Ernestovo ukrajinské okénko na 1.11.2024

https://strana.today/news/474491-itohi-980-dnja-vojny-v-ukraine.html

výsledky 980. dne války na Ukrajině.

Situace na frontě

Ruské jednotky podle Deep State za posledních 24 hodin postoupily u Novoukrainky, Bogojavlenky, Maksimilianovky, Pobedy, Konstantinovky a Novovodmitrovky.

A to především na východě, jihu, severozápadě a jihozápadě od Kurachova, kde nyní Rusové postupují nejrychlejším tempem – snaží se dosáhnout trasy západně od Kurachova a odříznout celou ukrajinskou skupinu, která tam bojuje.

Ukrajinský důstojník s volacím znakem „Alex“ hlásí, že se ruské jednotky „tvrdě tlačí z Trudovoje“ severně od Bogojavlenky.

Ruské veřejné stránky tvrdí, že Trudovoje bylo „obsazeno“ a probíhá tam čistka. Ukrajina to nepotvrdila. Soudě podle mapy tato vesnice přibližuje Ruskou federaci k přímé trase, která vede do Kurachova z jihu. Ve stejné době ukrajinský voják s volacím znakem „Muchnoj“ říká, že Rusové se již blíží k Razlivu, který se nachází přímo v blízkosti této trasy.

Rusové také tvrdí, že dosáhli přístupů k Maksimovce západně od Trudovoje.

Severně od Kurachova útočí ruské jednotky ve směru na Iljinku, tvrdí  „Muchnoj“.

„Zatím nemůžeme stabilizovat frontu v této oblasti, abychom zabránili obklíčení Kurachova,“ dodal.

Také jednotlivé ruské skupiny pronikají do samotného Kurachova, ale nemohou se tam uchytit, dodává Alex.

Ruské veřejné stránky píší, že boje již probíhají v samotné Iljince (to je již na severním břehu Kurachovské nádrže). Tvrdí také, že v Kurachovu již běží útočné operace.

Ukrajinský důstojník s volacím znakem Alex píše, že situace kolem Kurachova značně eskaluje. A po dobytí Selidova Rusové vrhají další zdroje na Novodmitrovku a odtud se ze severu snaží obejít Kurachovo. Paralelně s tím je tlak z jihu z Jasnoj Poljany.

„Pokud nyní nepodnikneme žádné kroky, nic dobrého  nás tam nečeká; je to spojené se ztrátou nejen města, ale i velké rozlohy území,“ domnívá se důstojník.

Ukrajinská armáda také hlásí zhoršující se situaci v oblasti Kupjansku a Borovoj.

Bojovník, který píše na internetu pod jménem „Scout“, říká, že „ve směru Kupjanska je situace poměrně obtížná, nepřítel zde má úspěchy a snaží se je rozvíjet .“

„Alex“ hlásí, že poblíž Borovoj „probíhá řežba“ ve Višněvom, Rusové plánují zaútočit na Peršotravnevoje a Šejkovku, aby odřízli dvě silnice do Borovoj a narušili ukrajinskou logistiku v této oblasti. „Útok stále probíhá v dosti úzkých oblastech, a ne podél celé fronty, protože toto je, abych tak řekl, první fáze jejich plánu, kterou je také třeba prolomit manévry,“ píše důstojník.

Bojovník Aidaru Stanislav Buňatov věří, že i Rusové mají cíl vstoupit do Kupjansku.

„V boji o kupjanský směr nepřítel využívá síly tankové armády a čerstvých mechanizovaných jednotek, jejichž cíl je jasně definován – „obsadit Kupjansk“.

Ze severu je nepřítel zadržován přirozenou bariérou v podobě řeky, takže naše síly mají schopnost kontrolovat jeho činnost, sebevědomě ho zničit a nedat mu žádnou šanci na úspěch. Z jihu a východu je situace poněkud složitější, nepřítel má systematické menší zálohy, chlapi sebevědomě blokují možné kritické průlomy v obranné linii,“ píše voják.

Soudě podle ruských map Ruská federace tvrdí, že se ke Kupjansku přiblížili ze severovýchodu. Ukrajina to nepotvrdila.

Měsíční rekord v „Šahidech“

Ukrajinský generální štáb dnes oznámil, že v říjnu Ruská federace vypustila na Ukrajinu rekordní počet Šahidů. Během měsíce bylo vypuštěno 2 023 dronů, z toho 1 185 sestřeleno a celkem od začátku roku vypuštěno 6 987 dronů.

