Budování nového světa „cihlu po cihle“
Alexej Bělov 20241017
Ilustračné obrázky: zdroj
Země BRICS, ŠOS a SNS pracují na mechanismu vytvoření soudní struktury, která by nahradila zdiskreditovaný Evropský soud pro lidská práva – ESLP.
Dnes bych rád hovořil o nadcházejícím summitu BRICS, který se bude konat 22.-24. října v Kazani. A navrhuji začít tím, že probereme kroky… Izraele.
Ne, židovský stát na rozdíl od mnoha jiných nepožádal o vstup do sílícího mezinárodního svazu a v dohledné době bychom takovou žádost měli sotva očekávat, ale právě kroky izraelského vedení (stejně jako jeho západních kolegů) dávají potřebný impuls a vážné důvody k tomu, aby se BRICS stal něčím mnohem víc než jen politickým a ekonomickým sdružením zemí, které nepatří k takzvanému kolektivnímu Západu.
Je dobře známo, že Izrael poměrně aktivně ignoruje rozhodnutí všech mezinárodních instancí, pokud mu nevyhovují. Od svého vzniku důsledně odmítá plnit všechny rezoluce OSN, které, jak se představitelům Izraele zdálo, neodpovídají jeho zájmům.
Přesto tyto spory nikdy nepřekročily rámec „právních válek“. V poslední době však Izrael de facto vyhlásil OSN skutečnou válku a vede ji za plného souhlasu svých západních a především amerických spojenců.
Nedávno tak izraelské úřady ostře kritizovaly zprávu vyšetřovací komise OSN pro Blízký východ, která obvinila izraelskou armádu z úmyslného ničení systému zdravotní péče v pásmu Gazy a špatného zacházení s palestinskými vězni.
To vše Tel Aviv označil za „zjevný pokus o delegitimizaci existence státu Izrael“.
A pak, během invaze do Libanonu, izraelská armáda ostřelovala sídlo OSN a misi Unifil v této zemi a zranila dva vojáky modrých přileb OSN. Očití svědci uvedli, že tank izraelské armády záměrně zasáhl pozorovací stanoviště OSN v Naqouře na jihu Libanonu.
Zpráva rovněž uvádí, že izraelská armáda ostřelovala základnu OSN a zasáhla bunkr s vojáky. Útok poškodil vozidla a komunikační systém.
Tento incident znovu dokazuje, že současný systém mezinárodních institucí nejenže není schopen zastavit mezinárodní konflikty nebo jim zabránit, ale sám se stal terčem arogantních západních agresorů.
To vše doslova nutí současné i budoucí členy BRICS ke hledání způsobů, jak vytvořit alternativní globální právní systém, a možná dokonce uvažovat o samotném BRICS jako o prototypu nové OSN.
Právě tato chmurná perspektiva pro OSN pravděpodobně stojí za plánovanou návštěvou generálního tajemníka organizace Antónia Guterrese v Kazani. Podle oficiální odpovědi kanceláře generálního tajemníka na pozvání organizátorů summitu „OSN očekává, že zde bude dosaženo důležitých dohod a bude dán potřebný impuls k tomu, aby byly realizovány cíle stanovené v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 a život na planetě se stal blahobytnějším a bezpečnějším“.
I bez Guterrese však současné zasedání v hlavním městě Tatarstánu slibuje, že bude skutečně významné. Jak řekl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov v předvečer summitu, „může se z toho stát nejambicióznější zahraničněpolitická událost, jakou kdy naše země hostila“.
„Pozvánky na summit byly zaslány 38 státům. Jsou to samozřejmě členské země a ty země, které chtějí s naší organizací spolupracovat. Svou účast již potvrdilo 32 zemí. Z těchto 32 zemí 24 zemí potvrdilo účast vedoucích představitelů, 8 zemí bude podle dosavadních údajů zastoupeno druhými nebo třetími figurami. To je celkem 32 zemí.“ – konec citátu.
Kromě deseti současných členů BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny, Jihoafrické republiky, Egypta, Íránu, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Etiopie – budou na nejvyšší úrovni zastoupeny: Turecko, Arménie, Bělorusko, Bělorusko, Bolívie a Mongolsko. Kromě toho se očekávají druhé a třetí osoby států, které již o členství v BRICS požádaly nebo se o ně teprve chystají požádat.
Podle Ušakova „BRICS postupně, ‚cihlu po cihle‘ buduje most k demokratičtějšímu a spravedlivějšímu světovému řádu, je to struktura, kterou nelze přehlížet“. (BRICS – v angličtině to zní jako „bricks“).
„Země této, zatím desítky, představují více než 30 % rozlohy Země, 45 % světové populace, přes 40 % veškeré těžby ropy a přibližně čtvrtinu světového vývozu zboží. Do roku 2028 bude HDP členských zemí BRICS v paritě kupní síly činit 37 % světového HDP. BRICS je prototypem multipolarity. O BRICS má zájem 34 zemí – buď o plné členství, nebo o určitou formu spolupráce. Summitu se tradičně zúčastní generální tajemníci OSN, ŠOS, SNS, EAEU, Svazového státu (Rusko-Bělorusko), prezident Nové rozvojové banky – řekl Ušakov.
