Je úplně jedno, kdo vyhraje prezidentské volby, na tuto oblast mají spadeno obě strany. Lze tedy očekávat, že se zájem přesune právě poblíž Číny a Tchaj-wan či Filipíny (či okolní vody) se mohou stát dalším válečným bojištěm.
Jak daleko by zašel Trump, se můžeme jen odhadovat, nicméně Bidenova administrativa – ovládaná US Deep state – již dlouho podniká kroky, které nasvědčují, že se v oblasti chystá rozsáhlý konflikt.
Ve východoasijských vodách napínají svaly všechny velké světové mocnosti. V posledních dnech Spojené státy, Čína a dokonce i Rusko provádějí velká cvičení v západním Pacifiku a jihovýchodní Asii.
Zatímco se pozornost světa se obrací k hrozbě velkého požáru na Blízkém východě, hlavní mocnosti jdou náměsíčně vstříc konfliktu v Asii.
Minulý týden provedly americký torpédoborec USS Dewey (DDG-105) a fregata královského australského námořnictva HMAS Stuart (FFH153) bilaterální operace v Malackém průlivu, což je ukázka společné síly na kritickém námořním úzkém hrdle.
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády reagovalo rozmístěním svých sledovacích lodí třídy Dongdiao do Východního a Jihočínského moře.
Kromě námořních operací Washington a Peking také zvýšily svou vojenskou přítomnost v regionu. USA si pravděpodobně ponechají raketový systém Typhon na Filipínách i v dohledné budoucnosti, po jeho kontroverzním rozmístění před každoročním cvičením Balikatan začátkem tohoto roku.
Nejvyšší americký generál tento krok veřejně ocenil jako „neuvěřitelně důležitý“ pro americkou regionální strategii, konkrétně cíl Bidenovy administrativy vytvořit oblouk vojenských aliancí a systémů protiraketové obrany v západním Pacifiku, aby se předešlo možnému přímému konfliktu s Čínou.
Peking ze své strany buduje v přilehlých vodách svou vlastní síť stealth radarových systémů, aby čelil americké vzdušné převaze v případě incidentu.
„Jakmile budou nová zařízení dokončena, významně zlepší možnosti čínské signálové obrany a schopnosti elektronického boje napříč sporným souostrovím Paracel a přispějí k širší sledovací síti pokrývající velkou část Jihočínského moře,“ uvádí zpráva britského think-tanku Chatham House.
Rusko se sice soustředí na Ukrajinu, ale také prokázalo svou námořní sílu a zvýšilo svou vojenskou diplomacii prostřednictvím manévrů v Myanmaru a poprvé také v Indonésii, kde se očekává, že nově inaugurovaný prezident Prabowo Subianto bude provádět proaktivnější a cílenější zahraniční politiku.
Největší stát jihovýchodní Asie, podtrhující své rostoucí odhodlání, také nedávno vyhnal čínskou loď pobřežní stráže, která vstoupila do výhradní ekonomické zóny Indonésie v takzvaném Severním moři Natuna.
Mezitím Vietnam také zdvojnásobuje svou vojenskou přítomnost ve sporných vodách po několika letech relativně klidných vztahů se svým severním sousedem.
V rámci přípravy na možný konflikt s Čínou v přilehlých vodách rozšiřuje gigant jihovýchodní Asie svou rozlehlou síť vojenských objektů až o 1,5 kilometru . v Jihočínském moři, kde ovládá až 27 pevninských prvků.
Desítky let rychlého hospodářského růstu a rozšiřujícího se obchodu odradily od velkých konfliktů v Asii za posledních 25 let. Naposledy se dva regionální státy dostaly do konfliktu při krvavých potyčkách mezi vietnamskými a čínskými vojáky v roce 1988 o sporný Johnson South Reef v Jihočínském moři.
Během následujících tří desetiletí se však Číně podařilo vybudovat rozsáhlou síť vlivu a obchodu v celém regionu a zároveň výrazně prohloubit své ekonomické vazby se Spojenými státy a jejich klíčovými asijskými spojenci Japonskem, Austrálií a Jižní Koreou.
Jihovýchodní Asie je dnes největší exportní destinací pro čínské produkty, zatímco Čína je významným investorem a poskytovatelem technologií ve velké části regionu.
Dvoustranný obchod mezi Pekingem a hlavními západními ekonomikami také dosahuje několika bilionů dolarů ročně, což podtrhuje hloubku ekonomických vazeb mezi všemi hlavními hráči v Indo-Pacifiku.
Během posledních tří desetiletí téměř všechny státy v regionu – bez ohledu na svůj politický systém – spoléhaly na ekonomickou výkonnost, aby si zajistily svou legitimitu mezi veřejností.
Rychlý vzestup Číny, americké domácí a zahraniční politické problémy a vyhrocené spory v západním Pacifiku však vytvořily geopolitickou situaci bezprecedentních rozměrů, zahrnujících několik hlavních mocností a největší a nejdynamičtější světové ekonomiky.
Bidenova administrativa prosazuje strategii „integrovaného odstrašování“, jejímž cílem je využít svou rozsáhlou síť aliancí v regionu k omezení asertivity Číny. V souladu s tím také rozšířila společná cvičení s klíčovými regionálními spojenci, jako je Austrálie.