Voják ukrajinských ozbrojených sil s volacím znakem „Stín“ hlásí, že Rusové používají taktiku kombinovaných startů dronů. Rusko ve snaze vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu posílá drony bez hlavic, které létají hluboko do země.

„Jejich taktika má povahu útoku v několika vlnách. První je vypouštění návnad a návnad. Stín.“

Rusko dnes provedlo několik balistických úderů – na Cherson, Dněpr a Charkov. Včera došlo ke výbuchům v Poltavské oblasti a Oděse.

A Ukrajina zaútočila na Brjanskou oblast, kde byla poškozena obytná budova a také sklad ropy na Stavropolském území Ruské federace.

Samostatnou otázkou je, zda letos v zimě dojde k výpadkům elektřiny.

Člen dozorčí rady Centerenergo Vladimir Velichko uvedl, že výpadky elektřiny mohou kvůli chladnému počasí začít už příští týden.

„Od příštího týdne meteorologové předpovídají znatelný pokles teplot. Pro energetiky to znamená, že pro vyrovnání energetického systému bude nutné použít významnější opatření – například nouzovou pomoc operátorů v sousedních zemích. Před použitím nouzové pomoci je nutné maximálně využít vlastní zdroje. V případě, že NEC „Ukrenergo“ nebude schopen udržet rovnováhu energetického systému, bude uplatněn harmonogram ve vypínání  proudu,“ řekl Veličko.

Společnost však později uvedla, že to byl Velichkův osobní názor, a nikoli oficiální stanovisko Centrenergo.

Později výkonný ředitel DTEK Dmitrij Sacharuk předpověděl, že Ukrajina by mohla projít zimou zcela bez výpadků proudu, pokud nedojde k novým útokům na energetická zařízení.

„Nemohu říct nic  bližšího, protože pokud zůstane situace stejná jako nyní, pak se v zásadě nevrátíme k vypínání. Pokud dokážeme efektivně ochránit z hlediska protivzdušné obrany naše zařízení, jako je výroba a přenos .To je samozřejmě velmi důležitá součást, abychom se přes zimu obešli bez vypínání,“ řekl Sacharuk.

Ale otázka, zda Rusko zahájí údery na energetický sektor, které se nekonaly od léta, zůstává otevřená. A zvláště nyní, kdy Ukrajina vstupuje do topné sezóny a spotřeba energií vzrostla. Kvůli tomu mohou být následky případných úderů mnohem silnější.

Vojenské vyhlídky

Západní média nadále píší o složité situaci ukrajinských ozbrojených sil na frontě.

Ukrajina má zdroje vojáků na boj dalších 6-12 měsíců, pak začne akutní nedostatek.

Píše o tom New York Times s odvoláním na Pentagon.

„Pentagon odhaduje, že Ukrajina má dostatek vojáků na boj na dalších šest až 12 měsíců, řekl jeden úředník. Poté bude podle něj země čelit vážnému nedostatku,“ píše se v článku.

Publikace píše, že představitelé americké armády a zpravodajských služeb dospěli k závěru, že válka na Ukrajině již není patovou situací, protože Rusko neustále postupuje a pocit pesimismu v Kyjevě a Washingtonu roste.

Klesající morálka a otázky, zda bude americká podpora pokračovat, představují  hrozbu pro válečné úsilí Ukrajiny. Ukrajina ztrácí území na východě a její síly uvnitř Ruska byly částečně zahnány zpět. V článku se uvádí, že ukrajinská armáda má potíže s náborem vojáků a vybavením nových jednotek. Také na Ukrajině podle NYT klesá morálka kvůli ruskému postupu a obavám, že podpora a dodávky Západu končí.

TCK se mezitím v poslední době staly aktivnějšími kvůli nedostatku pěchoty na frontě, řekl  Evgeny Ievlev. Úřady podle něj chtějí zmobilizovat 200–300 tisíc lidí.

Již dříve tajemník NSDC Litviněnko jmenoval nižší číslo – 160 tisíc lidí, ale neupřesnil načasování takové výzvy. Podle AFP se bavíme o následujících třech měsících. To znamená, že plánují odvést více než 50 tisíc lidí měsíčně.

Zdá se, že tyto pokusy o urychlení mobilizace souvisí se dvěma faktory.

Prvním je současná situace na frontě, která, jak se vyjádřili někteří ukrajinští vojáci, se v Doněcké oblasti „zhroutila“ a může se začít propadat i v jiných oblastech. Hlavním důvodem ústupů na Ukrajině je nedostatek personálu.

