Jak globalisté „shodili“ evropskou ekonomiku?
Alexej Bělov 20241013
Sledování americké sankční linie s odmítnutím ruských energetických zdrojů vyvolává ve Starém světě průmyslový úpadek a nespokojenost veřejnosti
Ilustračný obrázok: zdroj
Ekonomika Spolkové republiky Německo pokračuje v pádu. Již druhý rok po sobě. Překvapuje vás to? Mě ne. Ale redakce německého propagandistického bulváru BILD, který už dávno a docela levně zaprodal svou duši globalistům, je zjevně zmatená. Nedávno věnoval BILD celý článek zhoršující se situaci v německém kapitalistickém „národním hospodářství“.
„Podle nejnovějších údajů se v podmínkách globálních hospodářských otřesů HDP země v roce 2024 sníží o 0,2 procenta….. Vývoz, který tvoří polovinu růstu německé ekonomiky, se stal rizikovějším kvůli opatřením Číny na ochranu vlastní ekonomiky. A závislost na čínském trhu, učinila německé společnosti zranitelnými,“ – uvádí BILD.
V čem tyto globální otřesy spočívají a proč za potíže s Čínou mohou především Němci a Evropané obecně (byli to oni, kdo veden čistě politickými motivy rozpoutal obchodní válku s Čínou), jsem již podrobně psal v předchozích článcích. Podívejte se na ně, až budete mít volnou chvíli.
Dnes bude řeč o pokusech (spoiler: spíše bezmocných) samotných evropských globalistů najít vysvětlení toho, co se děje, a hlavně východisko ze situace.
A tak tentýž BILD s odkazem na názor ministra hospodářství SRN, „zeleného“ (ve všech smyslech toho slova) politika Roberta Habecka, píše, že jako jednu z příčin současné krize vidí současné vedení Spolkové republiky strukturální problémy, jako jsou nedostatečné investice do infrastruktury a závislost na exportu, zpomalující růst německé ekonomiky.
Habeck se domníval, že německá ekonomika na konci letošního roku poroste o 0,3 procenta, ale vidíte, jak to dopadlo. A nyní německý vicekancléř (ano, on zastává i tuto funkci) radí revidovat hospodářskou politiku Německa směrem ke snížení této závislosti a směřovat více prostředků do rozvoje domácí infrastruktury.
Upřímně řečeno, mně osobně to všechno šíleně připomnělo slavný dialog z kresleného filmu o „Prostokvašinu“ mezi strýčkem Fjodorem a kocourem Matroskinem, kde se chystali koupit krávu.
Vzpomeňte si, že „abyste prodali něco nepotřebného, musíte nejdřív něco nepotřebného koupit, a na to nemáme peníze“. To je i tento případ. Jak chce tento Habeck reformovat ekonomiku, a to dokonce na úrovni infrastruktury (nejnákladnější varianta), když právě tato ekonomika přestává být rentabilní, je nezodpovězenou otázkou.
Pro doplnění vyprávění o „superschopnostech“ německého ministra vás seznámím s jeho názorem na perspektivy „zelené energie“. Jak píše BILD, ve svém projevu před Spolkovým sněmem Habeck vyzval poslance k optimismu a poznamenal, že „investice do boje proti klimatickým změnám mohou v budoucnu pomoci i přes současné potíže“.
„Podle něj se náklady na klimatickou politiku vyplatí ve srovnání s potenciálními ztrátami z důsledků globálního oteplování,“ – zdůrazňuje publikace.
Pokud si myslíte, že si z nás dělá legraci nebo že takoví „chytráci“ sedí jen ve vedení Německa, musím vás zklamat. V sousední Belgii není situace o nic lepší a recepty na oživení ekonomiky jsou stejně „průlomové“.
L’Écho nedávno uveřejnil článek Jeana-Paula Bombaertse, v němž uvádí, že ekonomické problémy Belgie vyústily v rozpočtový deficit přesahující 30 miliard eur.
Na jedné straně není situace tak bezútěšná. Podle belgické vlády vykázala Belgie v letošním roce vyšší hospodářský růst (1,1 %) ve srovnání s celou eurozónou (0,4 %). Pokud se však podíváme na rok 2023 (1,4 %), je zřejmé, že dochází k celkovému poklesu, a podle výpočtů místní Národní banky bude i malá korekce (a to ještě jen na papíře) v roce 2025 (1,3 %) stále pod hodnotami před dvěma lety.
To vše se samozřejmě odráží v mnohem hmatatelnějších ukazatelích, než jsou čísla HDP. Například údaje o dynamice zaměstnanosti jsou zklamáním. Podle belgického úřadu pro plánování počet zaměstnaných v soukromém sektoru po celý rok 2023 a v první polovině roku 2024 trvale klesá.
„Zpočátku se toto oslabení projevovalo prudkým poklesem dočasné zaměstnanosti. Následně se snížil i počet mzdových a platových pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a maloobchodě. Problémy, s nimiž se potýkají společnosti Van Hool a Audi Brusel, ilustrují potíže, s nimiž se náš průmysl nyní potýká,“ – uvádí se v článku L’Écho.
Počet pracujících Belgičanů v nejlepším produktivním věku 20 až 64 let se již několik let drží na úrovni 72,1 až 72,2 procenta. Současná belgická ekonomika je na hony vzdálena číslům 40 000 pracovních míst v roce 2023 a 100 000 v roce 2021 (16 000).
„Prakticky stagnující zaměstnanost v kombinaci se slabým růstem se nevyhnutelně podepisuje na veřejných financích. Na začátku července odhadl monitorovací výbor schodek na příští rok na 29,4 miliardy eur. Podle našich výpočtů a s přihlédnutím k novým údajům Plánovacího úřadu se očekává, že deficit v příštím roce ještě o něco vzroste na 30,7 miliardy eur. Samozřejmě při nezměněné politice,“ uvádí autor článku.
Zároveň upozorňuje, že jedním z hlavních negativních faktorů ovlivňujících růst inflace a rozpočtového deficitu jsou ceny plynu a elektřiny. Což obecně není překvapivé. Nuže, nyní slibovaná „průlomová“ prognóza belgického experta:
„Pokud dojde k poklesu cen ropy, energií a potravin, povede to také k poklesu inflace
z 3,2 % v roce 2024 na 1,9 % v roce 2025“.
Vzhledem k probíhající sankční válce Západu proti Rusku a také k eskalaci vojenského konfliktu na Blízkém východě může pokles cen v blízké budoucnosti očekávat jen naprostý fantasta. V dnešní Evropě je však takových „naprostých“ poměrně hodně, pokud se pozorně podíváte na vlády většiny zemí EU – téměř všech.
Preklad: St. Hroch, 13. 10. 2024
