Tak protimonopolní úřad odložil stavbu jaderné elektrárny o minimálně další rok. Laikovi samozřejmě naskočí otázka, co s tím má protimonopolní úřad společného. Na světě jsou čtyři dodavatelé, nikdo z nich není monopolnější než ti ostatní. Výběr dodavatele je výsostně politické rozhodnutí. Vláda musí zvažovat i spoustu neekonomických souvislostí, typu politických preferencí, bezpečnosti atd. K tomu má mandát. Je zcela absurdní řešit, jestli má vláda v pořádku razítka a jestli dodržela nějaký formální postup. A to píšu i jako ten, kdo nepatří k fanouškům Petra Fialy.
Jestli formulace zákona umožňuje protimonopolnímu úřadu blokovat vládní rozhodnutí tohoto typu, pak je jisté, že tohle zákonodárce na mysli neměl, když zákon schvaloval. Proč se vláda nebrání? Kde je ústavní soud teď, když bychom ho potřebovali?
Jenže ono to otevírá obecnější otázku. K čemu vůbec máme protimonopolní úřad? K čemu je protimonopolní úřad ve světě, kde vystupují hráči jako Microsoft nebo Coca Cola a kde je běžné, že korporace je bohatší a silnější než česká vláda.
Protimonopolní úřady reagují na určité období vývoje americké ekonomiky. Období, kdy zemi válcovaly trusty, likvidovaly běžné podniky a kdy ještě panovaly iluze, že je možné dostat tyto giganty pod kontrolu. V našem prostředí to nemá žádný smysl.
My bychom místo toho potřebovali úřad s úplně jiným vymezením. Úřad, který bude sledovat, jaká část ekonomiky a jaká část kterého trhu je v domácím vlastnictví, který bude bránit domácí vlastnictví a přijímat opatření, aby podíl domácího vlastnictví v klíčových sektorech rostl.