Druhým jsou obavy ukrajinských úřadů, že příští rok může být vojenská pomoc výrazně nižší, bez ohledu na to, kdo se po volbách dostane k moci ve Spojených státech. A čím silnější budou v té době ukrajinské ozbrojené síly, tím větší je šance, že západní dodávky zůstanou na nějaké přijatelné úrovni. Zvlášť když vyhraje Kamala Harrisová.

Americká média píší, že  čas západní pomoci se krátí. Vojenské dodávky na Ukrajinu v roce 2025 mohou být ve srovnání se současným rokem „výrazně sníženy“, píše BBC s odkazem na zprávu německého Kielského institutu světové ekonomiky.

Mezi faktory nestability tam patří Trumpovo možné vítězství a nová schémata financování pomoci na Západě – prostřednictvím využití zmrazených ruských aktiv a příspěvků NATO jako náhrady za evropskou pomoc.

V nejhorším případě by vojenská podpora mohla klesnout na 29 miliard eur ročně a finanční podpora na 27 miliard.

Publikace navíc upozorňuje na skutečnost, že americké balíčky pomoci v posledních měsících obsahují především munici a téměř žádná obrněná vozidla a speciální vozidla, což by bylo známkou přípravy na nějakou rozhodnější a ovladatelnější válku.

Připomeňme si, že den předtím Zelenskyj řekl, že za šest měsíců Ukrajina obdržela pouze 10 % zbraní slíbených Západem.

BBC také poznamenává, že neúspěchy ukrajinských ozbrojených sil na bojišti nutí západní země pochybovat o  další pomoci Ukrajině.

Publikace píše, že varianta, že Ukrajina dosáhne hranic z roku 1991, „vypadá stále méně pravděpodobná“, což vyvolává na Západě diskuse o vhodnosti pokračování dodávek zbraní. Je třeba poznamenat, že vítězství kandidáta Republikánské strany Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA by mohlo vést ke snížení pomoci Kyjevu a samotná nová washingtonská administrativa by mohla přimět ukrajinské úřady, aby postoupily řadu území výměnou za mír.

Reportéři BBC hovořili s obyvateli oblastí Donbasu, které jsou pod ukrajinskou kontrolou, a zjistili, že doufají v Trumpovo vítězství a rychlé ukončení konfliktu. BBC zejména zdůraznila, že v Pokrovsku je rozšířený názor že ukrajinské politické vedení udělalo chybu, když v prvních měsících roku 2022 odmítlo vyřešit konflikt mírovou cestou.

A Bloomberg s odkazem na zdroje píše, že mezi ukrajinskými úřady „roste pocit sklíčenosti ohledně průběhu války“.

Výsledek voleb v USA příští týden by mohl znamenat, že Ukrajina „bude nucena přijmout mír za nevýhodných podmínek nebo bude čelit vyhlídce, že bude pokračovat v boji proti Rusku sama,“ říkají dva zdroje blízké Zelenského úřadu.

„Tato nálada se na Ukrajině začíná šířit stále více a více,“ píše se v publikaci s odkazem na průzkum, že více než dvě třetiny Ukrajinců jsou pro zahájení jednání.

Západ zároveň „nevidí žádné známky toho, že by Rusko mělo zájem o jednání o ukončení války“, říkají západní představitelé.

Politolog blízký Kremlu Sergej Markov řekl Bloombergu, že Rusko by mohlo převzít plnou kontrolu nad východní Ukrajinou do příštího léta, pokud bude pokračovat současné tempo postupu. A že „někteří v Moskvě doufají, že Putin bude připraven zahájit mírová jednání, jakmile ruské jednotky dosáhnou administrativní hranice Doněcké oblasti“.

Rusko se přitom oficiálně drží jiné rétoriky. Stálý představitel Ruska v OSN Nebenzja řekl, že se nebude opakovat scénář s minskými dohodami a zmrazením fronty. Nebeznya také vyloučil vstup Ukrajiny do NATO.

Ve Spojených státech na oficiální úrovni také říkají, že nevidí jiný přijatelný výsledek války než vítězství Kyjeva. Na stránkách magazínu Foreign Affaris to uvedl šéf Pentagonu Lloyd Austin. Dal jasně najevo, že americké vedení, na rozdíl od četných mediálních publikací, nadále obhajuje válku do vítězného konce, a ne za její ukončení nějakým kompromisem.

„Pro ty, kdo si myslí, že americká pomoc něco stojí, zvažte cenu amerického ústupu. Tváří v tvář agresi je cena principu vždy převyšována cenou kapitulace,“ píše Austin (poslední věta je v názvu článku).

Řekl, že Putin invazí na Ukrajinu vyzval celý západní svět a „bezpečnost Ameriky vyžaduje, abychom čelili Putinově agresi“.

