrany dnes zároveň oznámilo dobytí vesnice Zoryanoye Pervoje v Doněcké oblasti. Na mapách žádná taková osada není, ale v oblasti Kurachovo je prostě Zoryanoye. Ruské veřejné stránky již označily tuto vesnici za kontrolovanou Ruskou federací.
Ale podle ukrajinských map je pod plnou kontrolou ukrajinských ozbrojených sil a přibližně dva kilometry od ruských pozic.
Mezitím Ukrajinci na sociálních sítích masivně informují o zmizení svých příbuzných a přátel, kteří bojovali ve 152. brigádě na Pokrovském směru.
Jedna z Ukrajinek tak nahrála na TikTok video, ve kterém uvedla, že její 51letý otec, který byl mobilizován v červenci, sloužil u 152. brigády. Ztratil se pokrrovském směru kde skončil po pouhých třech týdnech výcviku.
Cituje zprávy od jiných příbuzných, kteří pátrají po jejich pohřešovaných milovaných. Říká, že všichni byli posláni „s nulou“ bez zkušeností a s nedostatečným výcvikem.
Nyní o nich příbuzní nemohou získat žádné informace ani od brigád, ani od TCC, které je volalo.
Podobných zpráv o hromadně pohřešovaných vojácích bylo za poslední týden mnoho, a to jak u 152. brigády, tak u řady dalších jednotek. O stejném problému píše i bývalý poslanec Mosijčuk, který uvedl, že obdržel zprávy o hromadném zmizení vojenského personálu 152. brigády.
Oficiálně se velení ukrajinských ozbrojených sil k těmto prohlášením nevyjádřilo.
Pojďme na sever. Výše zmíněná Stelmachovka, jejíž dobytí Rusy oznámil Deep State, se nachází v Luganské oblasti podél řeky Žerebec, kterou bránily ukrajinské ozbrojené síly.
Soudě podle mapy DS Rusové překročili řeku a plánují postupovat na jih od ruského výběžku v oblasti Pesčany – pravděpodobně pokrývají boky hlavního průlomu do řeky Oskol, což je hlavní cíl Ruské federace v roce v tomto sektoru fronty. Soudě podle map ukrajinské i ruské vojenské veřejnosti, ruské jednotky v jedné z oblastí již téměř dosáhly Oskolu.
Včera ukrajinské velení oznámilo, že ruské jednotky vstoupily na východní okraj Torecka. Jak informovala tisková tajemnice OTU „Lugansk“ Anastasia Bobovnikovová, bitvy se svádějí o každý vchod.
„Situace se neustále mění – buď obsadíme jejich palebné body, nebo někde zničí naše, ale neustále obnovujeme jejich pozice a snažíme se vrátit to, co útočníci zajali, a nedovolíme jim postupovat,“ dodala.
Přitom podle mapy ukrajinského veřejného Deep State jsou Rusové už v centru Torecka a dobyli třetinu města. Ukrajinský vojenský důstojník Stanislav Buňatov potvrzuje, že ruské jednotky útočí na centrum města a „pokoušejí se rozšířit svou zónu vlivu směrem k severovýchodní části města a obejít aglomeraci“.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí vesnice Zolotaja Niva mezi městy Ugledar a Velikaja Novoselka. Ukrajina to nepotvrdila – na mapě Deep State je vesnice zcela v šedé zóně. Ukrajinská armáda ale včera ohlásila masivní útok na vesnici.
Zolotaja Niva je poslední velká osada před Velikoj Novoselkoj z východu. Ruské jednotky již podnikly pokusy postoupit k tomuto městu z jihu – od Staromajorského.
Velikaja Novoselka se nachází na jihu Doněcké oblasti nedaleko hranic se Záporožím. Město je v podstatě „bránou“ pro zahájení ofenzivy z východu ve směru na Záporoží. Také postup zde na sever – směrem ke Kurachovu – by mohl vytvořit hrozbu obklíčení pro celou skupinu ukrajinských jednotek, která se nachází v prostoru od Ugledaru po Kurachovo.
Vrátit dezertéry. Nesplnitelný úkol?
Rada včera navrhla změnu zákona o dezerci během války – ještě více usnadnit lidem, kteří opustili svou jednotku, vrátit se do služby.
Navrhuje se, aby vojenský personál, který poprvé opustil svou jednotku bez povolení, ale vrátil se a vyjádřil svou připravenost sloužit, byl znovu zařazen do vojenské služby nejpozději do 72 hodin od tohoto okamžiku s obnovením platů a dalších výhod.
Již dříve Rada dekriminalizovala dezerci a samovolný útěk, které byly spáchány poprvé; tento zákon vstoupil v platnost na začátku září. Nyní jej chtějí učinit ještě „humánnějším“.
Důvodem je podle všeho rozšířená dezerce z armády. Potvrzují to oficiální údaje, podle nichž se počet dezercí a odchodů z armády na Ukrajině v roce 2024 mnohonásobně zvýšil.
