Podle exkluzivní zprávy Rakouského zpravodajského serveru Freilich tvoří v mnoha Německých spolkových zemích více než 50 procent vězňů cizinci, přičemž náklady na ně dosahují 2 miliard eur ročně.
Již v polovině července Německá státní média SWR informovala, že v jižní spolkové zemi Bádensko-Württembersko tvoří poprvé více než polovinu všech vězňů cizinci. V současné době činí toto číslo 50,8 procenta. Freilich se rozhodl prozkoumat situaci v dalších Německých spolkových zemích a zjistil, že i v pěti dalších je ve věznicích více než 50 procent cizinců.
Spolkovou zemí s nejvyšším podílem cizinců je Hamburk s 57,8 procenta.
Jiné spolkové země, jako například Severní Porýní-Vestfálsko, které je nejlidnatější spolkovou zemí Německa, sice nedosahují 50 procent, ale i tak je jejich podíl velmi vysoký – 40,4 procenta. Mezi nejčastější pachatele patří Turci, Poláci, Syřané, Maročané a Rumuni. V Bavorsku, druhé největší spolkové zemi podle počtu obyvatel, tvoří 51,1 procenta vězňů cizinci, což zahrnuje 4 965 cizinců.
Je důležité poznamenat, že tyto statistiky nezahrnují osoby s migračním původem. Neexistují například údaje rozlišující mezi etnickými Němci a obyvateli Blízkého východu narozenými v Německu. Údaje pouze ukazují, zda má pachatel Německý pas, nebo ne. Jiné státy, například Dánsko, mají přesně zpracované údaje o kriminalitě nejen cizinců, ale také druhé generace Dánských občanů s cizím původem, přičemž tyto údaje ukazují, že tato generace má vyšší míru kriminality než první generace.
V Hesensku tvoří 51,4 % vězeňské populace cizinci, což odpovídá 2 245 vězňům. Největší skupiny pocházejí z Alžírska a Maroka, ale mezi další nejpočetnější skupiny patří podle ministerstva spravedlnosti Turci, Rumuni a Afghánci.
K 22. červenci 2024 se v Berlíně nacházelo 2 024 zahraničních vězňů, což představuje 56,4 % z celkového počtu, který činí 3 588 osob. Mluvčí sdělila serveru Freilich, že největší skupinu tvoří Poláci, Turci, Srbové a Gruzínci.
V Brémách, nejmenší spolkové zemi, činil počet uvězněných cizinců 56 procent.
Ostatní spolkové země, zejména ty s menším podílem cizinců, vykazují nižší počty: Dolní Sasko s 37,6 procenta vězňů tvořených cizinci, Porýní-Falcko s 33,9 procenta, Sasko s 43,2 procenta, Šlesvicko-Holštýnsko s 34,6 procenta, Braniborsko s 36,8 procenta, Sasko-Anhaltsko s 21,4 procenta, Sársko s 30,7 procenta a Meklenbursko-Přední Pomořansko s 22,1 procenta.
Nejnižší podíl zahraničních pachatelů má Durynsko, které představuje 15,9 procenta z celkového počtu 1072 vězňů, i když Freilich upozorňuje, že tento údaj pochází ze starších zdrojů.
Rostoucí náklady a volání po reformě
Freilich upozorňuje, že „ubytování vězňů představuje značnou zátěž pro státní pokladnu a daňové poplatníky. Ukazují to i výpočty provedené v rámci výzkumu. Pro všechny spolkové země dohromady činí celkové náklady na ubytování vězňů přibližně 4,137 miliardy eur ročně, z čehož přibližně 1,815 miliardy eur připadá na zahraniční vězně v nápravných zařízeních 16 spolkových zemí.“
Podle strany Alternativa pro Německo (AfD) tato čísla odrážejí neúspěšnou politiku předchozích stran.
„Asi 15 procent lidí žijících v Německu jsou cizinci. Jejich podíl mezi podezřelými, odsouzenými a vězni je však neúměrně vysoký. Oficiální čísla opět dokazují, že migrační politika předchozích stran zcela selhala,“ uvedl zástupce mluvčího parlamentní frakce AfD pro vnitřní politiku Martin Hess, který byl 27 let také policistou v Bádensku-Württembersku.
„To, co zde zažíváme, je záměrné zneužívání naší bezpečnosti vládou, která se neustále ukazuje jako naprosto neschopná.“
Podle Hesse zlepší bezpečnostní situaci pouze obrat o 180 stupňů v migrační politice, který AfD požaduje již několik let.
„Proti narůstající kriminalitě cizinců musíme konečně rázně zakročit, a to i z finančních důvodů, protože každý vězeň je obrovskou zátěží pro státní kasu, a tedy i pro daňové poplatníky,“ dodal. „Kromě toho se musí stát běžnou praxí důsledné vyhošťování nelegálních přistěhovalců, abychom jim zabránili v páchání trestné činnosti. Reemigrace totiž znamená bezpečnost. Již není přijatelné, aby občané byli zklamáni těmi, kdo jsou na odpovědných politických pozicích.“
Podle údajů je stejný problém i v dalších zemích, včetně Rakouska, kde 47,2 % všech vězňů tvoří cizinci, z toho 1 884 ze zemí EU a 3 038 ze zemí mimo EU.
Roční kriminální statistika Rady Evropy o vězeňské populaci pro rok 2023 uvádí, že 27 procent všech vězňů v EU má zahraniční původ; tyto údaje však rovněž nezaznamenávají migrační původ občanů. Navíc jsou tyto údaje zkresleny zahrnutím národů Střední a Východní Evropy, které mají ve srovnání se Západoevropskými zeměmi velmi málo cizinců.
V Lucembursku tvoří 77,7 % obyvatelstva cizinci, zatímco ve Švýcarsku je to 71 %.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