Teprve v posledních dnech vyšlo najevo, že o členství v BRICS požádaly Sýrie a Kuba, zatímco srbský vicepremiér Aleksandar Vulin prohlásil, že případné rozhodnutí Srbska stát se součástí BRICS by mohlo být alternativou k dosavadnímu proevropskému kurzu.
„Srbsko se summitu BRICS v Kazani určitě zúčastní. Bylo by nezodpovědné, kdybychom nezkoumali všechny možnosti, včetně členství v BRICS. Pokud je BRICS atraktivní pro jiné země, jako jsou Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie nebo Turecko, proč by tomu mělo být jinak v případě Srbska? Není tedy pochyb o tom, že BRICS se stal skutečnou alternativou k EU.“
Vraťme se však k novému postavení BRICS jako mezinárodní struktury, která svým členům nabízí zdravou alternativu ke stávajícímu světovému řádu. Ruský aktivista v oblasti lidských práv Alexandr Brod pro Baltnews uvedl, že BRICS, ŠOS a SNS pracují na mechanismu vytvoření soudu, který by nahradil zdiskreditovaný ESLP.
„Byla založena Komise pro lidská práva na půdě SNS… V souvislosti s aktivním rozvojem BRICS se konalo právní mezinárodní fórum, na kterém se projednávaly společné mechanismy právní ochrany našich krajanů,“ zdůraznil právník.
Myslím, že je nesmírně důležité zdůraznit aktuálnost takové iniciativy. Jak uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, když před měsícem vystoupil na IX. právním fóru BRICS, které se konalo v Moskvě, systém moderního mezinárodního práva založený na cílech a principech Charty OSN prochází nejtěžší zkouškou pevnosti.
„Západ se nevzdává svých pokusů přizpůsobit mezinárodní právo k legitimizaci vlastní hegemonie a často ho nahrazuje alternativními a někdy právu velmi vzdálenými koncepcemi, zejména světovým řádem založeným na pravidlech… Objevil se nový fenomén, který s podporou Západu nabírá na síle – právní válka, nebo, jak ji sami Zápaďané nazývají, lawfare. Její podstatou, kterou neskrývají, je využívání mezinárodního práva a mezinárodní spravedlnosti jako nástrojů nátlaku na jiné státy, a to i v rámci hybridních válek vedených po celém světě. Proti Rusku je využívána celá řada orgánů mezinárodní justice. Patří mezi ně Mezinárodní soudní dvůr OSN, Evropský soud pro lidská práva, Mezinárodní trestní soud, Mezinárodní tribunál pro námořní právo a mezistátní arbitráže,“ – uvedl náš diplomat.
V důsledku toho, jak Rjabkov ve svém projevu správně podotkl, se dnes ve většinových zemích světa formuje jasné poznání, že za jednostrannými omezeními se skrývají snahy zachovat za každou cenu postupně ztrácející dominantní postavení Západu ve světové ekonomice a politice, taková opatření představují přímou výzvu systému mezinárodního práva a zavedeným mechanismům mezinárodního obchodu a hospodářské spolupráce.
Máme příležitost očistit stávající systém mezinárodních institucí od korozivního vlivu Západu a ochránit jej před deformací a zkažením? Tato otázka není v žádném případě planá. Na jedné straně existují příklady, kdy se i v rámci stávajících mezinárodních právních mechanismů podařilo zvítězit pravdě.
Podle Rjabkova není to tak dávno, co Rusko vyhrálo dva procesy u Mezinárodního soudního dvora OSN, v nichž Ukrajina pod záštitou Západu obvinila Rusko ze sponzorování terorismu (podpora DNR a LNR) a genocidy krymských Tatarů (boj proti buňkám mezinárodních teroristických organizací na Krymu). V obou případech byly argumenty našich oponentů uznány za neudržitelné, ne-li přímo lživé.
A přesto Rjabkov v závěrečné části svého projevu připouští, že „vliv Západu na Mezinárodní soudní dvůr ještě nedosáhl svého vrcholu“, ale to jen prozatím. Věřím, že nikdo nepochybuje o tom, že pokusy Západu zcela si podmanit OSN a všechny ostatní mezinárodní instituce budou pokračovat.
A pokud tomu tak bude, pak budeme muset vytvořit něco nového, co bude odpovídat realitě vznikajícího multipolárního světa, a ne zachraňovat to, co bylo vytvořeno během let postjaltinského světa.
A při řešení tohoto úkolu by BRICS měl právem hrát vedoucí roli – patřit právě k oněm „cihličkám“, které položí základy nového systému mezinárodních vztahů.
Preklad: St. Hroch, 17. 10. 2024