„Pokaždé, když spolupracujeme, posilujeme naše schopnosti a náš společný závazek vůči svobodnému a otevřenému Indo-Pacifiku,“ uvedl americký viceadmirál Fred Kacher, velitel americké 7. flotily, v prohlášení po nedávných americko-australských manévrech, které sahaly od Tchajwanského průlivu po Malacký průliv.
„Toto cvičení dále staví na naší stávající interoperabilitě a společné operační připravenosti s Royal Australian Navy,“ dodal.
Pro Čínu jsou však tato cvičení jak provokací, tak impulsem k dalšímu rozšiřování vlastní vojenské přítomnosti ve sporných oblastech. Pozorovací loď Tianshuxing (795) třídy Dongdiao Lidové osvobozenecké armády byla minulý týden spatřena pouhých 100 mil západně od japonského ostrova Amami Oshima, než zamířila k Filipínskému moři v západním Pacifiku.
Mezitím čínská útočná skupina Liaoning Carrier Strike Group údajně zamířila na sever přes Tchajwanský průliv.
Čína se také připravuje na válčení špičkovými technologiemi posílením svých schopností elektronického boje.
Podle zprávy Chatham House Čína buduje nové radarové systémy pro neviditelné pronikání založené na satelitních snímcích, které ukazují charakteristické šestiúhelníkové seskupení tyčí SIAR (syntetický impulsní a aperturní radar), řídicí věž a několik mobilních odpalovacích ramp pro rakety na ostrově Triton.
Podle zprávy Chatham House: „Až bude radar na Tritonu dokončen, bude pravděpodobně součástí větší sítě nejméně tří překrývajících se radarů proti utajení, které byly vybudované na čínských základnách v Jihočínském moři za poslední desetiletí.“
Zdá se, že Čína reaguje na rostoucí nasazení amerických stealth letadel v regionu, včetně stealth bombardérů F-22 Raptor, stealth bombardérů B-2 Spirit a stealth bombardérů F-35.
Začátkem tohoto roku vyslalo americké letectvo až 186 F-22, aby se zúčastnily velkého australského mezinárodního leteckého bojového výcviku Pitch Black. Americké stealth bombardéry – F-22 i F-35 – navštívily také Singapur, Indonésii (Bali), Brunej, Thajsko a Filipíny.
Velitel amerického tichomořského letectva Kevin Schneider uvedl, že rostoucí přítomnost válečných letounů v Jihočínském moři je známkou „rostoucího porozumění a povědomí o hrozbě, kterou představuje Peking, který se zapojuje do nezákonných, nátlakových, agresivních a podvodných činnost퓨..
Mezitím korvetní pracovní skupina ruského námořnictva složená z korvet Ruské federace RFS Režkij (343) a RFS Gromkij (335) nedávno provedla společná cvičení se svými protějšky z Myanmaru v Indickém oceánu.
„Hlavním cílem cvičení je komplexně rozvíjet a posilovat námořní spolupráci mezi zeměmi, společně čelit globálním hrozbám a zajistit bezpečnost civilní lodní dopravy v asijsko-pacifickém regionu,“ uvedlo Rusko ve společném prohlášení.
V nadcházejících týdnech se kontingent ruského námořnictva setká s indonéskými protějšky v Surabaji na Jávě na cvičení Orruda 2024.
Očekává se, že za nově nastolené vlády Prabowa bude Indonésie vůči všem hlavním mocnostem provádět asertivní a mnohostrannou zahraniční politiku indického stylu.
„Čínská pobřežní stráž-5402 (CCG-5402) v pátek znovu vstoupila do oblasti odpovědnosti Indonésie,“ uvedla Indonéská námořní bezpečnostní agentura v prohlášení zveřejněném 26. října poté, co odrazila plavidlo čínské pobřežní stráže, které vstoupilo do indonéských vod na jižním okraji Jihočínského moře.
„Indonésie má suverénní právo na průzkum přírodních zdrojů v této oblasti a to nesmí být narušeno žádnou zemí,“ uvedl indonéský námořní úřad v prohlášení.
Od sousedního Vietnamu se také očekává, že zaujme stále asertivnější postoj uprostřed pokračujících sporů s Čínou ve sporných vodách. Minulý měsíc bylo několik vietnamských rybářů těžce zbito a zraněno poté, co je zadržely čínské úřady na sporných Paracelských ostrovech.
Vietnam odsoudil Čínu a „vyzval Peking, aby respektoval jeho suverenitu nad Paracelskými ostrovy, zahájil vyšetřování a poskytl Vietnamu informace o útoku.“
Vietnam se neomezuje pouze na diplomatické protesty, ale také se v tichosti připravuje na vojenské nepředvídané události vybudováním přistávací dráhy ve sporném Jihočínském moři, která by se mohla stát největší v zemi.
Od roku 2021 Vietnam dramaticky posílil svou vojenskou přítomnost na útesu Barque Canada, který by mohl brzy hostit moderní přistávací dráhu, která by se během rychlé rekonstrukce mohla v příštích letech prodloužit až na tři kilometry.
„Nová dráha výrazně rozšíří schopnosti vietnamských námořních hlídek, protože stávající dráha na ostrově Spratly je pro větší letadla příliš krátká,“ řekl Gregory Poling, ředitel iniciativy Asia Maritime Transparency Initiative ve washingtonském think-tanku Center for Strategic and International Studies.
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