Jak se uvádí v odpovědi Nejvyššího státního zastupitelství na žádost Rady pro veřejnou bezúhonnost, za osm měsíců letošního roku bylo zahájeno 29 984 řízení pro neoprávněné opuštění jednotky a 15 559 pro dezerci. V prvním roce války bylo takových případů 6 641, respektive 3 442, tedy nárůst obou ukazatelů byl přibližně pětinásobný.
Dezerce v armádě prudce vzrostla po přijetí již zmíněného zákona, píše Vladimir Bojko, novinář sloužící v řadách ozbrojených sil Ukrajiny.
„Pouze z mé vojenské jednotky v srpnu až září 2024, po provedení změn v trestním zákoně Ukrajiny, polovina vojenského personálu dezertovala z počtu, který opustil službu bez povolení za posledních 2,5 roku a každý týden jich přibývá. K čemu sloužit, když nemusíš sloužit a nic se za to nestane?“ – píše Bojko.
Bojko se domnívá, že to již vedlo ke ztrátě desítek osad, včetně Ugledaru. A předpovídá, že nový návrh zákona, který navrhuje nevyřazovat dezertéry z vojenské služby, situaci s dezercí a ztrátou osad ještě zhorší.
„Vzhledem k tomu, že dezertéři budou považováni za přítomné ve službě (byť bez žoldu), vytvoří to na papíře iluzi, že bojové vojenské jednotky jsou obsazeny. Co se týče důsledků tohoto šílenství, jsou zřejmé: v říjnu až listopadu několik desítek tisíce dalších vojáků dezertují z fronty a dalším pevnostním městem bude Pavlograd,“ říká Bojko.
Uvádí číslo 170 tisíc dezertérů od začátku války. To znamená více než pět tisíc každý měsíc. Pokud ale vezmeme v úvahu, že se letos zvýšil tok dezercí, pak bude s největší pravděpodobností v tuto chvíli měsíční údaj vyšší.
Proč ukrajinští vojáci opouští své jednotky v takovém počtu právě teď?
Hlavním důvodem je zřejmě maximální příliv do armády za celou dobu války těch, kteří v ní sloužit nechtějí a aktivně se snažili nespadnout pod mobilizaci, ale přesto v ní skončili.
Právě v roce 2024 se mobilizace prudce zintenzivnila – jak ve formě „busifikace“, tak na úrovni zákona. Jiné faktory války, které mohly ovlivnit rozhodnutí jít AWOL, byly přítomny již dříve – například postup Rusů na frontě nebo jejich převaha v určitých typech zbraní.
Další iniciativou Rady k tématu mobilizací, je zavedení slevy na placení pokut za porušení vojenského registračního řádu. Včera se objevila odpovídající informace.
Navrhuje, aby porušovatelé mohli dobrovolně zaplatit pokutu s 50% slevou – 8,5 tisíce hřiven.
Připomeňme, že kdo neaktualizoval své údaje do 18. července, je považován za porušovatele a může být pokutován. Rada jim nabízí, že když nebudou čekat, až TCC udělí pokutu, ale polovinu z ní zaplatí sami, aby mohli využívat vládní služby tam, kde jsou potřeba aktualizované údaje. Například ekonomická rezervace, když bude dostupná.
Tento návrh zákona navíc objasňuje fungování nepřítomných předvolání:
1. Dokument uvádí, že vrácení rozhodnutí TCC s poznámkou o nedoručení nebo odmítnutí přijetí je důvodem pro udělení pokuty v nepřítomnosti bez sepsání protokolu.
To znamená, že po vrácení rozhodnutí bude TCC moci okamžitě vystavit pokutu.
2. Je prokázáno, že výpis z rejstříku „Obereg“, který dříve soudy někdy nepřijímaly, lze považovat za důkaz o tom, že osoba neaktualizovala své přihlašovací údaje.
3. Případ může být projednán mimo jiné v místě, kde je osoba registrována u armády, nebo v místě, kde byla identifikována.
4. Pokuta má být uhrazena do 30 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení, poté podléhá nucenému výkonu. To znamená, že rozhodnutí TCC bude zasláno exekutorovi, který bude moci okamžitě zahájit exekuční řízení, obstavit účty neplatiče a učinit další předepsaná opatření.
V předvečer Ramsteinu
Již tento týden, v sobotu 12. října, se v Německu bude konat setkání skupiny Ramstein o vojenské pomoci Ukrajině. Tentokrát tam přijedou hlavy států, což zdůrazní osobitost jednání.
Pravda, nebude tam klíčový prezident – Biden.
Podle Bloombergu se den předtím chystali Scholz, Biden, Starmer a Macron diskutovat o Ukrajině v Berlíně, a pak i o Ramsteinu, kde by navíc byli lídři asi 20 států včetně Itálie, Polska a Kanady. Budou diskutovat o vojenské a finanční pomoci Kyjevu, „způsobech, jak zajistit spravedlivý a udržitelný mír pro Ukrajinu“.