Austin zároveň řekl, že v této válce „neexistuje žádná stříbrná kulka“, tedy žádný zbraňový systém, který by zvrátil vlnu nepřátelství (pravděpodobně polemizoval s těmi, kteří volají po povolení k úderům na dlouhou vzdálenost na Ruskou federaci). ). „Žádná jediná schopnost nezmění chod věcí. Žádný jediný systém neukončí Putinův útok. Na čem záleží, je kumulativní efekt ukrajinských vojenských schopností – a zaměření na to, co funguje,“ píše šéf Pentagonu.

Na základě těchto slov současná americká administrativa i přes nezměněný průběh své politiky pokračovat ve válce dává jasně najevo, že v současnosti neplánuje překračovat hranice, za kterými hrozí prudký nárůst eskalace konfliktu. .

Za pár dní jsou však ve Spojených státech volby, jejichž výsledek je zatím nejasný – průzkumy ukazují rozdíl v hlasech mezi Trumpem a Harrisovou v mezích statistické chyby.

Ale v každém případě bude mít Amerika nového prezidenta. Což samozřejmě může přímo ovlivnit válku na Ukrajině, vyhlídky na její dokončení a také podmínky k tomu.

Všechny tyto body však určitě kromě voleb výrazně ovlivní stav obou válčících zemí.

Nyní ruská armáda aktivně postupuje a má iniciativu na frontě. Vznikají tak dvě přímo opačné interpretace toho, co se děje.

Podle první z nich (distribuované v Ruské federaci a odvysílané v některých západních médiích) je ukrajinská armáda zcela vyčerpaná, fronta se drží vší zbylou silou a nyní se zcela hroutí, následuje vojenská katastrofa a Ukrajina bude poražena.

Podle druhé z nich (distribuované v kruzích blízkých vojensko-politickému vedení Ukrajiny) – to, co se děje, není předzvěstí kolapsu fronty, ale součástí plánu ukrajinského velení – vyčerpat ruské síly v obranných bojích, byť na ústupu, načež ofenziva ruské armády dříve či později zhasne, fronta se stabilizuje a ozbrojené síly Ukrajiny s nashromážděnými silami a zbraněmi zahájí protiútok. To znamená, že se situace v roce 2022 zopakuje.

Nelze s jistotou říci, která z těchto interpretací je správná, aniž bychom měli k dispozici údaje o skutečných zálohách, skutečné rychlosti doplňování personálu a skutečných ztrátách obou válčících armád.

Jak jsme však již psali, existují dva indikátory, které ukážou, že se situace pro ukrajinské ozbrojené síly vyvíjí podle nejhoršího scénáře. Prvním je úplná ztráta předmostí v Kurské oblasti (vedení Ukrajiny tomu věnuje zvláštní pozornost a právě tam jsou nyní přednostně vysílány ukrajinské zálohy). Druhým je průlom ruské armády do Záporoží a Dněpru, což zhroutí logistiku ukrajinských ozbrojených sil na celém jižním a významnou část východní fronty a bude znamenat i ztrátu dvou důležitých průmyslových center. V zájmu ochrany tohoto směru proto velení ozbrojených sil Ukrajiny „nebude ničím šetřit“. A pokud na to není dostatek bojeschopných záloh, pak je situace v ukrajinské armádě skutečně kritická.

V tuto chvíli lze konstatovat, že ukrajinské ozbrojené síly nemají sílu udržet celou frontovou linii. Také prognózy řady ruských vojenských bloggerů, kteří již dva měsíce píší o přípravě protiútoku ukrajinské armády buď v Kurské oblasti, nebo v Charkovské oblasti, nebo na Donbasu, zatím nejsou naplněné. Ukrajinské ozbrojené síly dosud neprovedly žádné rozsáhlé protiútoky (s výjimkou několika lokálních protiútoků s malým pokrokem). Když kdyby takovou možnost měly, těžko by s tím váhali. A stěží by dovolily například ztrátu značné části kurského předmostí a také rozsáhlý postup ruských jednotek v Doněcké oblasti.

Ale zda je to důkaz blížící se strategické krize v ozbrojených silách Ukrajiny a úplného kolapsu obrany, nebo zda jde o realizaci plánu na „opotřebování“ ruské armády v obranných bitvách, mohou posoudit ty dva indikátory, které jsme popsali výše.Také situaci jistě může ovlivnit a urychlit události vyšší moc. Například prudké omezení americké pomoci Ukrajině kvůli povolební situaci ve Spojených státech. Nebo kritický pokles morálky a ztráta kontroly nad jednou z válčících armád.