Poslední takové oslavy proběhly 1. října 2024 poté, co Írán na Izrael odpálil stovky balistických raket. K oslavám došlo i přesto, že některé íránské rakety dopadly na palestinská území na Západním břehu Jordánu a jedinou obětí tohoto útoku se stal ironií osudu jeden Palestinec v Jerichu.
V jedné vesnici na Západním břehu Jordánu postavili Palestinci na oslavu íránského útoku na Izrael památník z ocasní části íránské rakety.
Podobné oslavy se na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a v řadě jiných zemí konaly i v dubnu, když Írán na Izrael poprvé zaútočil raketami a drony. Podle zprávy íránského deníku Tehran Times:
“V Ramalláhu i v dalších městech na okupovaném Západním břehu Jordánu to byla bezesná noc. V ulicích se shromažďovaly davy vzrušených Palestinců a radostně až do brzkého nedělního rána vzhlížely k obloze plné viditelných stop íránských raket.”
K největším oslavám došlo před rokem – 7. října 2023 – kdy tisíce teroristů Hamásu a “obyčejných” Palestinců vtrhly do Izraele z Pásma Gazy a zavraždily 1 200 Izraelců. Během tohoto útoku teroristé oběti znásilňovali, mučili a upalovali zaživa a více než 240 Izraelců unesli do Pásma Gazy. Ještě nyní – více než o rok později – je stále 101 izraelských rukojmích zadržováno teroristy z Hamásu.
Video odvysílané katarskou televizní stanicí Al-Džazíra nazvané “Operace Povodeň Al-Aksá udělala Palestincům obrovskou radost” ukazuje oslavy v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. (Hamás označuje svůj útok ze 7. října jako operaci Povodeň Al-Aksá.)
Reportáž o oslavách Palestinců ve městech na Západním břehu Jordánu odvysílala také libanonská televizní stanice Mayadeen spřízněná s Íránem. Reportáž zachytila oslavy v Náblusu, kde se rozdávaly sladkosti, a v Dženínu, kde se “za velkého jásotu” střílelo do vzduchu. Ve videu je vidět i malá holčička sedící na ramenou svého otce a držící automatickou pušku.
Palestinský aktivista Omar Assaf ve videu ocenil útok Hamásu:
“Hnutí odporu dnes znovu prokázalo, že jedinou možností, kterou lidé podporují, je odpor a konfrontace, a znovu dokázalo, že tato okupace je slabší než pavučina, jak řekl vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh.”
V roce 2004 oslavovaly tisíce Palestinců v ulicích Pásma Gazy dvojitý sebevražedný atentát v jižním Izraeli, který zabil 16 lidí. Tehdejších oslav se podle odhadů zúčastnilo asi 20 000 Palestinců. Oslavující Palestinci tehdy rozdávali sladkosti a skandovali hesla na podporu Hamásu, který se k tomuto teroristickém útoku přihlásil.
Palestince rozradostní i teroristické útoky na Američany. Po teroristických útocích 11. září 2001 vyhlásil Izrael v solidaritě s USA “den státního smutku”. Palestinci naproti tomu 11. září oslavovali rozdáváním sladkostí, střílením do vzduchu a provoláváním Alláhu Akbar (Alláh je největší).
Palestinská samospráva (PA) si od té doby připomíná útoky z 11. září karikaturami oslavujícími vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina a karikaturami zesměšňujícími USA.
Oficiální média Palestinské samosprávy se všemožně snaží vylíčit Ameriku jako zlo, a Palestince, Araby a muslimy jako oběti.
Na jedné palestinské karikatuře je vyobrazen bin Ládin, jak ukazuje V na znamení vítězství, jeho dva prsty jsou nakresleny jako doutnající Dvojčata spolu s letadlem těsně před nárazem.
Jiná karikatura zase zobrazuje Strýčka Sama prchajícího v hrůze pryč od “11. září”.
Po masakrech a zvěrstvech spáchaných Palestinci 7. října jeden vysoký palestinský představitel zopakoval obvinění, že USA o teroristických útocích z 11. září věděly, ale chtěly, aby k nim došlo:
“Oni [Izrael] o tom [útoku ze 7. října] věděli, ale mlčeli, protože chtěli, aby se to stalo. Stejně se zachovaly i Spojené státy při útocích 11. září 2001.”
— Člen Revoluční rady Fatahu Adnan Al-Damiri, Facebook, 20. prosince 2023.
Je těžké zapomenout také na to, jak Palestinci před více než 30 lety oslavovali to, že irácký diktátor Saddám Husajn zaútočil na Izrael raketami Scud.
Deník The Washington Post tehdy o těchto oslavách napsal:
“Když irácké rakety dopadaly v pátek a v sobotu na izraelskou pobřežní planinu, choulili se Palestinci v místnostech utěsněných maskovací páskou pro případ, že by bojové hlavice obsahovaly smrtící chemické látky. Přesto při dunění výbuchů jásali a fandili Saddámu Husajnovi.”
“‘Byli jsme šťastní. Možná trochu vyděšení, ale hlavně šťastní,’ řekl během dnešního dvouhodinového přerušení zákazu vycházení zavedeného okupačními izraelskými jednotkami obchodník May. 15letý poblíž stojící chlapec Amer dodal: ‘Je úžasné, že rakety zasáhly Tel Aviv…’”
Dva západní reportéři byli na ulici v centru města rychle obklopeni Palestinci. Každý, kdo šel kolem, chtěl vyjádřit svůj obdiv Saddámovi. Většina lidí byla plná emocí. ‘Saddám vyhrává, samozřejmě vyhrává,’ řekl Sammy, 27letý zaměstnanec uprchlického tábora OSN. ‘Proč? Protože stále bojuje. Bojuje proti 28 zemím, a přesto po dvou dnech vypálil 11 raket na Tel Aviv. Tohle je vítězství.’”
Je těžké, ne-li nemožné, najít nějakého vysoce postaveného palestinského úředníka, který by byl ochoten kritizovat své vlastní lidi za oslavování teroristických útoků. Je také těžké, ne-li nemožné, najít nějakého vysoce postaveného palestinského úředníka, který by byl ochoten odsoudit zvěrstva a masakry spáchané na Izraelcích 7. října 2023. Palestinští vůdci mají dobrý důvod mlčet: bojí se, že by je vlastní lidé zabili.
Minulý měsíc prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v projevu na Valném shromáždění OSN ignoroval útok Hamásu a místo toho obvinil Izrael z “masakrů”, “zločinů” a “genocidy” na Palestincích v Pásmu Gazy. Netřeba dodávat, že Abbás také ignoroval skutečnost, že mnoho Palestinců vyjádřilo podporu útoku Hamásu ze 7. října a vyšlo do ulic, aby oslavili brutální masové vraždění izraelských žen, dětí a starých lidí.
Palestinští vůdci, kteří nemají odvahu a nejsou ochotni odsoudit terorismus, nebudou nikdy moci vyzvat svůj lid, aby uznal právo Izraele na existenci, natož aby s Izraelem uzavřel mír. Palestinci, kteří oslavují zavraždění svých sousedů, nejsou zralí na to mít vlastní stát. Jejich stát by byl nepochybně použit jako odrazový můstek k vraždění dalších Židů a dalším pokusům o zničení Izraele.
Pro oslavování vražd neexistuje žádná omluva. Společnost, která oslavuje vraždy, nebude nikdy partnerem pro mír. Skutečný mír bude moci nastat až tehdy, když si palestinští vůdci budou cenit životů svých vlastních lidí více než vraždění Židů.