Dnes však vyšlo najevo, že Biden odložil svou cestu do Německa kvůli silnému hurikánu Milton, který se blíží ke Spojeným státům, uvedl Bílý dům.
Očekávání od setkání jsou proto značně rozporuplná.
Ukrajina čeká na schválení Zelenského „plánu vítězství“ a veřejně to deklaruje. Samotný plán je stále tajný. Ale soudě podle rétoriky západních médií se maximální program pro Kyjev skládá ze dvou bodů – „dlouhého dosahu“ a jasnějších vyhlídek na vstup Ukrajiny do NATO.
Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by s tím spojenci souhlasili – zvláště vzhledem k tomu, že se schůzky nezúčastní americký prezident.
Mimochodem, dnes Kancelář prezidenta oznámila, že druhý listopadový mírový summit, jak oznámily ukrajinské úřady, se neuskuteční.
Západní tisk stále častěji píše o tom, že Spojené státy a jejich partneři diskutují nikoli o způsobech eskalace války a prudkém zvýšení pomoci Ukrajině, ale spíše o modelech ukončení konfliktu. Deník Financial Times včera zveřejnil další materiál na toto téma /najdete na dnešní Kose – pozn.vlk/.
Publikace ve svém úvodníku napsala, že ve Spojených státech a v „kyjevských koridorech“ mění cíle války a jsou nakloněni vyjednávat s Ruskem o zastavení bojů podél frontové linie.
Zda bude tato výzva vyslyšena, se ale teprve uvidí. I když, soudě podle reakce Ruska, berou možnost zvýšení pomoci Ukrajině – zejména vydáním povolení k ostřelování na dlouhé vzdálenosti – vážně. Ruský ministr zahraničí Lavrov dnes řekl, že pokud Západ dá Ukrajině svolení k tomu, Moskva se o tom dozví a „začnou platit odvetná opatření“.
Připomeňme, že Ruská federace nedávno změnila svou jadernou doktrínu, která obsahovala klauzuli, že útok nejaderné mocnosti na Rusko s podporou jaderných mocností je považován za jejich společný útok na Ruskou federaci. Rusko také hrozí, že začne předávat rakety jemenským Húsíům.
Analyzovali jsme, jak realistické je obecně ukončit válku podél frontové linie a přijmout zbývající území Ukrajiny do NATO.
Obecně si úkoly zahájení jednání a udělení povolení k dalekonosným úderům na Ruskou federaci, jak jsme již psali, odporují. Údery neovlivní průběh války natolik, aby přiměly Putina vyjednávat o podmínkách Ukrajiny. Z politického hlediska je ale dost významné, že by to pro něj vytvořilo situaci, že by „ztratil tvář“, kdyby vstoupil do nějakých jednání. Údery proto pravděpodobně ještě více přitvrdí jeho pozici a navíc značně napnou vztahy mezi Ruskou federací a Západem až k hrozbě přímé srážky (alespoň na to jsou z Moskvy všechny přímé narážky). V takových podmínkách nebude čas na vyjednávání.
Neexistují ani důkazy o tom, že by Ukrajina byla připravena stáhnout svůj hlavní požadavek – stažení ruských jednotek k hranicím z roku 1991. Kyjev o tom naopak zvěsti neustále popírá.
Ohledně teze, že Putin nebude souhlasit s zastavením bojů podél frontové linie, jelikož si klade mnohem ambicióznější cíle (kontrola celého území Doněcké, Luganské, Záporožské a Chersonské oblasti, např.), pak nikdo nemůže říci určitě, zda se chce Kreml pokusit zabrat „ maximum“, nebo se spokojí se „vrabcem v hrsti“ (již dobytá území). Navíc rizika dlouhé války pro Ruskou federaci jsou také velká.
Ale i když Putin přestat nechce, přimět ho, aby přestal bojovat podél frontové linie, je mnohonásobně jednodušší úkol než přimět ho ke stažení ruských jednotek k hranicím z roku 1991. Navíc země BRICS – Brazílie a Čína – jsou také pro co nejrychlejší ukončení války. A pokud s tímto konceptem budou souhlasit i Ukrajina a Západ, pak se budou moci pokusit ovlivnit Kreml prostřednictvím Číňanů a Brazilců.
Ale opakujeme, neexistuje žádný spolehlivý důkaz, že Kyjev a současná americká administrativa jsou připraveni zastavit válku podél fronty. Existuje více důkazů, že Ukrajina stále doufá, že zopakuje průběh války z roku 2022 – vyčerpat ruské jednotky v obranných bitvách a poté přejít do útoku. Je však velkou otázkou, zda je tento cíl reálný a zda se pozice Ukrajiny (a tedy její vyjednávací pozice) ještě nezhorší.
